Členovci útočí
Tito členovci přenášejí borreliózu a klíšťovou encefalitidu, proti níž se dá očkovat, nikoli však v létě, kdy hrozí nákaza.
Nezbývá proto než se proti klíšťatům chránit. A je třeba vzít v potaz i fakt, že se vyskytují i na horách, kde ještě před lety nehrozila.
"Žijí zejména ve smíšených lesích v celé střední Evropě, nejvíc v povodí řek," popisuje Dagmar Hulínská ze Státního zdravotního ústavu. Radí proto lidem, aby do lesa chodili v tmavém oblečení s dlouhými rukávy i nohavicemi a po návratu se dobře prohlédli.
Přisáté klíště je třeba potřít dezinfekcí a opatrně vyviklat. Pak místo opět vydezinfikovat. Případná borrelióza o sobě dá vědět červenou skvrnou s bílým středem, příznaky encefalitidy připomínají chřipku, a proto by s nimi každý, kdo měl tu pochybnou čest s klíštětem, měl zajít s lékaři.
|
Deset rad pro klidné prázdniny - čtěte ZDE |
Bodnutí hmyzem může u citlivých osob vyvolat alergickou šokovou reakci, která se projevuje velkým otokem a někdy i ztrátou vědomí. Postiženého je třeba co nejrychleji dopravit k lékaři.
Zmije jsou vzácné
Obávaný had s klikatou čárou na zádech může velmi vzácně člověka usmrtit, ale v Česku už drahně let žádný život na svědomí nemá. Ročně v zemi uštknou několik desítek lidí.
"Sérum proti zmijím by mělo mít k dispozici každé větší zdravotnické zařízení. Je na ošetřujícím lékaři, aby rozhodl o jeho podání, není to totiž vždy nutné. Může také zavolat k nám a poradit se," říká lékař Jiří Valenta, šéf toxikologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zde také léčí pacienty s vážnějším průběhem uštknutí.
V Evropě se kromě zmije obecné vyskytuje také nebezpečnější zmije růžkatá, jedovatí hadi jsou také na jihu Evropy, proto je dobré v případě tamního uštknutí přivolat co nejdříve lékaře. Zejména děti je třeba hlídat, aby v lese neochutnávaly neznámé plodiny a nezaměnily třeba rulík zlomocný či vraní oko čtyřlisté za borůvky.
