Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tři typy rodiny: Drží tu vaši pohromadě beton, pudink, nebo páteř?

  0:34aktualizováno  0:34
Každá rodina je jiná, přesto mnohé spojují určité podobné charakteristiky. Autorka několika mezinárodních bestsellerů z oblasti výchovy dětí Barbara Colorosová sestavila zajímavou typologii rodin založenou na jejich vnitřním uspořádání.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Colorosová zastává názor, že k tomu, aby bylo dítě šťastné a úspěšné, musí být samostatné a dokázat samostatně myslet. Ne všechny typy výchovy ale rozvinutí těchto schopností umožňují. Ve své nejnovější knize Děti za to stojí!popisuje tři základní typy rodin, jejich typické chování a jaký má vliv na dítě.

Betonová rodina

„Panely betonových rodin jsou jako panelové domy slepovány dohromady, aby utvořily rodinu, která je posedlá pořádkem, kontrolou, poslušností, přísnou oddaností pravidlům a tvrdou hierarchií síly. Děti jsou kontrolovány, manipulovány a je jim předkládáno, co si mají myslet. Jejich pocity jsou ignorovány, zesměšňovány nebo negovány. Rodiče nařizují, dohlížejí, kážou, režírují, zastrašují, připomínají a varují. Podstatou betonové rodiny je diktatura, možná umírněná, ale přesto diktatura. Síla se v betonové rodině rovná kontrole a obě přicházejí shora,“ charakterizuje Colorosová první typ.

Zlobení a trestání dětí. Co má smysl a kdy to nikam nevede

Ilustrační snímek

V rodině betonového typu panují přísná pravidla, která se nemohou změnit ani ve výjimečných případech. Všechno má svůj řád, čas, místo a je vyžadováno dodržování rutiny. Pokud se rodiči nelíbí chování dítěte, uchýlí se často k uplácení nebo zastrašování (pokud sníš večeři, dostaneš zmrzlinu pokud ne, půjdeš spát bez pohádky). Tresty za prohřešky dětí proti požadavkům rodičů jsou tvrdé, protože rodiče se snaží dítěti dokazovat svoji sílu a kontrolu. Tresty přitom vůbec nemusí souviset s prohřeškem dítěte. Někteří rodiče se nechovají otevřeně diktátorsky, ale dítě přesto manipulují (udělej to kvůli mamince).

Vnitřní struktura takové rodiny je příliš pevná a nedokáže reagovat na individualitu svých členů, ani na různorodost životních situací. Láska je v betonovém typu rodiny podmiňována poslušností nebo jinými požadavky rodičů. Namísto cesty ke kritickému myšlení rodiče děti navádí, co přesně si mají myslet.

Výsledkem betonové výchovy jsou nesebevědomé děti, které v touze po lásce a porozumění snadno podlehnou jiným a v horších případech sklouznou k sexuální promiskuitě nebo drogám.

Pudinková rodina

Pudinkové rodiny se dělí na další dva typy, které však mají ve svém důsledku na děti podobný vliv.

Děti jsou stále agresivnější

Rodiče můžou všechno, my nic, míní učitelka

Ilustrační snímek

ilustrační snímek

Typ A tvoří většinou rodiče, kteří původně sami vyrůstali v betonové rodině a trpěli její netolerancí, nepochopením a příkazy. Rádi by ve své rodině nastolili jiný model, ovšem jejich původní výchova jim hází klacky pod nohy - doma se totiž nikdy nenaučili kriticky myslet, zvažovat pro a proti a činit samostatně důležitá rozhodnutí. Nemají tedy tušení, jak nastavit vhodný model fungování rodiny a pravidla nakonec prostě nenastaví vůbec. Dítě často milují opičí láskou.

Když situace v pudinkové rodině dospěje do bodu totální anarchie a chaosu, rodiče mohou ztratit nervy a uchýlit se ke starým a z dětství zažitým betonovým praktikám zastrašování a uplácení dětí. Děti jsou pochopitelně z kolísání rodiče mezi betonovým a pudinkovým extrémem zmatené a nejisté.

„Často hledají útěchu, podporu a uznání od jakéhokoliv dospělého, který by jim také mohl dodat jistotu, řád a byl by důsledný. Stejně jako protipóly z betonové rodiny jsou tyto děti přitahovány sektami a gangy, i když úplně z opačných důvodů. Děti z betonových rodin v nich hledají lásku a bezpečí, zatímco děti z pudinkových rodin řád a zásadovost,“ popisuje Barbara Colorosová.

U pudinkové rodiny typu B mají rodiče moc práce sami se sebou a svými problémy, než aby se mohli pořádně starat o své děti. Důvodem může být jejich psychická nemoc, závislost na alkoholu, drogách, sexu, ale i na práci.

Největší omyly rodičů

Infantilizace i přílišná očekávání

Ilustrační snímek

„V pudinkové rodině typu B není nikdo dětem schopen vytvořit takové prostředí, které by jim zaručovalo zdravou stravu, pozornost a podporu. Děti začnou věřit tomu, že budou mít jen to, co si dokáží zajistit samy. Na nikoho se nemohou spolehnout. Cítí se nemilované, opuštěné a chovají se k ostatním s nedůvěrou. Z potřeby dosáhnout svého se tyto děti naučí lhát a manipulovat druhými. Jako dospělí budou samotářští a neschopní lásky. Jejich život bude naplněn nedostatkem upřímnosti a manipulací,“ píše Colorosová v knize Děti za to stojí!

Pro oba typy pudinkové rodiny je typické, že v nich vládne chaos. Tresty, odměny i druhé šance jsou dávány nahodile a chování dětí i dospělých ovládají jejich emoce. I v pudinkových rodinách mají děti pocit, že si lásku rodičů musí zasloužit, nebo že je dokonce jejich úkolem starat se o štěstí dospělých. V důsledku jsou pak snadno ovlivnitelné vrstevníky a mají větší sklony k sexuální promiskuitě nebo závislostem, v nejhorších případech až k sebevraždám.

Páteřní rodina

Oba předchozí typy rodiny neposkytují dětem takovou podpůrnou síť, jakou by potřebovaly. Tím ideálním typem rodiny je páteřní. Je stejně jako páteř pevná, ale zároveň dostatečně pružná, aby reagovala na vnitřní a venkovní podněty.

V páteřní rodině fungují jasná a jednoduchá pravidla. Za jejich porušování nenásledují drakonické tresty ani nezájem, ale dítě poznává logické následky svých činů (skáčeš v louži, máš mokré boty, musíme jít domů pro suché).

Jak zatočit se zlobením dětí

Změňte svůj pohled na svět, radí vědci

Ilustrační snímek

ilustrační snímek

Rodiče ale zároveň dětem pomáhají hledat řešení problémů, poslouchají jejich návrhy na nápravu a pokud děti potřebují pomoc, jsou připraveni ji poskytnout (jestli chceš, ukážu ti, jak se to dělá a naučíš se to taky).

V páteřní rodině panuje demokracie v tom smyslu, že každý má svůj hlas a právo být vyslechnut a každý má právo podílet se na rozhodování. Ale konečné slovo má nakonec vždy rodič, který by měl zvážit potřeby všech ostatních členů rodiny.

Velice důležitým rysem páteřní rodiny je, že láska rodičů není podmíněná chováním nebo výsledky dítěte, ale rodiče jí děti zahrnují stále. Páteřní rodina se ráda směje, objímá a dělá legrácky. V dětech se nesnaží jejich emoce potlačit ani ignorovat, ale pomáhá dětem je pojmenovat, přijímat a vyrovnávat se s nimi. Nejlépe to jde vlastním příkladem a tím, že se rodiče nenechávají ovládat svými vlastními emocemi.

Velmi důležitou charakteristikou páteřní rodiny je pak výchova k samostatnému a kritickému myšlení, namísto prostého navádění dětí k tomu, co si mají o konkrétních věcech myslet. Díky tomu jsou pak schopny dobře se rozhodovat i v situacích, na které nejsou připraveny a když nemají za zády nikoho, kdo by jim napověděl.

„Jestliže jste se poznali v popisech betonových nebo pudinkových rodičů, nebo máte pocit, že je ve vás od všech tří typů něco, pamatujte si, že nic nezměníte přes noc. Je možné, že k proměně budete potřebovat pomoc a oporu.Snad ji najdete u sousedky, přítele nebo nějakého zkušeného rádce. Někdy nám k tomu, abychom rozpoznali, kde se nacházíte, kam směřujete a co pro to vše musíte udělat, více pomůže profesionál v daném oboru. Také nepřehlížejte nejlepší zdroje učení - své vlastní děti. Je pravda, že děti mají sklony vyrůstat ve zdravé a schopné jedince, pokud jim rodiče vytvoří zdravé a funkční prostředí, a zároveň je také pravda, že se rodiče od dětí mohou hodně naučit,“ upozorňuje Barbara Colorosová.

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Velká fotosoutěž: posílejte snímky na téma Léto v plavkách

Mini velikost v plavkovém podání ukazuje australská rapperka Iggy Azalea.

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

Napřed porodím a pak se vdám. Jméno vybere dcera, říká Eliška Kaplický

Eliška Kaplický je podruhé těhotná.

Eliška Kaplický (40) zakládá po devíti letech novou rodinu. „Tentokrát to bude obráceně. Nejdřív porodím a potom se...



Chození naostro patří k létu. Jaká jsou pro a proti?

Chodit bez kalhotek je příjemné, na kole bez nich raději nejezděte. Mohlo by...

Jsou ženy, které nenosí pod letním oblečením zhola nic. Je to příjemné, ale zároveň poněkud nebezpečné. Někdy stačí...

Sára Saudková: Dědeček Jan je pro mé děti něco jako paní Columbová

Sára Saudková

Žila s fotografem Janem Saudkem, dnes vychovává čtyři děti s jeho synem Samuelem. Rodinné vztahy Sáry Saudkové jsou...

Čtyři snadné změny, které vám pomohou přestat s neustálým mlsáním

Ilustrační fotografie

Chutě, stres, nuda, ale hlavně špatně sestavený jídelníček. To jsou nejčastější důvody, proč někdy jíme nepřetržitě...

Další z rubriky

Sedm záchytných bodů pro novopečené macechy a otčímy

Ilustrační snímek

Vychovávat vlastní děti je někdy těžké a náročné. Co když ale s novou láskou vyfasujete jednoho nebo víc potomků, s...

Pro a proti: jedináčků přibývá. Je lepší mít jedno, nebo víc dětí?

Ilustrační fotografie

Svět se mění a zavedený standard „rodina rovná se máma, táta a dvě děti“ už několik let neplatí. Skokově přibylo jak...

Pět užitečných triků, jak předejít sourozeneckým hádkám na dovolené

rodina dovolená stan mapa

Vstávají vám vlasy hrůzou, když si představíte, jak se vaše vytoužené volno mění ve válečnou vřavu a váš draze...



Najdete na iDNES.cz