Švédští vědci zkoumali stav tří tisíc dospělých mužů, kteří byli ve věku do 18 měsíců vystaveni z terapeutických důvodů záření. Většina z nich v pozdější době trpěla poruchami učení.
Počítačová tomografie využívá ionizující záření a ve srovnání s konvenčními rentgenovými snímky skýtá detailnější obraz vnitřních orgánů. Díky ní lékaři diagnostikují širokou škálu problémů, od rakoviny po podezření na mozková zranění.
V minulých letech tuto techniku lékaři začali používat i při vyšetřování kojenců.
Obavy, že vysoké dávky tohoto záření mohou poškodit vyvíjející se mozek, panují mezi odborníky delší dobu.
Lékaři ze stockholmského ústavu Karolinska se proto rozhodli zjistit, jaký vliv mají na mozek už malé dávky ionizujícího záření. Vybrali skupinu 3094 mužů, kteří se v letech 1930 až 1959 museli v kojeneckém věku podrobit radiační terapii. Lékaře zajímala kromě jiného také inteligence těchto lidí a jejich školní výsledky.
Zjistili přímou souvislost mezi problémy učení a množstvím radiace, jíž byli tito lidé v dětství vystaveni. Ve skupině bylo i mnoho těch, kdo předčasně ukončili školní docházku.
Švédští odborníci proto doporučují znovu přehodnotit otázku využití počítačové tomografie v diagnostice dětského mozku. Upozorňují, že je tato technologie stále častěji využívána u malých dětí i po zanedbatelných úrazech hlavy.
