V Palermu zahynuly při vzpouře stovky vojáků

Na pondělí velikonoční roku 1282 vypuklo v Palermu povstání proti francouzskému panství Karla z Anjou, krále neapolsko-sicilského, které dostalo název sicilské nešpory. Král vládl od roku 1266, kdy se dostal na trůn za pomoci papežů, kteří se chtěli zbavit nadvlády německého rodu Štaufů v Itálii. Bratra francouzského krále Ludvíka IX. a zejména jeho vojsko ale místní obyvatelé nenáviděli.

O Velikonocích 1282 se v severosicilském městě Palermu ubíral průvod k večerním bohoslužbám. Vojáci se přitom chovali hrubě k mladým dívkám. Vznikla živelná vzpoura, při níž za noc obyvatelé pobili na čtyři tisíce vojáků.

Hnutí se rychle rozšířilo po celém ostrově. Po nepokojích Karel z Anjou Sicílii ztratil. Později ji získal aragonský král Petr III. Veliký, kterého povstalci povolali na pomoc. Za vlády Karla z Anjou se Sicílie stala nejvýznamnější mocností Středomoří. Lidé ale neunesli rostoucí daně, útlak úřadů a četné výhody udělované Francouzům.