"Zmenšuje se počet kouřících, zlepšuje se skladba potravin, ale obezita stále narůstá," potvrzuje Vojtěch Hainer z České obezitologické společnosti.
Žádné výraznější zúžení českých křivek nepřinesla ani proměna jídelníčku v českých rodinách.
"Lidé se prostě čím dál méně pohybují," vysvětluje nepříznivý trend Hainer. "Spoustu času tráví u televize, u počítačů. Navzdory zdražení benzinu stále více jezdí osobními automobily, vždyť vytíženost veřejné dopravy klesla v devadesátých letech o čtyřicet procent," dodává.
Víc kilogramů, než je zdrávo, má však 66 procent mužů a 54 procent žen. Podle srpnového průzkumu agentury Gfk je průměrná tělesná hmotnost v České republice vyšší než v Polsku, v Maďarsku i na Slovensku. Ve srovnání s údaji z roku 1998 ubylo těch, jejichž váhu lze označit za normální, a přibylo mírně i silně obézních, zejména mezi muži.
Velký rozdíl přetrvává mezi mladou a starší generací. Ve věkové skupině do 25 let je nejen nejvíce lidí s normální váhou, ale i nejvíce podvyživených. Mírně obézních je nejvíce mezi padesátníky a otylých mezi šedesátníky.
Nejméně obézní jsou Pražané a obyvatelé měst vůbec. Mimo velká města se lidé těžko vzdávají zažitých stereotypů v životním stylu, zejména v jídle. I když běžný člověk jí o něco zdravěji než před deseti lety, stále spořádá o čtyři kilogramy vepřového masa více než Západoevropan. Naopak u zeleniny mu chybí 34 kilogramů.
Obezita je nemoc, jejíž léčba není nic levného. Naopak. Ceny za léky jdou do tisíců a nejsou hrazeny z pojištění. "Jsou tak prakticky nedostupné pro většinu pacientů s těžší obezitou, kteří obvykle patří k sociálně slabším vrstvám obyvatel," říká Hainer.
Zkušenosti lékařů svědčí o tom, že při ceně tři tisíce korun za měsíc se k léčbě nechá přesvědčit jen pět procent pacientů. Pokud by lék stál například pět set korun na měsíc, stoupl by tento podíl na patnáct až dvacet procent.
Léčením obezity se v zemi zabývá pouze několik specialistů a objednací doby pacientů jsou dva až tři měsíce. Chybí komplexní systém léčby obezity, který by zahrnoval rovněž prevenci. Zatím funguje pět center pro diagnostiku a léčbu při fakultních nemocnicích. "Začali jsme se systémem doškolování, ale narážíme na některé charakteristické rysy: veřejnost obezitu jako nemoc podceňuje, lékaři o ní nemají dostatečné znalosti, chybějí specialisté a také pocit zodpovědnosti u lidí za své zdraví," uvedl Hainer.
Světová zdravotnická organizace považuje obezitu za závažné chronické onemocnění, které je příčinou celé řady dalších chorob, například vysokého krevního tlaku, onemocnění srdce a cév, cukrovky, zvýšených hodnot cholesterolu a tuků v krvi. Obezita také významně zkracuje život.
Experti zjistili, že tlustí pacienti s onemocněním srdce se dožívají o čtyři roky méně než jejich štíhlejší spoluobčané. "Jde o jasné varování. Je prokázáno, že pacienti, kteří váží více, než je zdrávo, přicházejí do nemocnice s onemocněním srdce v mladším věku a také dříve umírají," upozorňuje Eric Eisenstein z Duke University v Severní Karolíně.
Zda má někdo nadváhu nebo trpí obezitou, se určuje podle takzvaného indexu tělesné hmotnosti (Body Mass Index - BMI). Ten se vypočítá tak, že váha člověka v kilogramech se vydělí druhou mocninou jeho výšky v metrech.
Marie Hrudková ze společnosti Knoll, která se příčinami a léčbou obezity zabývá, však připouští, že toto měření je trochu nespravedlivé. "Jsou tu přece jen určité genetické dispozice. My jsme robustnější než například Francouzi nebo Skandinávci. A tak i proto pro nás výsledná čísla vycházejí nepříznivě," říká Hrudková.
Lékaři odhadují, že obezita je z padesáti procent dána geneticky.
Ale snížení hmotnosti jen o deset procent už významně snižuje riziko zdravotních komplikací. Mnoho Čechů, podle agentury GfK až 42 procent, není spokojeno při pohledu na ručičku vah. Velmi často však sáhnou sice po atraktivních, ale málo účinných dietách, které viděli v reklamě. Navíc ženy a muži hubnou a tloustnou jinak. Muž se může nadbytečných kil zbavit - nebo je naopak nabrat - mnohem rychleji než žena.
"Lidé, kteří se rozhodnou bojovat s nadbytečnými kilogramy, si často stanovují nereálné cíle. Pod vlivem bombastických reklam v módních časopisech se uchylují k zázračným prostředkům a dietám, které většinou slibují stoprocentní úspěch bez většího úsilí. Bývají většinou neúčinné," varovala Hrudková.
Lidé by podle ní měli především vědět, že zbavit se nadbytečných kilogramů mohou jen tehdy, když budou více energie vydávat než přijímat. Celosvětově se prosazuje komplexní přístup: upravit jídelníček a stravovací návyky, mít přiměřený pohyb a upravit životní styl.
Nejvíce obézních lidí mají v USA. Tam také vypočítali, že pokud bude obezita narůstat tak jako dosud, budou všichni Američané ve 23. století obézní. Některé případy tamní obezity si zaslouží pozornost pracovníků Guinnessovy knihy rekordů. Letos v srpnu odebraly úřady rodičům jejich tříletou dceru Anamarie Martinez-Reginovou. Vážila totiž 54 kilogramů (tedy třikrát více než běžné dítě v tomto věku) a nadbytečná kila ohrožovala její život.
Rodiče Anamarie byli obviněni, že nedokázali účinně zabránit stále rostoucí váze své ratolesti. Oni sami ovšem tvrdí, že dceřinu obezitu způsobují zdravotní důvody, a nikoli přejídání a špatná domácí výživa.
Právě děti na celém světě včetně některých rozvojových zemí tloustnou čím dál více. Obézní děti mají i v zemích, kde tloušťka nikdy nebyla velký problém, například v Číně a Japonsku. "Tamní děti děti přijímají západní styl.
Jde o takzvanou westernifikaci jídelníčku: hamburgery, hot dogy a coca-cola. A projevuje se to nejvíce u dětí, ta čísla jsou až neuvěřitelně vysoká," říká Hainer.
V průmyslových zemích je považováno za obézní jedno z deseti dětí školního věku. Nejsilnější jsou prý malí Britové, Finové a Rusové. Rozvoj technologií způsobil, že děti po vyučování dávají místo fotbalu nebo jízdě na kole přednost sledování televizních seriálů nebo počítačovým hrám.
Vinu nesou i pracující rodiče. "Například v Itálii se o děti často starají dědečkové a babičky, kteří si dopřávají zmrzlinu a jiné sladkosti a tloustnou, říká milánský pediatr Roberto Marineldi.
Kdo má tukové faldy už jako dítě, většinou zůstává obézní i ve vyšším věku. "K nám chodí pacienti s průměrným BMI kolem 40, a když se jich zeptáte na životní anamnézu, zjistíte, že všichni diabetici, hypertonici byli už v mladém věku obézní," řekl děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a předseda Asociace Společně proti obezitě a nadváze Štěpán Svačina při loňském sympoziu o obezitě.
V tuzemsku není problém s obezitou dětí zatím tak rozsáhlý, i když se také u nich projevuje sedavý způsob života. "Mají minimum pohybu. Rodiče nepouštějí děti ven, protože se o ně bojí. Existují data, ze kterých vyplývá, že index tělesné hmotnosti je u dětí závislý od toho, kolik času stráví denně u televize," dodal Hainer.
