Začátek vztahu provázela velká zamilovanost. A to, že Jiří by nejraději celé víkendy promiloval, se Renatě zdálo milé. Muže prince i dobyvatele si vždycky přála. Milovala ho, a když po ní toužil, cítila se tak přitažlivá!
Ani to tak dlouho po svatbě netrvalo a ukázalo se to, co obecně platí: lidé mají různou a často velice odlišnou potřebu sexu.
| "Včas nezpozorovali bod zlomu, nedovedli o tom mluvit. Sexuálně se postupně vzdalovali a žena si na to asi nakonec zvykla. Nikdo neví, zda se zatnutými zuby, nebo postupně přijímala daný stav za normu," odhaduje situaci specialistka na partnerské vztahy, psycholožka Jitka Douchová. |
Nucení nefunguje
| "Nejčastější chybou, kterou dvojice dělají, je to, že v době, kdy se rozdíl v chuti začne projevovat, řeší problém špatně. Partner s nižší touhou se začne do sexu nutit anebo je nucen," říká sexuoložka Hana Fifková. Tvrdí, že trvá-li nucení delší dobu, sexuální touha zmizí úplně a je jen těžko resuscitovatelná. "Samozřejmě ale mluvím o touze vázané na konkrétního partnera, nikoli touze povšechné," dodává. |
Pan Jiří svou ženu ale k sexu nenutil. Snažil se jen svůj problém otevřít a společně hledat řešení. Napřed podezíral manželku, že má milence, pak navrhoval návštěvu sexuologa, pátral, zda se sám nestal pro ni nepřitažlivým. Dozvídal se ale léta stále v podstatě totéž dokola: "Já jsem spokojená, nic mi nechybí a jestli máš nějaký problém, tak si ho řeš." Reagovala, jako by ho snad posílala za milenkou! Anebo to tak chtěl slyšet, aby měl omluvenku pro to, co nakonec doopravdy udělal. Ne že by milenku intenzivně hledal, ale hormony vykonaly své. Postupně překonal pocity viny a sympatická kolegyně se stala jeho důvěrnou přítelkyní. V hloubi duše však Jiří doufal, že díky milence nebude řešit manželku a ta o něj začne náhle víc usilovat.
Musím ji vyprovokovat
Omyl, to se nestalo. Naopak si začali žít každý po svém. Na společné výchově dětí se vždycky nějak dohodli a běžný život fungoval. "Pod pokličkou" však pokračovaly změny.
Protože je Jiří praktický muž z tradiční rodiny, stále hledal řešení. Neuměl ani nechtěl žít dlouhodobě v paralelním vztahu. O rozvodu nepřemýšlel, ale sexu se také vzdát nechtěl. Snažil se dál najít cestu k vlastní ženě. "Že se spolu nemilujeme, to přece není jen můj problém! Musím ji nějak vyprovokovat," uvažoval. Nebylo těžké zorganizovat, aby se Renata jako náhodou o jeho přítelkyni dozvěděla. "Třeba bude žárlit a bojovat o mě," těšil se Jiří.
Přepočítal se. Renata nehnula ani brvou. "Tak tobě to nevadí?" ptal se jí zděšeně. "Jsem velkorysá," odtušila. Co se jí dalo vytknout? "Pan Jiří udělal drobnou chybu v tom, že když si našel přítelkyni, manželce o tom řekl. Tím se její zájem mohl zvednout, ale velice přechodně, to nikdy nemá dlouhého trvání," komentuje vývoj sexuoložka Fifková.
| Podle psycholožky Douchové je podstatné, že v manželství panuje souhra v ostatních složkách partnerského soužití, anebo ji alespoň oba demonstrují. V takovém případě je podle ní obnovení intimního života určitě možné. "Předpokládám, že na straně ženy je velkou bariérou i manželův nešťastný strategický krok k obnovení sexuálního života - milenka. Očekával žárlivost a zájem o něj jakožto o muže, ale sklidil celkem zákonitě opak - žena se cítila ponížená a ještě víc se zatvrdila," popisuje psycholožka. Za nejpodstatnější však považuje to, že oba spolu chtějí znovu začít. "Mají m o t i v a c i, tudíž nic není ztraceno. ´Jen´ je zablokována jedna část partnerského soužití," tvrdí Douchová. |
Jiří se musí rozhodnout
Z manželství vymizela intimita, blízkost a jakýkoliv fyzický kontakt. Proč už se mnou manželka nechce spát? Ptal se bezradný Jiří u sexuologa. "Důvodem může být například problém ve vztahu - manžel přestal ženě imponovat a podobně. Na tom lze pracovat," vysvětluje Hana Fifková. "Nebo se do sexu nutila nad rámec svých potřeb - to se děje často a lze to změnit. Nebo neprožívala orgasmus, i s tím lze něco udělat."
| Poměrně často je ale ve hře neřešitelný problém: v dlouhodobém vztahu zůstává u muže chuť na vcelku stabilní úrovni, ale u ženy chuť klesá tak, jak se vztah mění postupně na více přátelský a méně erotický. "Mnoho žen v této fázi říká, že jejich manžel je pro ně nejlepší kamarád, parťák, otec dětí, nejmilejší člověk, ale nikoli přitažlivý milenec. A s tím bohužel dělat nic nejde. Ženská sexuální potřeba je v dlouhodobém vztahu mnohem zranitelnější než mužská, protože jí chybí podpora testosteronu," říká sexuoložka. |
Jiřímu je pětačtyřicet. Pochopil, že manželka jiná nebude, a tak stojí před rozhodnutím, zda s ní zůstat, či se rozvést. Podle Fifkové má před sebou perspektivu třiceti let možné sexuální aktivity. Proto jdou mnozí muži do druhých kol manželek, miminek a celého toho kolotoče.
Jsou ale muži, kteří situaci ustojí. Pokud by Jiří už před lety akceptoval, že milování bude jednou za delší dobu, ale oba si ho užijí, pravděpodobně by nenastalo to co teď. Tedy problém ve vztahu a zeď i v neerotické blízkosti a intimitě. Podle Fifkové moc Renata dělat nemůže. "Nemá-li chuť na sex, těžko ji nutit. Pokud by se zamilovala do jiného muže, určitě by si ještě mohla sex hezkých pár let užívat."
Co dál? Rozvod, anebo zůstat? Jakou má manželství bez sexu a intimity vůbec šanci? V našem příběhu se musí rozhodnout pan Jiří.
| Pokud spolu oba chtějí znovu začít, mělo by být vše vyřčeno nahlas, myslí si psycholožka Douchová. Ovšem za předpokladu, že mezi nimi již nevznikla averze. "Stačí si jen vzpomenout, jak se dřív měli rádi, a udělat si výlet, který je vyhodí ze zajetých kolejí všednodenního stereotypu. Prožít něco zvláštního, nového, bez dětí, bez domova, který je vtahuje do potvrzování toho, že nic nejde. Prostě si zařídit nevšední zážitek ve dvou, ať je to cesta do Paříže nebo do Jizerských hor. Ale nesmějí od toho čekat automatické obnovení sexuálního života v plné síle. Může to být jen naťuknutí, nasměrování se na sebe jakožto na partnery, může jim to otevřít cestu k sobě zpět," radí psycholožka. |
Zvítězí láska přátelská?
"Málo se o tom v novinách píše, protože to není zajímavé, ale existuje mnoho dvojic, které spolu žijí bez sexu," odhaluje nepřiznanou pravdu sexuoložka Hana Fifková. "Předpokladem je, že je to pro oba partnery akceptovatelné. Pokud jeden definitivně ztratí chuť na sex, bude mu manželství bez sexu spíše vyhovovat. Ten druhý musí zvážit, zda pro něj pozitiva převládnou."
Po úctyhodných dvaceti letech k sobě totiž mohou mít lidé blízký vztah podobný pokrevnímu příbuzenství. Je v něm láska přátelská a soucitná, manželé si pomáhají, mají o sebe starost, jsou k sobě vázáni jako rodiče dětí, ale třeba i jako správci společného majetku, mají společnou dlouhou minulost a v ní nesčetné společné vzpomínky, jsou tým. Pozitiva by přece jen mohla převážit chybějící intimitu a sex.
|
"Jde o to, jak je na tom ten z partnerů, který chuť na sex má i nadále - zda je pro něj sex absolutní priorita, zda je ublížený, zraněný nezájmem druhého a čeho všeho je v tom dobrém slova smyslu schopen," tvrdí sexuoložka a dodává, že vlastní sexuální touhu lze řešit masturbací, placeným sexem nebo mimomanželským vztahem. Také podle odbornice na partnerské vztahy má manželství bez sexu šanci. "Přesto je ale časovanou bombou pro riziko nevěry, kdy původně zamýšlená sexuální nevěra přeroste dál a nečekané emoce zapracují na krachu takového svazku." |
Klape vám to v sexu podle vašich představ?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 20. ledna 2008. Anketa je uzavřena.
