"Je to paradox. Podkovy nám tedy moc štěstí nepřinesly," říká herec Václav Vydra.

"Je to paradox. Podkovy nám tedy moc štěstí nepřinesly," říká herec Václav Vydra. | foto: Jan Pomuk Štěpánek

Václav Vydra: Koně netýrám, jen nesnáším konvenční péči o kopyta

  • 17
Strávili jsme několik hodin na koňské farmě herce Václava Vydry. Proběhli jsme si opičí dráhu pro koně a zkusili další vychytávky. Koně si tu dělají, co chtějí, a dost se u toho baví. Přesto farmu jedni nemohou přijít na jméno a druzí zbožňují.

Mediálně proslula kvůli tomu, že tu koně běhají bosky. Podkovu tu najdete maximálně perníkovou s nápisem PF 2013.

"Je to paradox. Podkovy nám tedy moc štěstí nepřinesly," říká na úvod Václav Vydra a ujímá se nás. Ačkoli je už papírově jaro, má na sobě kabát s límcem, kulicha, pohorky a rukavice. Je na nule a ostroh nad Slapskou přehradou, na kterém se nacházíme, je jako na Vídrholci.

Dvacet svobodných

"Máme to tu asi rok a půl, je to skvělé místo. Ze všech stran jsme krytí srázem do přehrady, je to takový poloostrov," říká hrdě a ukazuje na opravované budovy bývalého vepřína, louky a dřevěné hrazení vymezující koňské výběhy.

Farma Malčany je fakt na konci světa. Naše auto dostalo hned několik ran na solar, než se připlížilo po lesní cestě. Kolem nás se na deseti hektarech půdy pohybuje dvacet koní různých plemen. Čtyři jsou přímo Vydry (Nelly, Navarra, Démon a Gustav), ostatní tu jen "parkují". Jejich majitelé moc vědí proč. V Malčanech sídlí Institut celostní péče o koně, kterému Vydra šéfuje. A který je některým trnem v oku. "Moje farma je bohužel negativně medializovaná. Piju krev určitým lidem, a tak po mně jdou," říká nevesele.

Kopyta pumpují krev Metoda zdejšího chovu vychází z poznatků chovatelky koní a doktorky veteriny Hiltrudy Strasserové, která razí teorii, že koně mají mít neustále pohyb, žít volně a bez podkov, které nemají opodstatnění. Zastavujeme se u Pharlapa a prohlížíme si jeho kopyto.

"Je to živý organismus. A funguje jako pumpa. Při každém kroku napumpuje do oběhu krev. Zároveň pracuje jako tlumič nárazu. Roztahuje a stahuje, hromadí se v něm teplo a může i růst," říká Vydra. "Podkovat takovou věc je přece nesmyslné. Dřív se slušelo mít koně s podkovami, opodstatnění to mělo jen proto, že kůň víc vydržel. Ale co jeho kopyta? Kůň má deformované patky, protože ho to kvůli podkově nutí stát na špičce, a to nemluvím o hřebech, kterými se dovnitř dostává mráz," vysvětluje Vydra. I proto založil jakousi "kopytní kliniku", v současné době se tu zatím rehabilitují dva.

Koně nesmí krnět ve stáji

Na farmě v Malčanech to proto vypadá jako v zábavním parku pro koně. Procházíme se výběhy a bavíme se. Koně mají všude zpevněné cestičky, aby kopyta fungovala, jak mají. Život tady je nutí neustále chodit. Když chtějí jít na louku, zdolávají kus cesty po cestičkách a pak přes kameny. Jakmile dostanou chuť na kus ovsa, vejdou do koňského "drive in" — jakési automatické komory, kde jim přístroj nasype určenou dávku. Tu zjistí díky čipu, který má každý kůň. Koně se nepřežírají, ani nestrádají, protože když už jeden jí, rozsvítí se červená a další musí čekat.

Po "obědě" musí kůň sestoupit po schodech a projít bazénkem, jelikož kopyta se musí stále vlhčit, aby nevysychala. Kdyby chtěl použít koňský záchod - čistou slámu ohraničenou kmeny - nebo se v létě schovat před horkem v budově, musí absolvovat trať cestičkami zase zpět.

"Koně musí být stále v pohybu, nesmí krnět někde ve stáji. Nízké teploty jim nevadí a vývoj kopyt potřebuje, aby co nejvíc pracovala," vysvětluje Vydra. Další vychytávky Václav Vydra chystá. Institut léčby kopyt dostal letos od ministerstva zemědělství pětimilionovou dotaci na rozvoj. To však budí další emoce. Vede ho totiž Petr Bendi, který tu má ustájené koně.

"To jen podporuje fámy, stejně jako to, že týráme koně. Jen nesnáším konvenční péči o kopyta. Mně zničili koně, když ho v půl roce okovali. Veterináři mu nedokázali pomoci. Dodnes se z toho dostává," uzavírá Vydra.