Únavová zlomenina je reakcí těla na nepřiměřenou zátěž. „Může se objevit v kosti holenní, lýtkové, stehenní či páteři. Nejčastějším místem jejího vzniku jsou však nártní a zánártní kůstky chodidla,“ popisuje Alena Králová a vyjmenovává příznaky: „Výrazná je bolest, která se obvykle stupňuje. Ze začátku postižené místo bolí jen po zátěži, později i při zátěži a v klidu. Výjimečný není lehký otok či vystřelování bolesti do prstů. Mnohdy bývá místo citlivé na dotek.“
Někdy nás však únavová zlomenina může překvapit. Právě nártní a zánártní kůstky jsou velmi ošidné. K jejich zlomení totiž někdy bohatě stačí, když prostě „hodně běháme“. Pokud si tedy myslíte, že u vás žádná „nepřiměřená zátěž“ nehrozí, dám příklad ze života: Moje kamarádka běhá hodně a ráda. Pravidelné výběhy okolo pěti až deseti kilometrů, běžela půlmaraton a pak trénovala trošku víc na další. Rozhodně nešlo o nic extrémního a zvláštní bolest „uvnitř chodidla“ přišla zčistajasna při procházce po městě.
Postihuje sportovce i ženy v přechodu
Únavová zlomenina, především pokud jde o malé nártní a zánártní kosti, se může jevit jako namožené chodidlo. Většinou však poznáme, že bolest je „prostě jiná“ – dožene nás k lékaři a nedovolí nám úraz jen tak přechodit. „Vzhledem k tomu, že je to zranění způsobené nepřiměřenou zátěží, člověk dokáže sám zhodnotit, jestli se ho tento typ zranění týká,“ říká Alena Králová. Pokud sportujeme a v poslední době jsme si třeba přidali na intenzitě tréninku, je třeba brát tento typ zranění v úvahu.
Poslední RUNGO závodRUNGO.cz k 30. listopadu ukončí svou činnost. Poslední jeho závod bude tak symbolickým loučením. Do neděle získáte k registraci památeční tričko. Registrujte se ještě dnes na Craft RUNGO srdcervoucí běh, který se bude konat 3. 11. v Říčanech u Prahy. |
„Kromě zmiňované stupňující se bolesti jsou dalšími indiciemi lehký otok, vystřelování bolesti do prstů, v některých případech se bolest objevuje dokonce jen při zmáčknutí postiženého místa,“ říká fyzioterapeutka a dodává, že tímto zraněním trpí nejen sportovci. Únavová zlomenina se objevuje také u žen v klimakteriu, dále za ní mohou genetické predispozice ve tvaru klenby a v neposlední řadě na únavovou zlomeninu trpí lidé s onemocněním kostí, osteoporózou.
Léčba: bez sádry, ale hlavně v klidu
Při léčbě únavové zlomeniny je zásadní klidový režim. Rychlost uzdravení závisí na tom, kdy byl problém odhalen. Na druhou stranu, ani tohoto zranění, které má možná poněkud děsivý název, se nemusíme zase tolik obávat. „Čím dříve je zahájena léčba, tím rychlejší bývá uzdravení. Samozřejmě, výjimka potvrzuje pravidlo, ale včas odhalená únavová zlomenina se obvykle obejde bez fixace postižené končetiny,“ vysvětluje Alena Králová.
V akutním stadiu doporučuje ledování pro zmírnění otoku a bolesti. Jako podporu léčebného procesu lze využít i různé fyzioterapeutické metody. „Pro rychlejší regeneraci kostní tkáně se používá fokusovaná rázová vlna, která stimuluje kostní buňky k rychlejší regeneraci. Využívá se rovněž kinesiotaping k uvolnění přetížených svalových skupin a další metody jako indikace laseru, magnetoterapie či distanční elektroléčby,“ vypočítává Alena Králová.
Jestliže léčbu podceníte a rozhodnete se jít běhat, očekávejte následky a prodloužení léčby. „Proces hojení únavové zlomeniny trvá minimálně tři týdny ve striktním klidovém režimu. Pokud se budete snažit únavovou zlomeninu rozchodit, můžete si dobu léčby prodloužit na čtyři až pět týdnů,“ varuje Alena Králová. Dodává, že z tohoto důvodu je někdy lepší místo lehké komprese pružným obinadlem (u méně závažného zranění) zvolit sádrovou fixaci (u vážnějšího typ zranění, např. holenní kosti), která vám pokus o běh znemožní a vždy vás včas upozorní, že máte být v klidu. „U nezodpovědných sportovců by měla být sádra na předpis, což je samozřejmě myšleno s nadsázkou,“ usmívá se fyzioterapeutka.
Začínejte pozvolna
V žádném případě neběhejte ani nedělejte jiný sport takzvaně „přes bolest“. „Bolest značí problém a není radno ji ignorovat,“ varuje fyzioterapeutka a upozorňuje, že s aktivním pohybem bychom měli začít opravdu striktně až po úplném zhojení. „Trénovat začněte po vyléčení únavové zlomeniny velmi pozvolna. Doporučuji začít plaváním či jízdou na kole, teprve později přejděte k běžeckým tréninkům. Před fyzickým výkonem po únavové zlomenině je vhodné používat tejpovací pásky, díky kterým pomůžete svalům navrátit jejich funkci,“ dodává odbornice.
Stejné to je, když se sportem úplně začínáte. Co je pro mnohé rutina, může pro úplného začátečníka znamenat onu nepřiměřenou zátěž. „Apeluji zejména na začínající běžce. Nesnažte se běhat zbytečně rychle a kilometráž navyšujte rovněž postupně. Důležitá je také vhodná obuv. Prevencí je kombinovat různé druhy sportovních aktivit. Volte kompenzační sporty, k běhu přidejte plavání a podobně. Je potřeba zatěžovat tělo rovnoměrně a zároveň mu dopřát regeneraci,“ radí Alena Králová.
Fyzioterapeutka zmiňuje i správnou výživu. Především pokud máme například tendenci k řídnutí kostí nebo jsme podobné úrazy už prodělali, není od věci jíst stravu bohatou na vápník a vitamín D.
