Objevuje se třicet až šedesát dnů po transplantaci a může končit i smrtí.
"Transplantace kostní dřeně, kdy se transplantát napustí do žíly, je relativně jednoduchým úkonem. O to složitější je ovšem zařídit, aby ho tělo přijalo," říká Jiří Mayer, vedoucí transplantačního týmu interní hematoonkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno
"Na našem pracovišti jsme zahájili účinnou, a přitom levnou léčbu těchto komplikací. Využíváme k ní lék cyklofosfamid, což je běžné cytostatikum, ale ve speciálním dávkování," vysvětluje. Střední dávka léku se pacientovi opakovaně podá formou infúze.
S transplantátem obsahujícím bílé krvinky získává organismus současně obranyschopnost. Ta ho chrání před infekčními chorobami a dokáže likvidovat zbývající nádorové buňky.
Někdy se ale obrátí proti příjemci. Brněnským lékařům se podařilo vybalancovat správnou míru imunity tak, aby se zachovala ta pozitivní a utlumila ta škodlivá.
Transplantace kostní dřeně se provádí při onemocnění leukemií a jiných zhoubných nádorech krvetvorby a imunitního systému. Reakce štěpu proti příjemci se objevuje u čtvrtiny až tří čtvrtin pacientů. Větší rizika hrozí například tehdy, když dárcem je žena a příjemcem muž, nebo u nepříbuzenských transplantací kostní dřeně.
Léčbu představili brněnští lékaři poprvé loni na odborném sympoziu v kalifornském San Diegu. V Brně ji úspěšně použili zatím u dvaceti pacientů.
"Existuje více postupů, jak řešit zmíněnou potransplantační komplikaci. Ten náš je ale nejlevnější. Většinou přijdou na statisíce, zatímco náklady na naši léčbu se pohybují ve stovkách. Nově jsme využili starý levný lék," uvedl vedoucí lékař kliniky Zdeněk Kořístek.
Primář transplantační jednotky Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze Antonín Vítek hodnotí postup brněnských lékařů jako nestandardní, ale zajímavý.
"Používáme jiné metody, které se nám zdají bezpečnější. Ale nevylučuji, že v mimořádných případech by mohlo být podání cytostatika pro pacienta přínosné."
