Na téma syndromu náhlého úmrtí dítěte existují internetové diskuse. Právě v nich se přispěvatelé svěřují se svými tragickými zkušenostmi. Nabízíme alespoň následují tři:
...Hledám, jak žít poté, co zemřel můj milovaný chlapeček na syndrom náhlého úmrtí. Byl mé druhé dítě, mám ještě krásnou a zdravou čtyřletou dcerku, jeho ztráta však tolik bolí. V sedm hodin večer jsem ho nakojila, do osmi hodin byl s námi v pokoji. Celou hodinu si výskal, smál se a broukal si. V osm hodin jsem ho uložila do postýlky. Ve čtvrt na devět vypadal, že bude spinkat, nechala jsem u něj vysílačku a šla vedle do pokoje. Před devátou jsem ho šla zkontrolovat, byl na bříšku... a mrtvý. Přivolaná záchranka se ho pokoušela čtyřicet minut oživit. Marně...
...Kamarádce zemřel malý na syndrom náhlého úmrtí. Byly mu tři měsíce a byl zdravé donošené miminko. Dali ho večer spát a ráno už se jim nevzbudil...
...Když mi bylo pět let, tetě se narodila holčička Evička. Přišla k ní celá rodina, všichni se bavili, obdivovali miminko... Po skončení hostiny odjeli a já tam zůstala se starší šestiletou sestřenicí Maruškou. Spaly jsme klidně a ráno nás probudil křik. Teta našla Evičku mrtvou. Všichni kolem běhali, volali sanitku. Evičce už nepomohli...
Smrt bez varování
SIDS (Sudden infant death syndrome) postihuje podle celosvětových statistik uvedených ve Velké knize o mateřství dvaašedesát dětí ze sta tisíc. V České republice zemře ročně na syndrom náhlého úmrtí třicet až čtyřicet dětí.
I když jsou první zmínky o syndromu náhlého úmrtí dítěte staré přes dva tisíce let (odborníci se domnívají, že "zalehnutí matkou" je ve skutečnosti popisem SIDS), vědci stále tápou ohledně jeho příčin i možností prevence a léčby. Jak už naznačuje jméno syndromu, jde o náhlé a nevysvětlitelné úmrtí dítěte (obvykle ve věku jednoho měsíce až jednoho roku).
To, co na něm ovšem rodiče i odborníky děsí nejvíc, je skutečnost, že postihuje i zdravé děti, které nemají žádné potíže a udeří ve spánku bez varování. Na rozdíl od většiny ostatních onemocnění mu nepředcházejí žádné změny zdravotního stavu ani varovné symptomy.
Lékaři jsou si jisti, že SIDS nezpůsobuje žádné dušení, vdechnutí zvratků, ani infekce. Průběh syndromu náhlého úmrtí se podobá situaci, kdy tělo ztratí velké množství krve, nicméně ve skutečnosti k žádnému vnitřnímu ani vnějšímu krvácení nedochází.
Podle celosvětových statistik zemře na SIDS nejvíc dětí ve věku dvou až čtyř měsíců. Jen málokdy se syndrom objeví u dítěte mladšího než měsíc, nebo staršího než půl roku. Z neznámých důvodů jsou nejpostiženější děti v Austrálii, nejméně případů je v Asii. Syndrom náhlého úmrtí se také týká významně většího počtu chlapců než dívek.
Rizikové faktory
I když odborníci stále nemají jasno v tom, proč k SIDS vlastně vůbec dochází, dokázali už identifikovat rizikové faktory, které se na jeho vzniku zřejmě významně podílejí. Ohrožené jsou zejména ty děti, jejichž matky v těhotenství kouřily, pily alkohol nebo užívaly drogy.
Problematické z hlediska SIDS jsou děti předčasně narozené, nebo ty s nízkou porodní váhou. Riziko představuje i matka mladší dvaceti let, dítě, které je po narození pravidelně vystaveno působení cigaretového dýmu, příliš vysoká teplota v místnosti, kde dítě spí, a spánek na bříšku. K většímu počtu případů SIDS dochází v zimních měsících a riziková je i nedávno prodělaná infekce horních cest dýchacích dítěte.
Jestliže se syndrom náhlého úmrtí ve vaší rodině už někdy vyskytl, musíte o tom informovat lékaře, protože i v tomto případě riziko stoupá.
Teorie zveřejněná mimo jiné v magazínu Nature Medicine hovoří o tom, že děti, které podlehnou SIDS, mohly mít určité abnormality v mozkovém kmenu, který kontroluje dýchání. U "normálních" dětí je právě tato oblast zodpovědná za to, že se dítě při nedostatku kyslíku vzbudí a začne plakat.
Je možné, že u dětí postižených SIDS nedokáže mozek kvůli těmto odchylkám (dozrávání mozkového kmene je u dětí postižených SIDS o něco pomalejší než u ostatních) zapojit obranné mechanismy. V této souvislosti byl prokázán i tlumivý vliv nikotinu na dýchací centrum.
Magazín Pediatric and Developmental Pathology se zase zmiňuje o výsledcích výzkumů, které napovídají, že by SIDS mohl souviset s takzvaným syndromem dlouhého QT intervalu, který je charakteristický srdeční arytmií. Studie zjistila, že jedno z deseti dětí, které na SIDS zemřely, mělo genetické předpoklady k tomuto srdečnímu onemocnění.
Poměrně populární je také teorie, podle níž syndrom souvisí s očkováním dětí. Tato domněnka nejspíš vznikla ze skutečnosti, že k největšímu počtu SIDS dochází ve věku, kdy se ve většině zemí začíná s očkováním dětí.
Tato hypotéza byla už mnohokrát zkoumána a mezi nejčerstvější patří shrnutí dosavadních poznatků, které provedl Institute of Medicine (IOM). Stejně jako předchozí výzkumy i tady odborníci konstatovali, že mezi očkováním a syndromem náhlého úmrtí neexistuje žádná souvislost.
Nežádoucí spánek na bříšku
Dosud provedené výzkumy přitom naznačují, že nejrizikovější z těchto faktorů je pravděpodobně spánek na bříšku. Naprostá většina dětí, které na SIDS zemřely, spala právě takto. Někteří odborníci se domnívají, že pokud dítě položíte na břicho, ve spánku si nepřirozeně tlačí na čelist, čímž se zužují jeho dýchací cesty a dýchání se stává obtížnějším.
Jiná teorie související se spaním na břiše hovoří o tom, že dítě opětovně vdechuje vzduch, který samo vydechlo. Může se to stát v kombinaci s měkkou matrací či přemírou plyšových hraček v postýlce. Dítě má zabořená ústa, vdechuje značnou část vydechovaného vzduchu, čímž poklesne v jeho těle hladina kyslíku a nebezpečně stoupne množství kysličníku uhličitého. A právě nedostatek kyslíku potom, podle některých odborníků, může vést k syndromu náhlého úmrtí.
Od té doby, co roku 1992 vydala Americká pediatrická společnost (AAP) doporučení, aby rodiče nechávali své děti do jednoho roku spát na zádech, klesl počet případů SIDS o padesát procent. Podle AAP je zcela neopodstatněná obava, že by se dítě spící na zádech udusilo slinami, případně zvratky. U zdravého dítěte to nehrozí.
Zvýšené riziko představují děti trpící gastroezofageálním refluxem, u nichž je nutné konzultovat s lékařem vhodnou polohu pro spaní. Odborníci však nedoporučují dávat kojence při spánku na bok, protože hrozí riziko, že se ve spánku převrátí na bříško. Podle vyjádření AAP se tato doporučení netýkají dětí, které se už samy umějí převrátit na bříško a zpátky. U nich je riziko spaní na břichu spojené se SIDS minimální.
Studie zveřejněná loňského roku v Archives of Pediatrics & Adolescent Medicine ukázala, že téměř dvojnásobný počet SIDS se vyskytuje mezi dětmi v afroamerické komunitě. Černošské matky přitom tradičně ukládají své děti ke spánku na bříško.
|
Následující tipy působí jako prevence syndromu náhlého úmrtí: - Pořiďte dítěti přiměřeně tvrdou matraci (raději tvrdší než měkčí), nikdy nepoužívejte polštář, neobkládejte ho plyšovými hračkami a měkkými pokrývkami, do kterých si může zamotat obličej. - Dbejte na to, aby v místnosti, kde dítě spí, nebylo příliš velké teplo. Ideální teplota je taková, kde se cítí dobře dospělý člověk v krátkých rukávech. - Nevystavujete dítě působení cigaretového kouře, ani v těhotenství, ani po narození. - Pokud je to možné, kojte. I když se zatím neví proč, u kojených dětí se SIDS vyskytuje v menší míře. - Pokud je na něj zvyklé, dávejte dítěti na spaní dudlík. Kupodivu i používání dudlíku riziko SIDS snižuje, uvádí AAP. - Některé výzkumy naznačují, že SIDS se méně vyskytuje u dětí, které spí s rodiči v jednom pokoji (pozor, neplatí o spaní v jedné posteli, které naopak riziko zvyšuje). |
