Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Umíte se ubránit v případě přepadení? Radíme, co funguje

  • 105
Být Uma Thurman v Kill Bill, každému bychom se ubránily. Jenže nejsme. A tak se o sebe občas bojíme. Jak nepříjemné situaci předejít? Zaútočte otázkami a tekutou střelou.

Ať chceme či ne, vyhnout se samotě v potemnělých ulicích je asi tak reálné jako předsevzetí zhubnout o vánočních svátcích tři kila. Málokterá z nás chodí na sedmou ráno, aby se ve tři odpoledne vrátila domů. Když k tomu připočteme všechna zařizování po práci, nejspíš se v paměti nedopátráme, kdy jsme dorazily domů za světla. A tak nám nezbývá, než s určitým rizikem počítat.

V Americe muži odsouzení za znásilnění vypovídali, podle čeho si vybírali oběti. První věc, na níž se zločinci zaměřili, byl účes. Vyhledávali ženy s dlouhými vlasy, za které je mohli snadno uchopit. A také co nejméně oblečené, aby ztratili co nejméně času.

Kdybychom si z takového průzkumu chtěly vzít ponaučení, vyrazíme hned do kadeřnictví a cestou z něj se zahalíme v duchu rad našich babiček. Jenže žijeme v jedenadvacátém století. Chceme nosit dlouhé vlasy i oblečení, které z nás neudělá unisex osobu (snad s výjimkou mrazivých dnů). Jinak bychom mohly dospět k tomu, že nejlepší je nikam nechodit a v bytě se zakuklit tak jako larva motýla, který se ale nikdy nevylíhne.

Nic nám sice nezaručí stoprocentní bezpečí před přepadením, okradením a znásilněním, ale díky některým zásadám se můžeme nepříjemným událostem vyhnout.

Sama jen v taxíku

Obětí trestného činu se můžeme stát v noci, stejně jako v pravé poledne. Dávno už neplatí, že násilníci a zloději útočí jen po setmění. Riziko je v noci ale přece jen větší. Pokud nemáte doprovod, nešetřete a vezměte si taxík. Požádejte řidiče, aby počkal, než vejdete do domu. Nezkracujte si cestu přes park ani odlehlými a neosvětlenými místy či podchodem. Raději udělejte pár kroků navíc. S opatrností to však nepřehánějte, protože jinak se z vás může stát uzlíček nervů.

Dejte na instinkty

Pragmatici o něčem takovém nechtějí slyšet, ale většina žen má vyzkoušeno, že instinkt je něco, co funguje. Naslouchejte mu. Až budete někomu vyprávět, že jste přešla na druhou stranu ulice jen proto, že jste měla divný pocit, třeba se vám vysměje. Možná jste se ale také vyhnula znásilnění.

Moment překvapení

Pronásleduje vás někdo? Třeba v podzemní garáži, na schodech? Nasaďte úsměv, prudce se otočte a spusťte lavinu otázek: "Nevíte, kolik je hodin?", "To je ale hnusná zima, už aby konečně bylo jaro, co říkáte?", "Domluvili jsme se s manželem, že mi přijde naproti, ale on nikde. Jak to vy muži jen děláte?" Získáte převahu. Muž bude zaskočený, že s ním navazujete hovor, a obtížněji zaútočí, protože už pro něj nejste jen cizí objekt. Zároveň si uvědomí, že mu vidíte do tváře a můžete jej identifikovat. Z kontextu (byť vymyšleného) pochopí, že vám jde někdo naproti.

ilustrační foto

Křičte

Pokud vás někdo přepadne, křičte. Smiřte se s tím, že vám nikdo nejspíš nepomůže, ale je šance, že vás zaslechne a zavolá na policii. Útočníka může křik odradit. Tahle rada však není univerzální. Jiného násilníka křik může rozčílit a stane se agresivnější. Řiďte se instinktem a v takovém případě raději mlčte. Může vám to zachránit život.

Zamykejte se

Zamykejte se v autě. Zabráníte nejen tomu, že si k vám na křižovatce nebo parkovišti někdo přisedne, ale i okradení. Stačí pár vteřin a notebook či kabelka s doklady a penězi položená na sedadle spolujezdce je pryč.

Bojujte

Většina z nás bohužel nezná ani základy sebeobrany, ale i tak máme určité možnosti aspoň na chvíli útočníka paralyzovat. Možná se ho nezbavíme, ale získáme čas na útěk. Útočte na slabiny, do rozkroku, do očí. Zbraní může být deštník, taška. Pokud vás muž přepadne v momentě, kdy otevíráte dveře, použijte jako zbraň své nehty. Raději než pepřový sprej si kupte účinnější tekutou střelu z obchodů se zbraněmi a střelivem. Noste ji v kapse. Ani v tomto případě se nedá říct, jestli je lepší bojovat, nebo být pasivní. Záleží na okolnostech - jak jste na tom fyzicky, jak je útočník velký, jestli je opilý. Pokud mu nejde o vás, nýbrž o kabelku, dejte mu ji, ale nepodávejte. Odhoďte ji co nejdál za něj a utíkejte.

Předstírejte

Cítíte, že vás někdo z povzdálí sleduje? Vyndejte telefon a předstírejte, že mluvíte s manželem, i když vás doma čeká jen líný kocour. "Ahoj, miláčku. Jsem pár kroků od domova, přišel bys mi otevřít? Zapomněla jsem klíče." Zatímco jindy nesnášíte, když ostatní do telefonu na ulici křičí, dnes jednejte právě takhle. Telefonát možná útočníka odradí. Vyzkoušejte si takovou epizodu přehrát doma. Když budete mít určité fráze naučené, v reálu se nebudete cítit trapně.

Choďte pěšky

Nepoužívejte v noci v domě výtah. I když ovládáte chvaty sebeobrany, v malém prostoru nemáte šanci je použít, neutečete a těžko se dovoláte pomoci. I na schodech vám hrozí nebezpečí, ale zase máte větší šanci utéct někam do bezpečí a k telefonu.