Zrychlení z běžce na triatlonistu za jednu sezónu není v našich končinách nijak výjimečné. Vzhledem k tomu, že většina běžců využívá plavání jako kompenzační sport (a vzhledem ke své soutěživosti nezůstane jen u poklidného splývání naznak) a cyklistiku jako prostředek k udržení kondice v případě zranění (a vzhledem ke své soutěživosti nezůstane jen u poklidné jízdy od piva k pivu), je jen otázkou času, kdy (vzhledem ke své soutěživosti) bude chtít svoje oblíbené disciplíny zkusit všechny najednou v rámci jediného závodu.
Matroš pro triatlonistu - hobíka
|
Svůj první triatlon si většina lidí vyzkouší jako vesnický pouťák, který se bude ve sprint variantě konat v okolí místního rybníka. Nebude totiž muset řešit komplikovaná pravidla plná zákazů a příkazů připomínající pravidla etikety na královském dvoře ani konfrontovat velikost svého pozadí či břicha s přítomnou vysekanou triatlonovou elitou. K jeho absolvování postačí vlastnictví plavek, provozuschopného kola a běžeckých bot.
Jakmile vás to ale chytne a budete mít chuť délku tratí navyšovat, bez dobrého vybavení se neobejdete. Patřím mezi tyto případy, a tak jsem se vydala do obchodu s triatlonovým vybavením najít rovnováhu mezi tím, co opravdu nutně potřebuji, a tím, co mi za rozumný peníz ulehčí a zpříjemní závod.
Plavání: neoprén pro plavce i koupače
Neoprén svléknete jedním tahem šňůry na zádech
Ačkoliv plavání dělá až 10 procent z celkového času na trati, je velkou výzvou. Uplavat skoro dva kilometry tak, abyste se a) neutopili a b) probili cutting timem do dalších disciplín, to není pro úplné začátečníky. Plavání vám do dalších disciplín zlikviduje ramena a potrápí plíce, takže pokud existuje legální prostředek, který vám v boji s živlem pomůže, je třeba ho využít. Zvlášť, pokud se stále ještě spíš koupete, než abyste plavali. Tím kouzelným prostředkem je neoprén.
Neoprén plavce zrychlí až o 10 s na 100 m
Plavecký neoprén musíte mít na závod podle pravidel vždy, když je teplota vody nižší než 160C. „Až do teploty 230C, od které už být použit nesmí, je jeho navlečení na vašem uvážení, ale vzhledem k tomu, že dobrý neoprén zrychlí plavce až o 10 sekund na každých 100 metrů, by byla hloupost se o tuhle výhodu připravit,“ říká Jan Beran z holešovické prodejny Triexpert. Proto je „guma“ součástí výbavy každého triatlonisty, který se vydává na cokoliv delšího než je sprint.
Na vlastní kůži vzápětí zjišťuji, že navléci si neoprén je čtvrtou disciplínou triatlonu. Pro nezkušeného borce to znamená kroutivou choreografii ne nepodobnou navlékání Trautenberkových holínek a bez účasti sličné asistentky či asistenta (který vám mimo jiné vysvětlí, že igelitový pytlík navlečený na zpocenou ruku či nohu soukání do rukávů a nohavic výrazně urychlí) se to může stát hodinovou šichtou, po níž se budete cítit jako splavená myš bažící po okamžitém startu plavecké části v příjemně chladivé vodě. A na to, že si ještě před startem preventivně odskočíte, raději rovnou zapomeňte.
Do rybníka se žabincem nemusíme, v holešovické prodejně Triexpert je i nekonečný bazén se silným protiproudem, který chce mít v koupelně každý pravověrný triatlonista místo vany. Skáču do vln a s nadšením zjišťuji, že očekávaný pocit ledové řeky natékající do vyhřátého oblečku se nekoná. Plavky pod neoprénem jsou sice durch a ne jen vlhké, jak jsem si naivně myslela, ale pocit tepla a komfortu je nadprůměrný.
„V tomhle by se dalo plavat celý den – tedy pokud bych na to měla ramena, plíce a dostatečnou kapacitu močového měchýře,.“ libuji si, abych byla vzápětí konfrontována s prostým faktem, že triatleti tohle neřeší. „Když musíš, tak musíš – dovnitř. Nejsme na to pyšní, ale tak to prostě je. Proto se neopreny nepůjčují, každý má vlastní.“ říká Jan Beran a podporuje tak moje přesvědčení, že triatlon holt není sport pro dámičky.
Neoprén svléknete jedním tahem šňůry na zádech
„V dobrém neoprénu je velice tenká vrstva vody mezi materiálem a tělem, která se ihned zahřeje a skvěle izoluje. Dobrý plavec přitom potřebuje jiný typ neoprénu než ten špatný. Zatímco zkušený plavec potřebuje neoprén s vysokou flexibilitou v oblasti ramen a skvělou skluzností, která je ale vyvážena dražším materiálem, hobík-neplavec víc ocení pevnější neoprén, který jej lépe udrží na hladině a nedovolí mu plavat v zalomení typu „zednická lžíce. Ceny se pohybují v závislosti na kvalitě materiálu od šesti do dvaceti tisíc korun,“ říká Jan Beran.
Podobna vyvrženému vorvani se sápu z bazénu a marně chmatám po tkaničce na zádech, která mě z neoprénu vyloupne do další disciplíny. Opatrně parádu snímám, zatímco zkušený triatlonista ji prý skopává nohama dolů ke kotníkům, zatímco si navléká přilbu a chápe se řídítek kola.
Kolo: usaďte se pohodlně a střelte tam časovku
Nastavení do polohy závodníka je sofistikovaný technický proces
Na kole strávíte při triatlonu v průměru 50 procent celkového času, v případě dlouhých závodů to v souhrnu může být i pět a více hodin. Proto je potřeba udělat si pohodlí. Jan Dubec, expert na správné nastavení kola systémem GURU FIT, nejprve krátkým kineziologickým rozborem zjišťuje, zda jsou všechna moje tělesná zakřivení normální. To aby moje přirozené držení těla i jeho případné odchylky zakalkuloval do výsledného posedu tak, aby mi byl co nejvíce pohodlný a abych po výkonu na kole neskončila na masérském stole.
Nastavení do polohy závodníka několika kliknutími
Sedím na trenažéru, šlapu o sto šest a zažívám pocit posedu v kokpitu vesmírné lodi na vlastní pohon. Výška sedla, vzdálenost řídítek, délka představce – to vše se pode mnou nastavuje na pokyn klávesnice, podle mých aktuálních pocitů a do pro mě optimální polohy. Současně jsem vyvedena z dalšího omylu – že na triatlon potřebuju jen jedno kolo. „Nastavení kola na střední a dlouhý triatlon se od klasické silničky výrazně liší. Celková pozice je posunutá výrazně dopředu, a to kvůli následnému běhu. Na klasické silničce sedíte zcela jinak, i sedlo je jiné, “ popisuje Jan Dubec honbu za komfortním posedem na dlouhé trati.
V závodní poloze na dlouhý triatlon
Vesmírná loď pode mnou se začne podle jeho pokynů transformovat do podoby triatlonového speciálu. Trup se mi prodlužuje, záda rovnají, uvolňuji lopatky a rovnám kostrč dovnitř, krk vytahuji dopředu jako želva opatrně vykukující zpod krunýře. I v této poloze se mi šlape lehce, jen moje neosezené intimní partie mi po půlhodině bolestivě vysvětlují, proč se asi triatlonistům trefně říká železní muži. „Toto nastavení kola je výhodné pro dlouhé tratě, kdy jede závodník časovku sám za sebe a má podle pravidel okolo sebe spoustu místa. Šetří to svalové skupiny, které bude potřebovat k běhu, především lýtkové svaly a hamstringy. Závodník musí myslet na to, že ještě poběží minimálně půlmaraton,“ líčí odborník.
Na sprint triatlonech bývá naopak povolena jízda v balíku, tzv. drafting, a závodníci jezdí ve větším kontaktu. Kolo s hrazdou, ze které do dálky ční nástavce, by bylo v případě hromadného pádu zbraní hromadného ničení. Proto v těchto závodech není takto upravené kolo dovoleno. Triatlonisté tak mívají doma kola dvě – klasickou silničku na trénink a krátké trati a triatlonový speciál na trati delší.
V kokpitu vesmírné cyklistické lodi
Výstavka závodních strojů
Na konec bike fittingu vyplivne počítač nejen optimální nastavení mého kola v milimetrech, ale také návrh speciálu, který by se ke mně povahou i vzhledem nejlépe hodil. Jeho sofistikovanou přesnost dokazuje i to, že jeho volba padla na stroj v krásné růžovočerné kombinaci. Při pohledu na cenu sice musím usoudit, že si na něj ještě nějakou tu výkonnostní třídu počkám, ale zase uznávám, že kolo, které unesete na svém slabším malíčku, vám ujetí těch 180 kilometrů výrazně usnadní. Zatím se smířím s tím, že podle diagnostiky tady nastaví do ideálně pohodlné polohy i moje současné kolo.
Běh: pohodlí pro nohy ve stádiu šrot
Diagnostika došlapu
Běh udělá posledních 40 procent času na trati. Tělo amortizované plaváním a kolem vbíhá do depa, kde se potýká se složitostí zavazování tkaniček, což naposledy řešilo na nižších stupních mateřské školy. Naštěstí tomu lze pomoci typem bot obsahujícím systém rychlošněrování nebo gumovými tkaničkami, které se nešněrují a pasují na všechny boty univerzálně. Stehna neposlouchají a první kilometr závodníkovi připadá, že mu někdo nohy vyměnil za chůdy vyrobené z nějakého hodně těžkého a tvrdého dřeva.
„Triatlonista potřebuje boty, které mají slušné tlumení, poutko pro rychlé obutí a vzhledem k častým sprchám po trati dobře odvádějí vlhkost. Běhá se většinou bez ponožek, takže závodník ocení bezešvý svršek boty a podšívku, ze které toho moc nevyčnívá,“ říká Vladimír Hrudík, odborník na diagnostiku došlapu a guru pro výběr běžeckých bot, a doporučuje modely určené speciálně pro triatlon, například HOKA ONE ONE nebo ASICS Gel-Hyper Tri 2. Osobně si k prvnotnímu nástřelnému výběru ještě přidávám triatlonové speciálky od Inov-8.
Protože se běžec v poslední disciplíně pohybuje na hranici mezi stádiem „totální kaše“ a „úplný šrot“, maximálně ocení boty, které jsou pohodlné a respektují jeho malé zvláštnůstky. Na ty má dobré oko diagnostika došlapu pomocí kamery a běhátka.
Analýza došlapu a plochonoží
Analýza došlapu
Bosky nejprve přejdu kontaktní desku, která bez milosti zaznamená případné plochonoží a zváží nutnost sportovních vložek do bot. Pak si v rychlosti od klusu do běhu zařádím na páse a kamera přitom snímá můj došlap. Ten potom přísný úhloměr vyhodnotí vzhledem k poloze mých lýtkových kostí jako neutrální.
S gumovými tkaničkami mohou být jakékoliv růžové boty na triatlon
Po krátkém shrnutí svých běžeckých zvyků a zlozvyků představím současné osazenstvo svého botníku, aby přede mnou přistálo šest krabic k finálnímu výběru. Finalisté jsou většinou moji tajní oblíbenci, které si rovnou zkušebně probíhám na přítomném tartanu. A pak se, poučena tím, že triatlon není pro dámičky, poprvé rozhodnu pro boty na základě nepřítomnosti prvků drbajících moji nahou kůži, a nikoliv na základě nejvyššího objemu použité růžové barvy.
Matroš pro výkonnostního triatlonistu
|
Do obchodu s triatlonovým vybavením jsem vstupovala se stejným pocitem nepatřičnosti, s jakým běžný muž vchází do parfumerie. Vyšla jsem poučenější. Pokud s triatlonem začínáte nebo koketujete, rozhodně nepotřebujete kupovat všechno, co vidíte. Ale, stejně jako já, oceníte vlastnictví neoprénu, bot nezdírajících kůži a nastavení vlastního kola na míru v místním servisu. Navíc se v rámci nákupu o svých oblíbených disciplínách dozvíte to, co byste sami zkoušeli dlouhou dobu metodou pokus-omyl. A dozvíte se odpovědi i na otázky, na které byste se běžně styděli zeptat. Protože triatlonisti nejsou dámičky. A pořádnej matroš jim zachrání kůži na těle i vteřiny a minuty, které si během dlouhých a náročných tréninků poctivě vydřeli.
