4. Naučte se lépe budit
Většina vědců, co se zabývají spánkem, tvrdí, že největším zlem je věčné zamačkávání budíku. Ještě deset minut. Ještě deset. A ještě jednou deset... Tím, že čas probuzení takto odkládáme, svou mysl akorát popleteme, píše profesor psychologie a behaviorální ekonom Dan Ariely v textu pro The Wall Street Journal. Naše podvědomí tak přestane zvuk budíku chápat jako znamení, že máme vyskočit z postele. Místo toho si zvykne na to, že to je signál pro další superkrátký spánek.
David Dinges z Pennsylvánské univerzity má trochu jiný názor: „Deset minut navíc, které tak získáte, vám může pomoci, abyste se pomalu a přirozeně probrali.“ Má to ale pár háčků. Tlačítko „snooze“ smíte zmáčknout jen jednou. A musíte si být jistí, že už neupadnete do hlubokého spánku, to by bylo kontraproduktivní. Místo toho se zkuste postupně naladit na nový den a třeba myslet na to, co byste dnes rádi zvládli, co hezkého vás čeká nebo prostě co si dáte k snídani.
Snídani mimochodem jezte každý den a vždy ve stejnou hodinu – naučíte tak tělo, že s ní má počítat a bude se vám vstávat lépe. Další pomůcky, abyste nezaspali: hlasitější budík (ten na mobilu pro řadu lidí prostě není dost výrazný), roztažené záclony, ztlumené topení, mazlíček, kterého musíte krmit nebo venčit. A samozřejmě pravidelný spánkový režim bez výkyvů.
