Co umí snižovat stres i vysoký krevní tlak, dodávat energii a optimismus a pomáhá hojit rány? Obyčejný lidský dotek. Když vás bolí hlava, instinktivně si mnete spánky, a pokud to zrovna není migréna, trochu se vám uleví. Když vás někdo vezme za ruku, není to jen záruka větší stability při chůzi, ale i zdroj silnějšího pocitu jistoty. Dokonce i rozbité koleno se prý rychleji zahojí, když ho malému dobrodruhovi někdo pohladí. Dotek není na předpis, takže je to první lék, který máme doslova po ruce.
Nebezpečné území a smyslný zmatek
Dnešní doba dotýkání mimo hranice hlubších vztahů moc nepřeje. Pohlaďte jako učitel dítě, a můžete se bát podezření z nekalých úmyslů. Obejměte v návalu radosti kolegu z práce a následné dusno vás upozorní, že jste překročili neviditelnou hranici trapnosti. "Máme zmatek v tom, co je smyslové a co smyslné," potvrzuje Frances Fewell, která vede britský Institut pro celostní medicínu. "Jako bychom trpěli fobií z přílišné blízkosti. Přitom je dotýkání velmi přirozeným instinktem, a my se mu pořád bráníme."
Na druhou stranu víme, že s unavenými svaly a pocity vyčerpání můžeme zamířit k masérovi a většina problémů se pod rukama zkušeného odborníka rozpustí. Důvod, proč jsou hodně lidem masáže tak příjemné, zkoumala řada studií a z jejich výsledků víme, že masáž vás nejen zbaví zatuhlých ramenou, ale i zklidní dech, sníží tlak a posílí imunitu organismu. U maséra ovšem většina z nás vypne své ochranné dotykové pole, které nás třeba nutí stát v tramvaji co nejdál od všech ostatních. Jak ale zapojit do svého života doteky i v provozním režimu? Nejlépe se začíná u malých dětí.
Co si vaše tělo žádá?REIKI je léčitelská metoda vycházející z východních filozofií. Léčitel je naladěný na zdroj léčivé energie reiki a dokáže tuto energii přijímat a předávat přikládáním rukou. Regionální nemocnice v New Hampshire zapojila reiki do svého systému péče a od roku 1995 ho poskytla už osmi tisícům pacientů. Pacienti berou reiki jako doplněk konzervativní léčby a lékaři u nich zaznamenali výrazně pozitivní účinek. SHIATSU, v překladu tlak prsty, je japonská masážní technika, kterou se obnovuje energetická rovnováha těla (a často i duše). Masáž shiatsu vám pomůže při nejrůznějších psychosomatických potížích. Zvláštní odnoží shiatsu je jeho vodní varianta - watsu. Jak přesně to vypadá a kde to můžete vyzkoušet, zjistíte na stránkách www.shiatsu.cz. REFLEXNÍ MASÁŽ se zaměřuje na masírování rukou a nohou. Terapeut tlačí na určité body, které odpovídají činnosti orgánů vašeho těla. Na dlaních a chodidlech se najde místečko, které je propojeno se žlučníkem, páteří, mozkem, ledvinami, zkrátka vším, co vás může trápit. Reflexní masáž, když se provádí dobře, vám vrátí nejen zdraví, ale i tělesnou rovnováhu a dobrou náladu. A funguje i jako prevence proti budoucím chorobám. AROMATERAPIE kombinuje masáž se sílou esenciálních olejů, které podle znalců umějí uzdravovat i chorobám předcházet. Terapeut vám podle obtíží vybere ten správný voňavý olej, rozpustí ho v masážním oleji a tím vás pak namasíruje. Všechno o účincích vůní a aromaterapii jako takové zjistíte na stránkách Asociace českých aromaterapeutů. Více na www.aromaterapie.cz DĚTSKÁ MASÁŽ. Co to je? Velmi jemné hlazení celého těla s olejíčkem i bez. Jak pomáhá? Snižuje stres mezi rodiči a dětmi, pomáhá vytvořit pěkný, laskavý vztah, podporuje celkový vývoj dítěte. Jaký je přínos pro miminko? Lépe spí, je klidnější, uvolní se napětí ze změny prostředí nebo jiného stresu, uvědomí si vlastní tělo, pomůže mu to s motorickým rozvojem, zlepší se trávení, dýchání, krevní oběh, zvýší se imunita. |
Chovej mě, nechovej mě
Už před čtyřiceti lety proběhl v USA výzkum nedonošených dětí, které školený personál denně na patnáct minut vyndal z inkubátorů a dopřál jim uklidňující masáž. Tyto hlazené děti pak přibývaly na váze o polovinu rychleji než miminka, která do výzkumu zařazena nebyla, a mohly být dříve propuštěny domů. Na stejném principu fungoval i český projekt Otevřená náruč - v rámci něj chodili dobrovolníci chovat miminka z dětských domovů, a ta pak byla mnohem spokojenější i zdravější. V současné době už tento projekt neběží, ale kdo má zájem, může se přihlásit jakékoliv dobrovolnické organizaci a vyzkoušet si, že náruč, která je zdarma, často pomáhá víc než nákladná zdravotní péče.
Jak děti rostou - všechny děti, ne jen ty nemocné nebo odložené - potřeba dotyku se nezmenšuje. Dostatečně objímané děti vyrůstají v sebejisté osobnosti, které se lépe orientují ve vztahové i sexuální sféře. Pak ale přijde puberta a rodiče, kteří ze sebe malé mazlíky střásali několik hodin denně, zírají, jak se dospívající syn umí proplazit předsíní, aby se vyhnul objetí maminky, na kterou byl předcházejících dvanáct let navěšený jako lenochod na větvi. Ve skutečnosti se potřeba kontaktu nezmenšila, ale je závislá na náladě pubescenta. Kdo si počká, ten se dočká, že se i metr osmdesát vysoká žirafka umí smotat do klubíčka, aby mohla u televize ležet tátovi na klíně. Ale pozor, buďte kdykoliv připraveni na raketový odskok, když se dítěti kontakt znelíbí. Byli jsme stejní.
V dospělosti se velmi rychle naučíme zacházet s doteky v intimní sféře, ale u ostatních "obyčejných" vztahů nám to moc nejde. V klidu ani v afektu. Umíte si třeba představit, že byste uprostřed pracovní hádky chytili svého protivníka za ruku, nebo ho dokonce vzali kolem ramen? Je to téměř nemožné, protože ve víru negativních emocí máte dojem, že se k němu nemůžete ani přiblížit. Tak velkou moc dotek má, a zvládnout ho je ošidné. Zatím bohužel ještě nikoho nenapadlo otevřít dotýkací kurzy a vydávat absolventům diplomy s osvědčením.
Uklidňovač hádek
V čínské medicíně procházejí energetické kanály od srdce našimi dlaněmi. Když si s někým podáte ruku, vlastně se na chvíli propojí vaše energie. Je to o dost hlubší kontakt než jen povrchní zdvořilostní gesto. Určitě se vám už stalo, že jste po prvním podání ruky někoho nesnášeli, nebo naopak pocítili okamžitou blízkost. To proto, že skrze dlaně jste propojili i svá srdce. A některé ruce typu chladná leklá ryba budí dojem, že jejich majitel ani žádné srdce nevlastní.
Stejná dlaň položená někomu v hádce na rameno umí zbořit zeď vzteku rychleji než nejrozumnější argumenty. Stejně tak vám dlaň položená na předloktí vašeho partnera pomůže zdůraznit naléhavost hovoru nebo pomoci s objasněním vašich pocitů. Zkuste si to při nejbližší příležitosti. Jen pozor - ne v hádce akcelerované na nejvyšší stupeň. V takovou chvíli jsou doteky brané jako útok na osobní zónu a mohli byste přes své vstřícné ruce dostat.
Léčivý dotek a zakázané masáže
Pamatujete si ze začátku devadesátých let hit skupiny U2 Mysterious Ways? Kromě toho, že donutil tisíce koncertních hal a diskoték rozhoupat se ve společném rytmu, obsahoval i větu "to touch is to heal" - "dotýkat se znamená uzdravovat". Jsou lidé, kteří při podobných prohlášeních nadskakují a vyhlašují, že jediné a správné léky jsou ty od doktora. To samozřejmě taky, ale naše zdraví potřebuje pomoc ze všech stran a vedle medikamentů je tady spousta dalších účinných prostředků. Jestli jste někdy leželi v nemocnici, v plné péči skvělých doktorů a po boku kapačku se zázračným lékem, asi si vzpomínáte, že vám i tak něco chybělo. Nebo jste možná měli štěstí na sestřičku, která vás chvilku držela za ruku, a hned bylo líp.
S uzdravující mocí lidských dlaní pracuje spousta velmi starých léčitelských metod, z nichž některé zmiňujeme v rámečku vpravo. Ale i jako laik můžete na své blízké aplikovat přikládání teplé dlaně třeba na bolavá záda nebo ruku namoženou z tenisu. Na nemocných místech ucítíte výrazné teplo a pokud si věříte, můžete je instinktivně masírovat. Nebo spíš hladit, protože opravdová masáž může i ublížit.
Pamatujte si, že bez důkladného školení nesmíte:
- masírovat těhotnou ženu, člověka, kterého čeká v nejbližších měsících významný chirurgický zákrok, ani člověka, který je opilý nebo po těžkém jídle
- hloubkově masírovat nikoho, kdo je nemocný, má horečku nebo nakažlivou kožní chorobu.
- masírovat v místě zlomeniny, nataženého svalu, zánětu nebo křečových žil
Blokáda hlavy a moje mužská energie
Únava, smutek, deprese a samota umí někdy bolet hůř než otevřená zlomenina. Ale zatímco na kost trčící z rány neradno sahat, člověku postiženému životním splínem, nebo jen zmatenému z víru událostí kolem něj, to může pomoct. Dám vám jeden příklad za všechny. Byla jsem už dvakrát na rodinných konstelacích. To je druh terapie, při které se pomocí dobrovolníků staví v prostoru simulace různých životních situací podle pokynů zadavatele, kdo má nějaký problém. Třeba muž, který už potřetí zkrachoval, by rád věděl, proč má pořád takovou smůlu. Nebo žena, která se už poněkolikáté rozvádí, protože ji už čtvrtý muž v řadě bije, potřebuje poradit, co dělá špatně.
Tahle terapie není primárně dotyková, ale právě díky dotyku jsem při ní zažila nejsilnější emoci. Hrála jsem v konstelaci mladé zadavatelky roli otce dvou dcer. Takové prohození pohlaví není na škodu, někdy dokonce naopak. A zatímco jsem se snažila vnímat rozložení sil v rodině, která stála kolem mě, měla jsem najednou dojem, že jsem hrozně slabá a jako otec a muž stojím za houby. Kolem mě se dohadovaly tři ženské (představitelky mojí manželky a dcer) a já jenom zmateně "přihlížel". Terapeutka, která konstelaci vedla, zřejmě pochopila z mého výrazu, že potřebuji podpořit ve své roli, a postavila za mě jiného účastníka terapie, který mi položil ruce na ramena a představoval mužskou sílu z předcházejících generací.
Musím podotknout, že nesnáším, když na mě cizí lidé sahají, a patřím právě k těm, kdo na svém umění dotyku musejí pracovat. Přesto mi ruce na ramenou byly příjemné, za chvilku začaly hřát a hned nato mi, věřte nebo ne, dodaly přímo vagón energie. Konstelace se pak zdárně vyřešila a já doufám, že to zadavatelce - jedné z dcer - pomohlo stejně jako mně. Minimálně na čas jsem si odblokovala reakci, že každý cizí člověk, který na mě sahá nebo jen stojí příliš blízko, je mi protivný.
Učte se u zkušených
Jestli máte mezi svými blízkými a kamarády někoho, kdo instinktivně a rád lidi objímá a hladí (a není to zrovna zoufalá bytost na lovu partnera), pozorujte, jak to dělá. Jsou to lidé, kteří mají od přírody dar odhadnout, kdy je jaký dotek vhodný, kdy potěší a pomůže a kdy už je třeba přes čáru. Nejviditelnější rozdíl je v tomto oboru mezi generacemi. Naši prarodiče své děti objímali velmi zřídka, ale naši potomci už si na přivítanou padají do náruče běžně. Zdá se, že se blýská na lepší časy, ale za skupinu studených čumáků doufám, že se vývoj zastaví na nějaké rozumné mezi. Sem tam nějaké objetí, ale jinak bych to nehnala do extrémů. Ruku na to.
