Týrá vás partner? Poradí vám socioterapeutka Zdena Prokopová

Dobrý den Nasťo- obraťte se na organizaci ProFem, která má vyškolené právničky  a jistě Vám poradí, jak vše řešit. Můžete volat na jejich linku právní pomoci ADVOCATS - 608 22 22 77, a to v úterý od 9.00-12.00, či ve středu od 17.30-20.30 hodin. Rozhodně bych doporučovala  také i osobní návštěvu v některém z center pro ženy, oběti domácího násilí. Přeji Vám vše dobré a hodně síly vše zvládat. Zdena Prokopová

Dobrý den Aleši, s dotazem se prosím obraťte na právní poradnu. Zdena Prokopová

Dobrý den, obraťte se s dotazem na linku právní pomoci AdvoCats- telefon 608 22 22 77( úterý 9.00-12.00, středa 17.30- 20.30 hodin), či na právní poradnu na I-Dnes.S pozdravem Zdena Prokopová

Dobrý den, z vašeho dotazu není zřejmé, zda je matka druhou majitelkou poloviny domu, či nikoli? V každém případě nemá vaše matka právo se takto k Vám chovat. Bylo by velmi vhodné se o celé situaci poradit spíše při osobní návětěvě. Můžete se obrátit, pokud žijete v Praze na naši organizaci ROSA ( telefon 241432466- je nutné se předem objednat, více na www.rosa-os.cz ), či se obrátit na některé z Intervenčních center pro ohrožené osoby( jsou v každém krajském maěstě, seznam najdete na www.donalinka.cz ). S pozdravem. Zdena Prokopová

Auto je majetkem společnosti a předpokládám, že i účetně by společnost byla schopna doložit, že platba probíhala z jejích příjmů, proto by v případě rozvodu nebylo předmětem vypořádání.

Záleží na tom, jakým způsobem k ničení dochází a na jakém majetku. Snažte se majetek nějakým způsobem zabezpečit a pokud to není možné, obraťte se na Policii ČR a dále si zajistěte důkazy o ničení majetku, kterými toto chování manžela doložíte v případě soudního jednání o vypořádání SJM (např. fotografie, svědecké výpovědi apod.).

Dobrý den, vypořádání společného jmění manželů je možné řešit v souvislosti s rozvodem, za trvání manželství je možné dohodnout se na zúžení nebo rozšíření rozsahu SJM. Pokud se s manželem na vypořádání nedohodnete, je třeba, abyste po právní moci rozsudku o rozvodu manželství podala k soudu žalobu o vypořádání. Byt, vzhledem k tomu, že jste jej odkoupili za trvání manželství, náleží do společného jmění a byl by tedy předmětem vypořádání. Pokud jste byla před uzavřením manželství nájemcem bytu vy, měl by soud k této skutečnosti přihlédnout a pokud byste měla zájem na tom, aby byl byt přikázán do vašeho vlastnictví, měl by tak rozhodnout. Současně by však bylo samozřejmě nutné, abyste se s manželem vypořádala finančně, tj. vyplatila mu polovinu tržní ceny bytu. Skutečnost, že půjčku splácíte vy, není za trvání manželství rozhodná, neboť se jedná stále o peníze náležející do společného jmění manželů, ovšem splátky uhrazené po rozvodu by již byly zohledněny. Pokud byste nepožadovala, aby byl byt přikázán do vašeho výlučného vlastnictví, např. proto, že nejste schopna manžela vyplatit, může soud přikázat naopak byt do vlastnictví manžela s tím,že polovinu tržní ceny by byl povinen vyplatit on vám, a pokud by to nebylo možné, rozhodl by soud o prodeji bytu a rozdělení získané kupní ceny mezi vás na polovinu. Dále pak je třeba zohlednit i další věci, event. půjčky či jiné dluhy, náležející do společného jmění manželů, jejichž hodnota by se do vypořádání také započítávala, tak aby došlo k jejich vypořádání.

Dobrý den paní Mílo, po právní moci rozsudku o rozvodu manželství podejte k soudu žalobu o vypořádání společného jmění manželů. Pokud jde o dluhy, je nutné vyřešit, které dluhy náležejí do společného jmění manželů a které ne. Podle občanského zákoníku náležejí do SJM sice závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, ovšem s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Pokud jste tedy smlouvy k převzetí dluhů nepodepisovala, lze usuzovat na to, že tyto dluhy nejste povinna hradit ani z titulu společného jmění manželů. K řádnému zodpovězení vašeho dotazu by však bylo nutné znát podrobně veškeré skutečnosti. Doporučuji vám proto, abyste vyhledala právní pomoc v místě vašeho bydliště a daný problém zkonzultovala individálně.

Dobrý den paní Marie, pokud jste zařízení bytu synovi nedarovali či jinak na syna nepřevedli, pak tyto movité věci náleží stále do společného jmění manželů. Pokud mezi vámi a manželem nedojde do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství k uzavření dohody o vypořádání, nebo nebude v této lhůtě podána žaloba k soudu o vypořádání SJM, pak ohledně movitých věcí platí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníku jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných. Pokud jde o garáž, záleží na okolnostech, za jakých byla garáž pořízena. Pokud jste schopna prokázat, že jste garáž pořizovali z finančních prostředků patřících do společného jmění manželů, máte možnost podat žalobu k soudu, aby došlo k vypořádání i této nemovitosti. Pokud jde o vložené finanční prostředky, pak podle občanského zákoníku má manžel, který vložil do společného jmění manželů prostředky ze svého výlučného vlastnictví, nárok na jejich vypořádání. Předpokladem ovšem je, že byste byla schopna takovou investici prokázat.

Dobrý den paní Jano, návrh na zahájení soudního řízení o vypořádání společného jmění může po právní moci rozsudku o rozvodu podat každý z manželů. V případě, že by bývalý manžel žalobu podal, můžete se nechat v rámci soudního řízení nechat zastupovat advokátem, který za vás veškeré věci vyřídí a po poradě s ním se můžete domluvit také na tom, že se osobně soudního řízení účastnit nebudete.

Dobrý den, podle občanského zákoníku se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Předpokládám, že k ničemu takovému z vaší strany nedošlo. Váš bývalý manžel ostatně také tvrdí neplatnost darovací smlouvy, ne že by byly splněny podmínky pro vrácení daru. Pokud skutečně podal k soudu žalobu o neplatnost darovací smlouvy, bude na něm, aby tuto neplatnost prokázal. Vy máte možnost se ke všem skutečnostem, které bývalý manžel v rámci soudního sporu bude tvrdit, vyjádřit a podle potřeby navrhovat důkazy. Bližší informace bych vám mohla poskytnout až po prostudování obsahu žaloby. Můžete se na mě obrátit mailem: kancelar@advokatka.net

Dobrý den, vlastníkem družstevního bytu je vždy družstvo, jednotlivým členům družstva náleží členská práva a povinnosti včetně práva nájmu příslušného bytu. Pokud vaše manželka byla členem družstva ještě před uzavřením manželství, byla i po uzavření manželství nadále členem pouze ona, uzavřením manželství vám vzniklo pouze právo společného nájmu tohoto družstevního bytu. Pokud došlo k převodu bytu do osobního vlastnictví, pak se jedná opět o výlučný majetek vaší manželky. V případě, že by docházelo k vypořádání společného jmění manželů, měl byste nárok na to, aby byly vypořádány finanční prostředky, které byly ze společného majetku investovány za trvání manželství na výlučný majetek manželky, tj. na doplacení její půjčky, kterou také převzala před uzavřením manželství.

Dobrý den paní Hanko. Pokud máte dům zapsaný v katastru nemovitostí jako společné jmění manželů (SJM), pak se v případě rozvodu bude vypořádávat celý dům. Zpravidla se nemovitosti přikáže do výlučného vlastnictví jednoho z manželů a současně je mu uložena povinnost vyplatit vypořádací podíl druhému manželovi. Finanční prostředky, které jste získala darem od své matky, byste mohla žádat vypořádat jako investici do společného majetku. Podle občanského zákoníku je každý z manželů oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Předpokladem je samozřejmě to, že budete schopna prokázat, že jste uvedené finanční prostředky od matky dostala a že jste je použila na koupi domu. V rámci vypořádání SJM se vypořádávají i dluhy, vzniklé za trvání manželství. V případě, že dům máte s manželem v podílovém spoluvlastnictví, pak dům do vypořádání SJM nespadá a věc budete muset řešit formou vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pokud jde vaše děti, máte možnost požadovat po manželovi výživné, a to i v případě, že jste o rozvod nepožádala.

K odpovědi na váš dotaz je třeba znát řadu podrobnějších informací. Pokud jde o dělení SJM po třech letech, o kterém hovoříte, platí tato lhůta v případě, že před jejím uplynutím nebyla podána žaloba k soudu (jednání soudu v této lhůtě nemusí skončit, důležité je podání žaloby) nebo nedošlo-li k uzavření dohody o vypořádání. Pokud ani k jednomu nedošlo, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu sovu, své rodiny a domácnosti výlučně užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

V případě,že máte dům ve společném jmění manželů, nemůžete, na rozdíl od podílového spoluvlastnictví, svůj podíl samostatně prodat. V případě podílového spoluvlastnictví existuje právně ideální polovina nemovitosti, kterou můžete disponovat, v případě společného jmění manželů však vlastníte oba celou nemovitosti (dříve existovalo tzv. bezpodílové spoluvlastnictví manželů, které terminologicky lépe vystihovalo podstatu tohoto majetkového společenství). Je tedy nutné, abyste co nejdříve podala k soudu žalobu o vypořádání SJM. V případě, že žaloba nebude podána ve lhůtě tří let od právní moci rozvodu manželství, případně v této lhůtě nedojde k vypořádání SJM dohodou bývalých manželů, nastoupí zákonná domněnka, podle které se SJM k nemovitosti přemění na podílové spoluvlastnictví s tím, že každý z bývalých manželů je spoluvlastníkem jedné poloviny nemovitosti. Pokud tedy lhůta takto uplynula, jste vlastníkem poloviny domu a můžete ji prodat s tím, že nejdříve musíte tuto polovinu nabídnout bývalému manželovi, jako spoluvlastníkovi, z titulu zákonného předkupního práva.

Na základě postupu, který zamýšlíte, byste vy i váš přítel byly každý spoluvlastníkem jedné ideální poloviny jak pozemku, tak domu, který na něm postavíte. Je třeba zvážit, jakou hodnotu má pozemek, který mu budete takto bezplatně darovat, když na dům budete přispívat také jednou polovinou. Pokud jde o vaše dotazy: 1) jak jsem již uvedla, oba byste se stali spoluvlastníkem k jedné polovině jak pozemku, tak domu. Tato situace bude trvat bez ohledu na vaše soužití či rozchod. V případě rozchodu, pokud byste nechtěli dům nadále užívat společně, by bylo nutné, abyste se dohodli na vzájemném vypořádání podílového spoluvlastnictví, tj. kdo bude dům nadále užívat a jakým způsobem druhého spoluvlastníka vyplatí. Případně je možné společně dům prodat a peníze získané prodejem si rozdělit každý k jedné polovině. Pokud by dohoda nebyla možná, je může každý ze spoluvlastníků podat k soudu žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud pak zkoumá, zda není možné nemovitost reálně rozdělit a každému ze spoluvlastníků přikázat do užívání oddělenou polovinu nemovitosti. Pokud to není možné, zkoumá soud možnost, kterému ze spoluvlastníků by bylo možné a vhodné nemovitosti přikázat do výlučného vlastnictví a výši finanční náhrady pro druhého spoluvlastníka. Pokud tento způsob řešení také není možný, rozhodne soud o prodeji nemovitosti a výtěžek z prodeje rozdělí podle velikosti spoluvlastnických podílů. 2) v případě, že by partner zemřel, budou jeho podíl, tj. jednu polovinu domu, dědit jeho děti a případně další dědici, které v závěti určí. Ohledně dětí je však nutné respektovat jejich neopomenutelný dědický podíl, tzn. nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo -li k vydědění uvedených potomků. 3) Doporučení je vždy individuální záležitostí, nelze takto obecně poradit v rámci této poradny. Jedná se o otázku posouzení vhodnosti záměru darovat polovinu pozemku, možné zřízení věcného břemena užívání, apod., což však nelze učinit v rámci této poradny.

Výše vložených investice, resp. výše částky, která by měla být vrácena, záleží na důvodu, na základě kterého byly tyto investice provedeny. Mohlo se jednat o dar, který již nejste povinna vracet, mohlo se jednat o jistou náhradu nákladů, které by jinak tehdy ještě partner hradil za bezplatné bydlení, apod. Otázka investicí tohoto typu je dosti složitá, nelze na ni odpovědět obecně, bez zhodnocení řady dalších, konkrétních okolností.

V případě, že jste smlouvu o hypotéčním úvěru podepsala, jste povinna dluh splácet podle podmínek smlouvy, bez ohledu na to, na koho je nemovitost napsaná. V případě, že byste dluh přestala splácet a neplatil jej ani přítel, přistoupí banka k exekučnímu prodeji nemovitosti. Možnost vyvázat se jako spoludlužník z úvěru záleží na podmínkách banky, zpravidla k tomu ale nepřistupují. Pokud jde možnost získat zpět investice vložené do domu, jehož výlučným vlastníkem je přítel, je to problematické. Musela byste prokázat výši vložených investic a důvod těchto investic. Od důvodu provedených investic se pak také odvíjí délka možného promlčení vymahatelnosti vložených investic.

Ráda bych Vám poradila, ale z Vašeho popisu nedokážu přesně odhadnout, co je pro Vás vlastně důležité a čeho chcete dosáhnout. Záleží na tom, jestli máte v úmyslu svou stávající životní situaci vyřešit se zachováním manželství, nebo od manžela odejít, podat žalobu o rozvod a návrh na úpravu poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu a stanovení výživného. Hmotná i kulturní úroveň manželů by měla být v zásadě stejná - mají vůči sobě navzájem vyživovací povinnost, jejíž rozsah může na návrh jednoho z nich určit i soud, přičemž přihlédne k výdělkovým schopnostem manželů a také k péči o společnou domácnost.

V případě, že jste uzavřeli dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a společného bydlení ve smyslu ust. § 24a zákona o rodině, který upravuje rozvod tzv. nespornou cestou, avšak vaše manželství bylo následně rozvedeno spornou cestou podle ust. § 24 zákona o rodině, nenabývá taková dohoda účinnosti. V tomto případě je nutné až po právní moci rozsudku o rozvodu uzavřít dohodu novou a v případě, že dohoda s bývalým manželem není možná, je nutné se obrátit na soud s žalobou o vypořádání SJM.

Podle občanského zákoníku do společného jmění manželů nespadají závazky, týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Nicméně pokud dojde k exekučnímu vymáhání těchto dluhů, je exekutor oprávněn na tento dluh zabavit i majetek, který náleží do společného jmění manželů. Nemůže tedy zabavit pouze majetek, který je ve vašem výlučném vlastnictví. Pokud má váš manžel ve vašem domě trvalé bydliště, pak exekutor může zabavit k úhradě dluhu movité věci, které se v tomto domě nacházejí, neboť se může důvodně domnívat, že se jedná o majetek vašeho manžela, příp. o majetek ve společném jmění. Pokud by se jednalo o věci, které jsou ve vašem výlučném vlastnictví, pak se musíte bránit vylučovací žalobou u soudu. Pokud váš manžel dělá dluhy a míní v tom pokračovat, pak jedinou vaší obranou je rozvod manželství, kterým bude ukončeno další trvání společného jmění manželů. V této souvislosti ještě uvádím, že v rámci exekučního vymáhání dluhů nemá zúžení společného jmění manželů význam, neboť k těmto exekutor ze zákona nepřihlíží.

V případě, že jste uzavřeli řádně dohodu o vypořádání společného jmění manželů a vzájemných majetkových vztahů, je tato dohoda závazná i v případě, že nerespektuje rozdělení majetku přesně na poloviny. Uzavření mimosoudní dohody je dobrovolné a záleží pouze na účastnících, jakým způsobem si majetek vypořádají. To, zda je určitý způsob majetkového vypořádání výhodný, je nutné zvážit před uzavřením dohody.

Za trvání manželství máte právo v domě bydlet z důvodu trvání rodinněprávního vztahu, máte tedy i právo jít do bytu. Trvalé bydliště sice není právním titulem k bydlení v nemovitosti (má pouze evidenční charakter), ale vaše právo k bydlení podpůrně dokazuje. Pokud jde o věci v bytě, máte právo vzít si jak své osobní věci, resp. veškeré věci, které jsou vaším výlučným majetkem, tak i věci, které máte s manželem ve společném jmění manželů. Disponovat nemůžete pouze s věcmi, které náleží do výlučného vlastnictví vašeho manžela, event. dalších osob (jeho matky atd.). Pokud jde o investice do domu, zanikne-li společné jmění manželů, je každý z manželů povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výlučný majetek. K uplatnění nároku je důležité, jak jste tento nárok schopna prokázat.

Jedná se o investice ze společného jmění manželů do majetku třetí osoby. Vymáhání těchto investic je právně složité, je nutné prokazovat výši a důvod vložených investic. Vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že manžel s vámi v této záležitosti nebude spolupracovat, nelze výsledek případného sporu nijak předjímat. Obraťte se na advokáta v místě vašeho bydliště, neboť tato záležitost vyžaduje podrobný rozbor všech rozhodných okolností, což v rámci této internetové poradny není možné.

Domáhat se vrácení daru může pouze dárce, nikoli jiné osoby. Za členy rodiny dárce je třeba považovat především manžela (nikoliv ovšem bývalého manžela), rodiče a děti, zpravidla též i další příbuzné v řadě přímé i sourozence. Podle konkrétních okolností lze ve výjimečných případech za členy rodiny považovat i další osoby v poměru rodinném či obdobném, pokud by dárce jejich újmu důvodně pociťoval jako újmu vlastní. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Jde buď o porušení značné intenzity nebo porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Musí jít o takové chování obdarovaného vůči rodině dárce, které lze objektivně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, za nichž k němu došlo, posoudit jako hrubé porušení mravních a etických norem společnosti. Rozhodující je hledisko objektivní, nikoliv jen subjektivní pocity dárce.

Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

Za trvání manželství jste oprávněna v domě bydlet na základě rodinněprávního vztahu ke svému manželovi - spoluvlastníkovi domu, stejně tak vaše děti. V případě rozvodu není zákonem stanoveno právo na zajištění bytové náhrady. Pokud se ovšem nemáte s dětmi možnost odstěhovat, manžel vás nemůže vystěhovat "na ulici", ale musel by podat k soudu žalobu o vyklizení. V rámci tohoto řízení by pak soud, s ohledem na vaše nezletilé děti, mohl rozhodnout, že vám je manžel povinen zajistit bytovou náhradu a vy jste povinna se z domu vystěhovat až po jejím zajištění. Bytovými náhradami jsou náhradní byt nebo náhradní ubytování. Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zjišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj v svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části btu jiného nájemce.

Pokud jste byt koupila před svatbou, náležel do vašeho výlučného vlastnictví, i když jste v něm bydlela ještě za trvání manželství, nebo i když jste peníze za jeho prodej získala také za trvání manželství. Podle občanského zákoníku je v případě vypořádání společného jmění manželů po rozvodu každý z manželů oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Na vypořádání vložené investice tedy v případě rozvodu máte nárok, bude ovšem nutné tuto investici v případném sporu prokázat.

Majetek získaný dědictvím náleží do vašeho výlučného vlastnictví, a to i v případě, že se tak stane za trvání manželství. Do výlučného vlastnictví pak náleží i majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela. To znamená, že peníze, které za byt získáte, případně další věc, kterou za tyto peníze pořídíte, nadále zůstává vaším výlučným vlastnictvím a při rozvodu se nevypořádává. Pro případ rozvodu, pokud by druhý manžel namítal, že tato věci náleží do společného jmění, je ovšem nutné prokázat, že jste tyto peníze nebo věc získala na základě prodeje bytu získaného dědictvím. To lze prokázat např. prostřednictvím výpisů z účtů, kde na sebe budou finanční transakce navazovat, resp. hodnoty věcí budou vzájemně odpovídat, apod.

Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství - tj. dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství. V rámci vypořádání společného jmění manželů se vypořádávají věci, které náležely do SJM k tomuto dni. Věci, které ve společném jmění byly dříve, se do vypořádání nezahrnují. Ve svém dotazu uvádíte, že máte svého právníka, obraťte se proto na něj, jistě vám veškeré právní záležitosti, týkající se vypořádání majetku, podrobně vysvětlí.

V případě podílového vlastnictví (na rozdíl od společného jmění manželů) může každý ze spoluvlastníků svojí polovinou relativně svobodně disponovat a proto by dcera mohla svoji čtvrtinu prodat s tím, že však musí předem udělat ostatním spoluvlastníkům nabídku odkoupení, neboť podíloví spoluvlastníci mají ze zákona předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Prodej podílu nemovitosti, zejména pak menšinového, je však finančně velmi nevýhodný a v některých případech ani nerealizovatelný. Dcera má proto možnost podat k soudu žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Nedojde-li mezi spoluvlastníky k dohodě o vypořádání spoluvlastnictví, soud zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka. Přihlédne přitom k velikosti podílů a k účelnému využití věci. Není-li možné reálné rozdělení domu (tj. na samostatné bytové jednotky), přikáže sud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů.

Majetek získaný dědictvím, byť za trvání manželství, je výslovně ze společného jmění manželů vyloučen. V případě rozvodu by se tedy tato část majetku žádným způsobem nevypořádávala, jednalo by se o výlučné vlastnictví vašeho manžela. Pouze v případě, že by za trvání manželství byly na zhodnocení tohoto majetku vynaloženy nějaké prostředky ze společného jmění manželů, lze vy případě rozvodu vypořádávat tuto investici. Je ovšem potřeba, aby byla řádně prokázána výše vynaložených prostředků.

Vaše obavy jsou bohužel na místě. Dům je ve výlučném vlastnictví vašeho partnera a zůstane tak i v případě, že byste uzavřeli sňatek, neboť se jedná o majetek nabytý před uzavřením manželství. Pokud byste svůj byt prodala a peníze vložila jako investici do domu, máte v určitých případech nárok na vypořádání této investice, avšak pokud byste se s partnerem na takovém vypořádání v případě rozchodu nedohodla, je soudní vymáhání dosti obtížné (je nutné prokazovat výši investic, důvody, tj. zda se nejednalo o dar atd.) a hlavně zdlouhavé a finančně náročné. Dále pak, pokud jde o samotnou otázku bydlení - v případě, že budete s partnerem žít v jeho domě jako druh a družka, nemáte v případě skončení tohoto soužití nárok na zajištění náhradního bydlení. V případě, že byste uzavřeli manželství, pak máte za trvání manželství nárok v domě bydlet z důvodů rodinných vazeb, v případě rozvodu však toto právo zaniká a je na úvaze soudu, zda by vám v případě žaloby o vyklizení přiznal právo na zajištění náhradního bydlení ze strany partnera. V žádném případě by však náhradním bydlením nebylo zajištění bytu v osobním vlastnictví, tak jak, jej vlastníte nyní, ale pouze pronájem. Prodej bytu a investici získaných prostředků tak, jak uvádíte ve svém dotazu, vám tedy nedoporučuji.

Pokud nebylo společné jmění manželů formou notářského zápisu zúženo nebo rozšířeno patří do něj patří veškerý majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s určitými výjimkami, především s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležejícího do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů. Není rozhodné, jakým způsobem na pořízení věci který z manželů přispěl. Pokud u vás nedošlo ke zúžení společného jmění manželů, pak i když jste měli s manželem dohodu o rozdělení svých finančních prostředků, máte byt ve společném jmění a vy máte nárok na polovinu jeho hodnoty.To stejné platí o movitých věcech, tzn. o vybavení bytu. Jestliže je byt v osobním vlastnictví, pak je nutné v případě vypořádání provést záznam o výlučném vlastnictví jednoho z manželů v katastru nemovitostí. Pokud nedojde k vypořádání ve lhůtě tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželů (nebo není v této lhůtě podána žaloba o vypořádání k soudu), pak byt připadne do podílového spoluvlastnictví manželů. Pokud se tedy s manželem nejste schopni dohodnout na majetkovém vypořádání, budete muset po právní moci rozsudku o rozvodu manželství podat žalobu o vypořádání společného jmění manželů. Pokud jde o zajištění vašeho samostatného bydlení, informujte se na příslušném bytovém odboru o možnosti přidělení sociálního bytu, případně s ohledem na domácí násilí na intervenčním centru o možnosti dočasného ubytování v některém z azylových center.

Veškeré rady jsou nyní trochu komplikovanější, protože vše je ohledně vymáhání Vašich pohledávek v rukou exekutora. Výkon rozhodnutí (exelkuci) ukládajícího zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu, prodejem movitých věcí a nemovitostí, prodejem podniku a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem. Výkon rozhodnutí ukládajícího jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Lze jej provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů. Výkon rozhodnutí prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých a nemovitých věcí, věcí hromadných, souborů věcí a bytů nebo nebytových prostorů ve vlastnictví podle zvláštního zákona, přikázáním zastavené peněžité pohledávky a postižením zastavených jiných majetkových práv. Váš manžel jako OSVĆ (osoba samostatně výdělečně činná) odpovídá veškerým svým majetkem. Exekutor by měl okamžitě zablokovat nemovitosti, účty a zjistit, zda není majitelem cenných papírů. Tyto úkony jsou automatické a pochybuji, že by v tomto směru exekutor něco opomněl. Problémem je okamžité uspokojení Vašich pohledávek... S tím pomoci nelze, pokud není z čeho uspokojovat. Jedinou "nadějí" je skutečnost, že exekuce bude trvat tak dlouho, dokud nebudou plně uspokojeny pohledávky všechny, včetně nákladů a úroků z prodlení. Společné závazky zůstávají bohužel společnými závazky i po rozvodu manželství a věřitel se může uspokojovat po obou z Vás. Jakmile byste na tyto společné závazky cokoli uhradila, musíte 1/2 okamžitě požadovat po Vašem bývalém manželovi. Pokud je neuhradí, můžete okamžitě podat žalobu a opět vymáhat exekučně....

V prvé řadě si zkontrolujte, zda v katastru nemovitostí je zapsána poznámka u vlastníka bytu (část A příslušného listu vlastnictví ihned nahoře), že jste spolu s manželem spoluvlastníky bytu s dodatkem SJM. Pokud ano, nemůže bez Vás byt prodat. Pokud tato poznámka není v katastru uvedena, o čemž pochybuji, podejte návrh, aby příslušný katastr.úřad. poznámkou tento nedostatek opravil. K návrhu připojte ověřenou kopii oddacího listu. Mimochodem, veškerý majetek nabytý za doby manželství je ve společném jmění manželů, tudíž i Váš!

Doporučuji Vám rozvod Vašeho manželství a to co nejrychleji. Důvodem je skutečnost, že čím déle budete platit, tím déle hůře pro Vás nejen z důvodu samotného placení, ale faktického vypořádání. Za doby manželství je irelevantní, kdo předmětné splátky zaplatil. Právní fikce je taková, že z titulu existence SJM a manželství jako takového je nepodtstané, zda splátky hradíte Vy sama nebo výlučně manžel nebo fakticky oba. Ve výsledku vždy v tomto případě platí, že oba. 2) Promlčecí doba vůči Vám (ve vztahu k pohledávkám za Vaším manželem) počíná běžet až ode dne, kdy nabude právní moci rozsudek o vypořádání SJM po rozvodu. 3) Uvažujte o následujícím - pokud si "půjčíte! od kohokoliv za doby manželství, musíte tyto peníze slatit spolu s manželem. Věřitelé mohou být Vaši rodiče, banka, kamarádi, jiné tzv.třetí osoby apod... Nejvhodnější je písemná dohoda o půjčce s ověřenými podpisy za doby manželství... § 144 Obč.Z. - Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. § 145 Obč.Z. (1) Majetek, který tvoří společné jmění manželů, užívají a udržují oba manželé společně. (2) Obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný. (3) Závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně. (4) Z právních úkonů týkajících se společného jmění manželů jsou oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně. § 149 ObčZ. (1) Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství. (2) Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. (3) Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti. § 150 ObčZ (1) Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. (2) Práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena. (3) Neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud. (4) Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

Za odmínky, že jeden z bývalých manželů požaduje nemovitost přikázat do svého výlučho vlastnictví je teoreticky vyloučeno, aby soud nemovitost prodal a výtěžek mezi bývalé manžele rozdělil. Za dané situace bude soud muset rozhonout na základě podrobného dokazování komu ve výsledku přikáže nemovitost do výlučho vlastnictví. Kdo bude výlučným vlastníkem, bude nucen druhého vyplatit do soudem stanovené doby a to na základě dohody nebo jako v tomto případě na základě znaleckého posudku, který stanoví tržní cenu předmětné nemovitosti v místě a čase rozhodování. Pozor!!! Nikoli zpětně ke dni rozvodu manželství !!!! Takovýto postup je nesprávný a byl Nejvyšším soudem ČR opakovaně judikován. Pokud by soud nechal ocenit nemovitost zpětně ke dni rozvodu manželství, poškodil by tím druhého, který vlastíkem nebude, neboť ceny nemovitostí stále stoupají.

Vypořádání = rozdělení aktiv a pasiv mezi manžely. Provádí se při zániku SJM nebo při jeho zúžení. Existují tři způsoby – dohoda, soudní rozhodnutí a uplatnění tzv. zákonné domněnky. Dohoda – musí být písemná a nesmí se dotknout práv věřitelů. Lze ji uzavřít i před rozvodem –> v případě využití institutu tzv. rychlého (smluvního) rozvodu. Jestliže jeden z manželů nabude větší podíl než druhý z manželů, nezakládá to neplatnost dohody. Soudní rozhodnutí – pro případ, kdy se manželé nemohou dohodnout, může se jeden z nich obrátit na soud. Návrh lze podat do tří let od zániku manželství. Soud není návrhem vázán, může rozhodnout i jinak, než jak rozvedený manžel(ka) navrhuje. Uplatnění zákonné domněnky. Nedojde-li k vypořádání do tří let od rozvodu manželství (nebo není v této lhůtě podán návrh k soudu), dojde k vypořádání ze zákona. Movité věci : patří tomu z manželů, který je výlučně užívá pro potřebu svou, svojí rodiny a domácnosti (užívají-li je oba -> budou tyto věci patřit do podílového spoluvlastnictví) Nemovitosti – patří do podílové spoluvlastnictví Majetková práva, závazky, pohledávky – bývalí manželé jsou oprávněni či zavázáni rovným dílem Vypořádání by se mělo řídit těmito základními zásadami (nejde o taxativní výčet): rovnost podílů princip zápočtů – uhradit ze SJM to, co na společný majetek bylo vynaloženo z majetku výlučného (o náhradu se musí požádat, jinak ji soud nepřizná) + uhradit z výlučného majetku to, co na něj bylo vynaloženo ze SJM (povinnost k náhradě uloží soud i bez návrhu) potřeby nezletilých děti hledisko péče o rodinu a zásluh o nabytí a udržení SJM Jak se vypořádá investice na společný majetek? jestliže se hodnota věci od doby investice zmenšila – vrátí se poměrná částka jestliže se hodnota věci od doby investice zvětšila – nemá to vliv, vrací se investovaná částka Např. na začátku byl dům v hodnotě 1.500.000 + investice jednoho manžela v hodnotě 500.000 => během pěti let od investice se celková hodnota domu snížila na 1.000.000 poměrná investice pak činí 250.000 (¼) jestliže druhý z manželů, nedostane při vypořádání ½, ale menší podíl, pak se snižuje i náhrada za investici – dostane např. ¼, pak se ze společného majetku nahradí pouze 125.000 ------------------------------------------------------------- Okresnímu soudu Plzeň – město Nádražní 7 Trojmo. Žalobce: Jan Občan, r.č. ……………, bydliště: ……………………… Žalovaný: Jana Obchodová, r.č. ……………, bydliště: ……………………… Soudní poplatek: ………… Přílohy: kopie smlouvy o převodu družstevního bytu ze dne ……… kopie smlouvy o vypořádání SJM ze dne ……… výpis z katastru nemovitostí LV …… znalecký posudek ze dne ……… Žaloba na vypořádání vlastnictví k bytu po rozvodu I. Manželství se žalovanou jsme uzavřeli dne .................. v ................. Naše manželství bylo rozvedeno rozsudkem Městského soudu v Plzni ze dne ................. č.j ..................., který nabyl právní moci dnem ................. Důkaz: výslech účastníků, spis Městského soudu v Plzni sp. zn. .............. II. Za trvání manželství jsme se stali dne ……… společnými nájemci družstevního bytu …………………, který se dne ……… stal na základě smlouvy o převodu družstevního bytu součástí našeho společného jmění (dříve bezpodílového spoluvlastnictví). Získání bytu bylo financováno ze společných prostředků. V bytě nyní žije žalovaná. Já obývám byt v Rokycanech ………………, který je ve vlastnictví mého otce. Důkaz: výslech účastníků, výslech svědků, smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví ze dne ………, výpis z katastru nemovitostí LV …… III. O vypořádání zaniklého společného jmění jsme uzavřeli dohodu, která se však netýká výše uvedeného bytu. Na vypořádání vztahu k bytu se nemůžeme se žalovanou dohodnout. Hodnota bytu byla znalcem stanovena ve znaleckém posudku ze dne ……… na ………… Kč. Důkaz: výslech účastníků, dohoda o vypořádání společného jmění ze dne ……… znalecký posudek ze dne ……… IV. Na základě výše uvedeného navrhuji, aby soud vydal tento rozsudek: "Byt …………………… zapsaný v katastru nemovitostí na LV …… se přikazuje do vlastnictví žalované. Žalovaná je povinna zaplatit jako vyrovnání žalobci částku tvořící polovinu ceny bytu, tedy ……… Kč." V Plzni dne ……… Jan Občan, v.r.

1) MAnžela budete vyplácet až v okamžiku, kdy něco sám navrhne. Vše je otázkou dohody. Pokud se odstěhoval a zatím nic nepožaduje, není důvod ho jakkoli kontaktovat. Je pouze na něm jak bude svá práva hájit a vyžadovat. 2) Soud nejen, že přihlíží na skutečnost, že byt užívají nezletilí, ale přihlíží i na skutečnost, kak se sám Váš bývalý manžel "k bytu" chová. Skutečnost, že se sám odstěhoval a že sám o jeho užívání nejeví zájem (ani neplatí společně s Vámi příslušné náklady s bytem spojené) mu určitě v pozdější argumentaci nepomůže. 3) Pokud budete podávat žalobu na vypořádání SJM Vy, odpovězte si nejdříve na otázku proč Vy a proč nyní... Soudní poplatek se v těchto případech vyměřuje teprve poté, co je nepochybně zjištěna cena SJM a z toho vyplývající poplatková povinnost. Soudní náklady se platí dle poměru úspěchu ve věci. 100% úspěšnost = žalovaný platí 100% nákaldů úspěšné strany. 50% úspěšnost, každá ze stran si nese své náklady řízení ze svého a každá ze stran platí 50% soudního poplatku.

Velmi se omlouvám, ale s časovým odstupem nejsem na 100% shopen přiřadit "zbytek" Vašeho dotazu k tomu původnímu. Pokud nemáte přehled o jeho finanční situaci, lze v případě soudního řízení (např. spor o vypořádání společného jmění manželů, řízení o určení výše výživného apod.) požádat soud o součinnost a ten vyžádá nejčastěji frekventované banky o sdělení čísla účtu a o sdělení konkétního zůstatku v konkrétní den či období. Prodejem pozemku jste totiž do splečného jmění manželů!!!získali peněžní prostředky za které jste si koupili do SJM vozidlo. Toto vozidlo se stalo součástí SJM a i když jste ho "darovala" zpět rodičům, má Váš manžel právo na vypořádání 1/2 jeho ceny ke dni darování. Dokonce má možnost napadnout darovací smlouvu proto, že s ní nevyslovil souhlas!!! Skutečnost, že byl automobil "napsaný" na Vás ještě neznamená, že bylo výlučně Vaše. Zápis v TP není jako zápis v katastru nemovitostí!!! Pokud by Vám osobně rodiče darovali automobil, mohla jste ho jako dar i vrátit. Pokud Vám byla darován pozemek a teprve z jeho prodeje jste utržila nějakou částku, tak právě předmětná částka se stala součástí SJM a posléze i vše ostatní.

Jestliže Vy jste vlastníkem (jedno jak velikého podílu) na nemovitosti, nemohou Vás Vaši rodiče o tento podíl nedobrovolně "připravit". Je zcela irelevantní, zda byla Vaše polovina koupena "z úvěru" či za hotovost. Vaš rodiče dokonce nemohou o nemovitosti (ako celku)bez Vašeho souhlasu nijak manipulovat. Jde o ideální 1/2. Hlasovací práva 50%/50%. Nikdo není většinový spoluvlastníkem

Pokud dojde ke sporu o vypořádání společného majetku u soudu a půjde o nemovitost, bude soud vždy přibírat znalce, který danou nemovitost musí ocenit dle tržních hodnot v místě a čase rozhodování soudu o vypořádání SJM. Nikdy ne zpětně ke dni právní moci rozsudku. To je chybný postup a existuje již v tomto ohledu ustálená judiaktura krajských soudů i Nejvyššího soudu ČR. Nenechte se jakkoli vydírat. Jeho požadavky jsou neakceptovatelné.

1) Údaj o trvalém pobytu nijak nezakládá právo na dané adrese bydlet. Viz ust. § 10 odst.2 zákona o 133/2000 Sb. O evidenci obyvatel : "Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.". 2) Jeho nároky se promlčely ve lhůtě tří let ode dne, kdy k výdajům z jeho strany došlo. 3 roky nejdéle. 3) "Chybu" jste udělala. Příjem v manželství, i když je získán z prodeje Vaše výlučného majetku, je stále příjmem do tzv.společného jmění manželů. Soudní řízení jsou opravdu značně dlouhá, zvláště v těchto případech. Máte možnost po manželovi požadovat (po rozvodu v případě sporu), tržní cenu v čase rozhodování soudu (nikoli zpětně ke dni právní moci rozvodu) o VAší žalobě na vypořádání SJM. Společné závazky zůstanou společnými závazky. Obě hodnoty jsou pěněžně vyčíslitelné a dají se oproti sobě započítávat. Jako peněžité pohledávky vůči peněžitým závazkům s tím, že pohledávky a závazky v době započtení musejí být splatné.

1) Jakákoliv sporná řízení se vedou skutečně velmi dlouho. Můžete navrhnout soudu, aby vydal předněžné opatření, kterým uloží z těchto důvodů otci povinnost platit určitou částku do doby pravomocného rozhodnutí ve věci. 2) Žaloba v souvislosti s vypořádáním SJM nijak nesouvisí s výživným, jak jistě sama dobře víte. Tuto žalobu můžete podat de facto kdykoli. Pokud ji podáte v době přesahující délku tří let ode dne právní moci rozvodu manželství, nastanou zejména následující skutečnosti : a)Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných. Závazky, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého, netvoří společné jmění manželů a z těchto závazků je zavázán výlučně ten, kdo tyto závazky způsobil.

Právní úkony mladistvých musí být v řadě případů schválené soudem. Příkladem může být i darování nemovitosti. Banka má na VAší nemovitosti jistě zástavní právo a to "sleduje" nemovitost a nikoli jejího vlastníka. Tím může být kdokoli. Dle ustanovení § 9 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), mají nezletilí způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. Toto ustanovení je třeba vykládat v objektivním slova smyslu a bude se proto jednat o přiměřené rozumové a volní vyspělosti [1] konkrétní věkové skupiny nezletilců, nikoliv o konkrétního jedince, který právní úkon činí. Jelikož se jedná o darování, tedy dvoustranný právní úkon, je nutné nejdřív posoudit, zda nezletilý splňuje podmínky dle ustanovení § 9 ObčZ. V tomto případě je evidentní, že zřejmě nikoliv. Hlediskem bude, zda-li přijetí daru značné majetkové hodnoty znamená pro obdarovaného následné povinnosti či tíživé následky, které by musel nést[2]. Nabytí vlastnického práva k nemovitosti takové povinnosti a tíživé následky určitě nese (např. povinnost platit daň z nemovitostí, smluvní vztahy s dodavateli energií, údržba, disponování atd.). Rodiče (rodič) sepíší se svým nezletilým dítětem darovací smlouvu, nechají ověřit podpisy a dříve než tuto smlouvu předloží ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, měli by podat na místně příslušný okresní (obvodní) soud návrh na schválení právního úkonu za nezletilého[3]. Účastníky řízení budou oba rodiče (nebo ten z nich, který vykonává rodičovská práva výlučně) a nezletilý potomek. Soud poté rozhodne o schválení za předpokladu, že nezjistí možné nepříznivé následky pro nezletilce. Potřebný počet výtisků smlouvy spolu s rozsudkem soudu a dalšími případnými listinami dle katastrálních předpisů bude následně předložen katastrálnímu úřadu ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. V souvislosti s převodem nemovitosti na nezletilého a následným katastrálním řízením však uvádíme rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27.9.2000, č.j. 35 Ca 73/99-16. V rozhodované věci katastrální úřad zamítl návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, opravnému prostředku proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu nevyhověl a žalobci se tudíž domáhali svých práv před civilním soudem, který zde rozhodoval podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“). V rámci katastrálního řízení hrál významnou roli právní úkon nezletilého a výše uvedený soud judikoval následující : „Rozhodnutí soudu, kterým se schvaluje právní úkon učiněný za nezletilého, má deklaratorní povahu; při posuzování podmínky pro povolení vkladu práva do katastru nemovitostí podle § 5 odst. 1 písm. g) zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, proto není rozhodující, zda soud o schválení úkonu za nezletilého rozhodl před podáním návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí podle smlouvy, jejímž účastníkem je nezletilý, nebo až po podání návrhu na vklad.“ Z uvedeného právního závěru Krajského soudu v Brně tedy vyplývá, že právní úkon nezletilého je platný (resp. i účinný) již při jeho učinění. Z hlediska účinnosti právního úkonu nezletilého je třeba říci, že na tuto se nevztahuje ustanovení § 47 odst. 1 ObčZ, tedy že k účinnosti právního úkonu zde není třeba úředního rozhodnutí. Z toho rovněž vyplývá, že rozhodnutí soudu zde má nikoli konstitutivní, nýbrž toliko deklaratorní povahu s účinky ex tunc. Právní úkon učiněný nezletilým je tedy účinný a platný od počátku a soud pouze jeho platnost a účinnost svým rozhodnutím potvrdí. Smyslem soudní ingerence v případě právních úkonů nezletilců je především ochrana jejich zájmů. Úloha soudu zde především spočívá v tom, že soud zde autoritativním způsobem potvrzuje, že právní úkon, který za nezletilého učinil jeho zákonný zástupce, je v zájmu nezletilého. Jedná se tedy o „nesporné“ řízení ve věci péče soudu o nezletilé.

Vyměření pozemku není předmětem dohody. "Geodeta" nesmí zajímat jak se dohodnete. To by postupoval v rozporu se svými povinnostmi. Každý pozemek má danou výměru a má danou polohu. Je též zakreslen v katastrální mapě. Přání, požadavky a představy "Monteků a Kapuletů" rozhodne geodet. Je to koneckonců jeho práce... Pokud byste se chtěli dohodnout, museli by Montekovi a Kapuletovi po vyměření části již předně vyměřených pozemků směnit či vájemně darovat. Poté by ovšem muselo dojít k dalšímu zaměření, když by šlo o části později vyměřených pozemků.....

1) Problém je v tom, že dle dikce zákona jsou závazky vzniklé za doby manželství závazkem obou manželů. Pro Vaši obranu bych použil následující a pro Vás zásadní rozsudek Nejvyššího soudu ČR pro tento případ. Dne 12.9.2007 totiž vynesl velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu rozsudek pod spisovou značkou 31 Odo 677/2007, který je obrovskou změnou v dosavadní judikatuře všech českých soudů, která se týká společného jmění manželů a z toho plynoucích závazků. Právní věta tohoto judikátu zní následovně : " Splnění závazku smluvně přijatého pouze jedním z manželů nelze vymáhat na druhém z manželů, přestože tento závazek náleží so SJM". Tím Vám chci (opravdu velmi stručně) říci, že pokud bude výlučně Váš manžel vytvářet dluhy za doby Vašeho manželství, bude za ně odpovídat výlučně on sám. Viz dále následující rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 31 Odo 677/2005 : " Splnění závazku náležejícího do společného jmění manželů sjednaného jen jedním z manželů nemůže věřitel v nalézacím řízení vymoci po druhém z těchto manželů; právo věřitele domáhat se při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojení závazku povinného manžela postižením společného jmění manželů tím není dotčeno.". 2) Exekutor vždy blokuje jedním krokem účty a nemovitosti. To je to nejjednodušší. Pak pokračuje vyhledáváním zaměstnavatele a vyhledáním případných sociálních dávek apod. 3) Údaj o trvalém pobytu nijak nezakládá právo na dané adrese bydlet. To platilo vždy a platí to i dnes. V zákoně o trvalém pobytu je to výslovně, od jeho počátku, uvedeno.

1) Pokud není rozsudek ještě pravomocný, můžete se v odvolacím řízení k odvolání otce vyjadřovat kdykoli a v jakémkoli rozsahu. Záměrně říkám vyjadřovat, nikoli navrhovat důkazy!! Jde o odvolací řízení ve kterém lze navrhovat pouze důkazy, které jste nemohli uplatnit před poučením prvoinstančního soudu. 2) Pokud jde o vypořádání SJM a předmětem vypořádání je i bytová jednotka či jakákoli nemovitost, pak se oceňuje ke dni (či spíše období) ve kterém rozhoduje soud a nikoli zpětně ke dni rozvodu!!!! To je nesprávný postup a existuje na toto poměrně rozáhlá judikatura. Soudy musí respektovat cenu nemovitostí v čase a nikoli zpětně !!

V žádném případě na takovéto chování nemá právo. 1) Pro jistotu schromážděte veškeré listiny týkající se rekonstrukce a zhodnocení předmětné budovy. Pro jistotu - postačí kopie, pokud si je manžel hlídá a uložte si je mimo bydliště. 2) Po dobu manželství máte odvozené právo bydlení v jeho domě. Po (případném) rozvodu Vám toto právo sice zaniká, ale s ohledem na to, že je pro něj nutné se majetkoprávně s Vámi vypořádat po rozvodu, byl by velký problém aby mu soud vyhověl s jeho případnou žalobou na vyklizení za takovýchto podmínek. 3) Trvalé bydliště je jen údaj o bydlišti a příslušnosti ke státním úřadům konrétního občana. Nezakládá bohužel žádné právo užívat konkrétní nemovitost na konkrétní adrese trvalého pobytu.