Ona

Ušní šelest: pekelné utrpení nikoli od ďábla

- "Tepny, zvláště krkavice, mi začaly tak silně bít, že jsem jejich tepot nejen cítil, nýbrž dokonce slyšel. K tomu přistoupilo silné hučení v uších, a to hučení bylo trojí nebo spíše čtvero, totiž: temný a hluboký bzukot, jasnější šum, jako když teče voda, velmi ostrý hvizdot a ten tepot, o kterém jsem mluvil a jehož údery jsem mohl snadno spočítat, aniž jsem si ohmatal puls nebo se rukama dotkl těla jinde..." Takto popsal francouzský spisovatel a filozof Jean-Jacques Rousseau své potíže, pro které mají lékaři odborné pojmenování: tinnitus aurium neboli šelest ušní.

Rousseau nebyl zdaleka jediným slavným mužem, který trpěl ušním šelestem natolik urputným, že jej považoval za zaznamenáníhodný. Snad nejznámější je u nás případ Bedřicha Smetany, který krátce před tím, než ohluchl, slyšel intenzivní vysoký tón a toto své trápení hudebně vyjádřil v závěru kvartetu "Z mého života". "Pískání se objevovalo každý den jako varovné znamení. Pokusil jsem se proto popsat tuto strašnou katastrofu pomocí jasného pronikavého ,e' ve finále smyčcového kvartetu. Z tohoto důvodu je třeba hrát je v celé pasáži fortissimo," napsal Smetana v dopise svému příteli, houslistovi Krömpelovi. Také u Ludwiga van Beethovena byla ztráta sluchu provázena ušním šelestem. "V mých uších hučí a bzučí celý den a noc," svěřil se v jednom z dopisů v roce 1801, patnáct let před tím, než úplně ztratil sluch. Příznaky ušního šelestu zaznamenal ve svých poznámkách i německý reformátor Martin Luther. Tinnitus ho postihl ve věku 43 let, právě když překládal bibli z latiny do němčiny. Šelest považoval za dílo Satana, který se mu snaží v práci zabránit.
Lékaři sice ušní šelest ďábelským mocnostem nepřipisují, avšak mnozí lidé, kteří jsou jím sužováni, by bez nadsázky řekli, že je to utrpení pekelné.

Nemoci více i méně vážné
"Snad každému už někdy pískalo nebo hučelo v uchu. Pokud se to děje jen výjimečně a člověka to neobtěžuje, není nutné se tím znepokojovat," tvrdí Vladimír Perníkář, lékař otorhinolaryngologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce. "Jestliže se však příznaky opakují a stávají se nepříjemnými, neměly by se podceňovat. Mnoho lidí ostatně vyhledá pomoc už proto, že jim rušivé zvuky brání normálně žít: nejeden pacient říká, že by někdy ze zoufalství vyskočil z okna."
Spektrum nemocí a poruch, které se za šelestem mohou skrývat, je široké. Příčina může sídlit v samotném sluchovém ústrojí, ale také v centrální nervové soustavě nebo jinde v těle a při pátrání po ní je často nutná velká trpělivost.
Jednou z nejvážnějších poruch, na kterou může šelest upozornit, je nádor ve středním uchu nebo nádor v oblasti sluchového nervu.
"Tyto nádory sice nebývají rakovinné, to ovšem ještě neznamená, že nejsou nebezpečné," upozorňuje doktor Perníkář. "Pokud se neodstraní, trvale rostou a mohou poškodit sluchový nerv nebo některá nervová centra v jeho blízkosti. Už jen proto není radno podobné potíže přecházet."
Jindy může šelest signalizovat počínající ztrátu sluchu, kterou by si pacient jinak ani neuvědomil. V takovém případě někdy pomůže léčba nebo sluchadlo. Když pacient opět dobře slyší, šelest je částečně přehlušen. Často se však podstatně zmírní i tím, že se na něj člověk méně soustředí.
Další příčinou může být zúžení cévek zásobujících střední ucho krví, což se většinou dá řešit léky. Nepříjemný šelest mohou mít na svědomí křeče drobných svalů, které se upínají na kladívko a třmínek (drobné kůstky ve středním uchu, které převádějí zvuk z bubínku do vnitřního ucha). V těchto případech není lékařský zákrok nutný, pokud je ale šelest nesnesitelný, lze přistoupit i k operaci.

Na ušní až posléze
Pacient trpící šelestem by se podle doktora Perníkáře neměl hned dožadovat vyšetření na ušním oddělení, ale měl by se nejdříve poradit se svým praktickým lékařem. Šelest může mít totiž i mnoho příčin, jimž může nejlépe přijít na stopu lékař, který už zná váš zdravotní stav, léky, které užíváte, i rodinnou anamnézu.
O hučení, pískání či "pulsování" v uších se může postarat například vyšší krevní tlak, ateroskleróza, cukrovka, některé léky (řada antibiotik, některá antidepresiva, léky proti alergii...), nikotin, ale třeba i porucha držení krční páteře, která je častá u lidí se sedavým zaměstnáním. Teprve když praktik zůstane bezradný, měl by pacienta vyslat k ušnímu lékaři.
"Nikdy se však nenechte odbýt ani nečekejte, až vás začne něco bolet, popřípadě začnete hůř slyšet," radí doktor Perníkář. "I když se vážné nemoci neskrývají za ušním šelestem příliš často, je hloupost tento příznak zanedbat. Většinou signalizuje právě tu fázi, kdy se ta či ona choroba dá ještě dobře léčit nebo alespoň zbrzdit."
Zvláštním případem je situace, kdy vás šelest postihne náhle poté, co jste byli vystaveni velkému hluku. Tehdy spěchejte do ordinace co nejrychleji: může se totiž jednat o akutní poranění sluchového orgánu hlukem a při úspěchu léčby rozhoduje každá minuta.


Jak žít s šelestem
Pokud se příčinu šelestu odhalit nepodaří, zbývá člověku jediné - naučit se s ním žít. Mnohdy musí vyhledat psychologa nebo psychiatra, jindy mu nejlépe pomůže kontakt s lidmi, kteří mají podobné potíže. Těm, kteří jsou bezradní či dokonce zoufalí, nabízí pomoc Český tinnitus klub (Klub šelestářů) sídlící na adrese Hábova 1571, Praha 5 - Stodůlky, tel. 02/6521412.


Co je šelest ušní
Šelest je sluchový vjem, který není spojen s žádným zdrojem zvuku umístěným mimo sluchový orgán. Z hlediska možné příčiny ani závažnosti není rozhodující, zda se jedná o pískání, syčení, hučení nebo jiné zvuky.

Příčina šelestu se nemusí skrývat přímo ve sluchovém ústrojí, ale také v nervové soustavě či zcela jinde v těle.