Osobně si život bez kontaktních čoček nedovedu představit, a to především kvůli sportu – rychlé pohyby s dioptrickými brýlemi na nose mi způsobují bolesti hlavy a nepříjemné pocity. Moje první otázka proto směřovala k čočkám – používám ty, které slibují ochranu před UVA i UVB zářením. Do jaké míry se na ně můžeme spolehnout například na horské túře nebo u moře?
„Jsou různé druhy kontaktních čoček. Kontaktní čočky bez UV filtru propouštějí až 90 procent UV záření. Ty s UV filtrem poskytují ochranu před přímým, odraženým i tangenciálním UV zářením. Některé kontaktní čočky filtrují 97 procent veškerého UV-B záření a 81 procent veškerého UVA záření,“ říká Lucie Valešová. To zní jako dobrá zpráva. Problémem čoček ale je, že nekryjí celou plochu oka a jeho okolí.
Správné brýle na běháníSportovní brýle na běhání by měly být pohodlné, dobře sedět na obličeji a zakrývat celé oči a jejich okolí, i ze strany, tak aby chránily oční bulvy také před větrem a vysycháním. Brýle, které dobře zakrývají oko, pomohou zmírnit i následky pylových alergií. Patříme-li mezi krátkozraké, nemusí se nám vyplatit brýle či čočky na sport odkládat: Pokud člověk neběhá s doporučenou korekcí zraku, může docházet k rozvoji astenopických potíží – bolesti hlavy, únavě očí a rozmlžování. |
„I uživatelé kontaktních čoček s UV filtrem by měli navíc používat kvalitní sluneční brýle s UV filtrem,“ radí lékařka. Jde nejen o zdraví oka, ale i o citlivou pleť kolem očí, která se může snadno spálit, svědit, otéct či zanítit. A to není nic, co bychom si při několikadenní túře, horském závodu nebo na dovolené přáli zažít.
Do sportu, nebo do optiky?
Kvalitní, lehké a dokonale padnoucí sportovní brýle by měly být součástí povinné výbavy každého běžce. Nešvarem, který pácháme všichni, je nákup brýlí v obchodě, kde nám nikdo neporadí. Výsledkem může být, že odcházíme s krásnými brýlemi, které však mohou být pro náš druh sportu nebo tvar obličeje nevhodné.
„Nejlepší je zajít za odborníkem do optiky a vyzkoušet je. Poradí s velikostí obruby, aby nebyla příliš velká, tedy volná, nebo příliš malá a nepadala neustále z nosu dolů – to jsou nejčastější problémy. Proto také není dobré vybírat brýle po internetu,“ vysvětluje Lucie Valešová. Optometrista poradí i s dioptriemi v případě, že budete chtít dioptrické sportovní sluneční brýle.
Jedině v optice a specializovaných obchodech pořídíte sportovní brýle se samozabarvovacími skly, ať už s dioptriemi, nebo bez. Nejmodernější skla se stihnou „přebarvit“ za pouhých dvacet vteřin, což už je docela zajímavý čas i pro ty, kteří často přecházejí či přebíhají ze stínu na slunce.
Mně sluníčko do očí nevadí, já jsem zvyklý
Je to častá věta, kterou můžeme slyšet od ostřílených horalů a sportovců. Mýtus o tom, že si oko „zvykne“ na sluneční záření, může být velmi nebezpečný. Pravdou je, že někomu „slunce do očí“ vadí méně, někomu více. Výsledné následky na zrakovém aparátu to ale nezmění. Tím spíše, pokud se ocitneme v prostředí, které našim očím dává ještě více zabrat – jako jsou právě hory či moře.
„Prochází-li záření prostředím, je jedna jeho část reflektována, další část je pohlcována a část jím prochází. Těmito třemi pochody jsou tkáně lidského oka rozličnými vlnovými délkami optického záření ovlivňovány. Záření, které dopadá na sítnici, je zaostřeno do velmi malé oblasti, kam ho zaměří optická soustava rohovky a čočky o optické mohutnosti téměř 60 dioptrií,“ vysvětluje odbornice.
Zdravé dospělé oko je pro toto záření téměř dokonalým filtrem. Sítnice je tedy před UV zářením „v bezpečí“. Nechráněny jsou vnější části oka, především rohovka. Chránit zrak je tedy třeba vždy, a to ať už trpíme oční vadou, nebo ne.
Oči dětí a mladistvých jsou náchylnější
Výše zmíněná transmisní schopnost tkání oka je ale závislá na věku. „Zvláštní skupinu tvoří malé děti a mladiství do 20 let, jejichž čočka je natolik transparentní pro vlnové délky nad 300 nm, že nemůže zachytit UV záření,“ upozorňuje lékařka. Proto je obzvláště nutné chránit kvalitními brýlemi oči dětí a mladistvých.
„S přibývajícím věkem žloutne čočkové jádro a absorpce UV záření se pro vlnové délky mezi 300 až 400 nm zvyšuje. U moře a ve vyšší nadmořské výšce je intenzita UV záření dopadající na oko vyšší, proto je nutná výrazně vyšší ochrana očí,“ dodává Lucie Valešová. Při nedostatečné ochraně může dojít i k dočasné „sněžné slepotě“, a to klidně i při pobytu na pláži.
Sněžná slepota: nástraha pro horolezce i dovolenkářeSněžná slepota (ophthalmia nivealis či ophthalmia fotoelectrica) vzniká při vystavení očí slunečním paprskům odraženým od sněžných plání nebo zrcadlících se vodních ploch (sníh odráží až 85 procent UV paprsků). Vlnové délky do 290 nm jsou plně absorbovány rohovkovým epitelem. Po určité době několikahodinové latence (8 až 12 hodin) po expozici dochází ke značnému slzení, hyperémii spojivek, křeči víček, pocitu cizího tělíska v oku a k silným bolestem v důsledku obnažení nervových zakončení. Dochází ke tvorbě mikrodefektů v rohovkovém epitelu. Obnova vidění a normálního stavu očí nastane naštěstí velmi brzy - během 24 až 48 hodin. Hojení epitelu urychlíme podáním epitelizačních mastí, lubrikací a s pomocí antibiotických mastí jako v rámci prevence před vznikem infekce. Doporučujeme pobyt v zatemněné místnosti, nošení tmavých slunečních brýlí, které slouží zároveň jako prevence před vznikem tohoto poškození, a chladné obklady. |
„Prudké slunce ohrožuje zrak, konkrétně rohovku, všem lidem bez ohledu na to, jakou oční vadou trpí. Většinou se projeví jako zarudnutí, pálení očí a také zhoršení vidění. Rohovka postižená prudkým slunečním zářením se pak hojí až několik dní,“ upřesňuje odbornice.
Poškození rohovky si nemusíme všimnout – nebude nás bolet, nicméně mnohonásobné „popálení“ rohovky může vést k nevratnému poškození zraku. Sluneční brýle jsou naštěstí dostatečnou ochranou, nezapomínejme na ně při sportu ani na procházce.
