Autorka projektu, restauratérka Katja Eichbaumová, trpěla poruchami příjmu potravy 15 let.
Dvaatřicetiletá gastronomka za má za sebou úspěšnou terapii a svým podnikem chce mnoha dalším nemocným dívkám a ženám pomoci překonat tabu návštěvy restaurace.
Právě ta bývá pro takové ženy velkým traumatem. Při pohledu do jídelního lístku přemýšlejí o tom, kolik má které jídlo kalorií, když jdou na toaletu, cítí na sobě zkoumavé pohledy ostatních hostů, po jídle samotném cítí jen pocit viny.
V restauraci, kde se mohou setkat s dalšími podobně postiženými, a kde je nikdo nebude nutit jíst, nebudou-li chtít, by měly podle Eichbaumové nalézt "neutrální zónu". Navíc má při restauraci od příštího roku fungovat poradenské centrum.
Pokrmy kuchařů, kteří v minulosti sami některou poruchou trpěli, jsou normální - krémová krabí polévka, čekankový nákyp, krůtí rolky, kachní prsíčka. Názvy chodů neprozrazují, o jaké jídlo jde, jmenují se například Duše, Ahoj, nebo Velký hlad.
Eichbaumová tvrdí, že koncept restaurace vyvinula právě s ohledem na anorektiky, kteří neustále přemýšlejí o tom, jak energeticky vydatné to které jídlo je. "Anorektiky je třeba naučit, že jíst v restauracích může být zábavné," vysvětlila Eichbaumová, která tvrdí, že projekt je pro ni nejlepší terapií.
Odborníci jsou zvědavi, jak bude fungovat. Psycholožka Ingrid Miecková, šéfka mnichovské poradny Cinderella si umí představit, že restaurace může být vhodným "cvičištěm", jak se chovat na veřejnosti, jak se zbavit strachu z pohledů okolí. "Mnohé už vůbec nechodí jíst ven," tvrdí o svých pacientkách.
Podle týdeníku Focus trpí v Německu diagnostikovanou anorexií 100.000 dívek a žen, bulimií 600.000 lidí. A právě bulimiků neustále přibývá, tvrdí lékařka Monika Gerlinghoffová z mnichovského Psychiatrické institutu Maxe Plancka.
