Že kapsle, které obsahují prací prášek ve formě gelu, nejsou určené k jídlu, ví asi každý. Pro jistotu to mají i výslovně napsané na obalu. Výstrahy ale nic nezmůžou proti trendu, který v těchto dnech zaplavuje sociální sítě ve Spojených státech: „Tide Pod Challenge“ je jednoduše řečeno výzva k pojídání kapslí Tide. Jak jinak než před kamerou.
Zlepšovák pro hospodyňky, nebezpečí pro děti
Kapsle z rozpustného polymeru, které obsahují prací prášek a další přísady ve formě gelu, uvedl kosmetický kolos Procter & Gamble na trh v roce 2012, a to pod hlavičkou značky Tide. Rychle se staly favoritem mnoha domácností a brzy s nimi přišly i konkurenční firmy. Právě původní kapsle od Tide se staly téměř ikonickým produktem – i díky příjemné vůni a zapamatovatelnému vzhledu, který ze všeho nejvíc připomíná barevné dražé.
S roztomilým vzhledem kapslí přišly na řadu první nehody. Malé děti zdánlivě lákavá „cukrátka“ sváděla k ochutnávání, jen za první rok na trhu tak vážně ohrozily zdraví téměř 7 700 dětí do pěti let. Ve zprávě z března 2013 to uvedl americký spotřebitelský magazín Consumer Reports.
Výrobce reagoval novými bezpečnostními uzávěry na krabicích a tím, že do kapslí přidal hořké aroma, aby od pojídání odrazovaly. Satirický server The Onion zase zareagoval humorným článkem – fiktivní zpovědí malého chlapečka, který má na kapsle neodolatelnou chuť. „Bůh mi je svědkem, přísahám: tu krabici s barevnými kapslemi najdu, jednu kapsli z ní vyndám, strčím si ji do pusy, rozkoušu a spolknu a nikdo mě při tom nezastaví.“
Tehdy se rozjela kapslová smršť. Na internetu se postupně objevovaly vtípky a memy, které kapsle přirovnávaly k bonbonům. Největší boom pak přišel loni, kdy se jim začalo přezdívat „zakázané ovoce“, ve Photoshopu se přidávaly do cereálií i do burrita, a vtipkoval o nich dokonce americký moderátor Jimmy Kimmel. V reakci na jeden z tweetů Donalda Trumpa prohlásil, že „někdo v Bílém domě asi zase papal prací kapsle“.
Rozžvýkat, spolknout, natočit a sdílet
Tide Pods se nechtěně staly legendou, ale nad humorem pořád vítězil zdravý rozum a vědomí, že kapsle patří do pračky, ne do pusy. Až do chvíle, kdy se nápadu chopili američtí puberťáci. Navzájem se začali pověřovat jasně daným úkolem: rozžvýkat a spolknout jednu nebo i více kapslí, natočit se u toho, sdílet video na sociálních sítích.
Z pojídání zakázaného ovoce se rychle stala mánie. Počátkem roku se na internetu objevily stovky videí, kde je teenageři ochutnávají, a ačkoli je Facebook, Twitter i YouTube průběžně mažou, objevují se další a další. Jen za první dva týdny roku 2018 pak bylo ve Spojených státech nahlášeno 39 případů otravy po záměrném požití kapslí. Ve všech případech šlo o teenagery od 13 do 19 let, informovala Americká asociace pro kontrolu jedů.
Po „Cinnamon Challenge“, během které se polyká velká lžíce skořice, nebo „Kylie Jenner Challenge“, při které si dívky po vzoru celebrity přifukují rty, je to další virální trend, který může vážně poškodit zdraví.
Nejnovější fenomén je přitom zvlášť nebezpečný: kapsle jsou plné chemikálií, které jsou pro tělo toxické. Nešťastníky, kteří se ubrání zvracení a opravdu je snědí, čekají chemicky popálené sliznice, dušení, zvracení a průjmy, někdy i poškozené plíce nebo trávicí systém. V těch nejhorších, i když relativně vzácných případech pak může dojít k úmrtí.
Na nebezpečí opakovaně upozorňují odborníci, zdravotnické organizace i samotná firma Procter & Gamble, která posílila krizovou komunikaci na sociálních sítích a s podporou amerického fotbalisty Roba Gronkowskiho na Twitteru polopaticky vysvětluje: „Na co se používají kapsle Tide? NA PRANÍ. Na nic jiného. Jíst kapsle Tide je ŠPATNÝ NÁPAD.“
What should Tide PODs be used for? DOING LAUNDRY. Nothing else. Eating a Tide POD is a BAD IDEA, and we asked our friend @robgronkowski to help explain. https://t.co/0JnFdhnsWZ
Psycholožka: Někdo bude vždycky riskovat
Právě na sociálních sítích přitom děsivý trend začal, bylo by tak snadné je z jeho vzniku i šíření prostě obvinit. Podle psycholožky Marty Boučkové je to celé složitější. „Dospívání je odjakživa období experimentů. Zvyšuje se tendence riskovat, touha překračovat hranice,“ popisuje. „To, jak a s čím dospívající experimentují, se samozřejmě mění s dobou i s ohledem na podmínky, ve kterých se pohybují.“
Vliv má i míra, do jaké je daný člověk ochotný riskovat. Někteří teenageři – stejně jako někteří dospělí lidé – mají k riskantnímu jednání blíže, jiní více dbají na svoje bezpečí. „Troufám si tvrdit, že vždy a všude najdete jedince, co balancují nad propastí. Někdo v autě překračuje povolenou rychlost, někdo skáče z mostu nebo ze střechy. A někdo jí prací prášek,“ shrnuje psycholožka.
Právě nebezpečí a pocit, že překračují zákazy nebo porušují pravidla, podle ní může být pro řadu dětí lákadlem. „K rizikovému chování patří potřeba na sebe upozornit. Právě náctiletí hledají své místo na slunci a přijímání podobných výzev může být průvodním jevem,“ dodává. Upozorňuje ale také, že někdy mladí lidé prostě rizika nedocení, neuvědomují si je. To je ostatně i důvod, proč právě mladiství způsobují tolik dopravních nehod.
Zákaz nic nezmůže, raději diskutujte
Když přijde na scénu trend, jako je právě pojídání kapslí, sociální sítě samozřejmě jeho šíření umožňují lépe než kterékoli jiné médium před nimi. „Víc hlav víc ví, a to v tomto případě může znamenat i fakt, že se teenageři v experimentování podporují navzájem. Mají možnost se od sebe navzájem inspirovat, a tak jejich touha výzvu vyzkoušet ještě nabývá na intenzitě.“
Rodiče, kteří by svoje děti neradi viděli s kapslemi v ústech nebo na ambulanci, pak nemají lehkou výchozí pozici. „Dospívání je obecně období citlivé na komunikaci. Rodičům se může zdát, že s nimi jejich potomci vůbec komunikovat nechtějí. Jenže oni chtějí, jen na jiné úrovni. Necítí se už jako děti, chtějí, aby s nimi mluvilo jako s dospělými – i když dospělí ještě nejsou,“ vysvětluje Marta Boučková.
Pro rodiče je to takové zkouškové období, dodává; pokud dokážou komunikaci přizpůsobit potřebám dítěte, mají velkou šanci na úspěch. V praxi to znamená raději otevřít diskuzi, než chrlit zákazy. Kdo puberťákovi zakáže posvačit prací kapsle, „protože proto“, může počítat s tím, že to dítě zrovna bude chtít vyzkoušet. Lepší je si v klidu promluvit o rizicích a zajít v komunikaci trochu dál: nechat i samotného potomka, aby se k tématu vyjádřil.
Psycholožka nicméně upozorňuje, že někdy ani nejvzornější rodič nic nezmůže. „V pubertě do chování dítěte vstupují i další podmínky. Pokud má ‚divokou pubertu‘, neměli by rodiče nutně hledat chybu u sebe,“ uvádí. Jedná se prý o souhru mnoha okolností: „K tomu, abyste společně dospívání zvládli, budete jako rodiče potřebovat nadhled, toleranci a životní zkušenost. Váš puberťák pak bude potřebovat také notnou dávku štěstí.“
