Na přítomnost tatínků při porodu si zvykli jak zdravotníci, tak rodičky, které především oceňují fakt, že na to nejsou v cizím prostředí samy. "Já myslím, že to je přínos, protože být s těma bolestma sama musí být hrozný," říká třeba čerstvá maminka čtyřměsíční dcery Petra.
Pojďte si povídat do KavárničkyO tatíncích u porodu si můžete popovídat s ostatními v našem diskusním fóru ZDE.  |
"Můj partner sice moc nechtěl, ale nakonec šel, myslím si, že je dobře, že tam byl. Ze začátku se mu sice trošku udělalo špatně, ale nesl to statečně a ve všem mi pomáhal, i když jsem na něj byla občas zlá."
Pomoc, o tu tady jde především. "Moje role by se dala shrnout slovy: nepřekážet a poskytovat psychickou a materiální podporu," napsal jeden z mála mužů diskutujících v naší virtuální Kavárničce na téma otec u porodu. Přítomnost tatínků v porodnici ale může být ale také zdrojem více či méně veselých nebo kuriózních situací.
To je můj kyslík!
"Dceru jsem rodila 16 hodin a nakonec jsem si s hlavičkou mezi nohama musela dojít na sál podpíraná sestričkama pěšky," vzpomíná na svůj první porod zakončený sekcí Jana. "Můj muž to celé tak těžce nesl, že si uzmul můj kyslík a prodýchával to. Při druhém porodu, který opět skončil císařem, ho nechali stát za sklem, takže viděl, jak mě rozřezávají a vytahují druhou dceru. Takže myslím, že k třetímu porodu by už nešel..."
Dej sem ten ovladač
"Manžela jsem měla u porodu celkem dvakrát, potřetí a naposled to nestihnul," říká máma dvou kluků a jedné holky Kateřina. "Ale byla jsem ráda, že jsem ho tam měla alespoň dvakrát. Šel dobrovolně, bral to víceméně jako samozřejmost, i když kdyby nechtěl, asi bych ho nenutila. Jsem toho názoru, že lepší je být sama než s hysterickým chlapem, co se nejapně ptá: A bolí to moc?"
V prvních hodinách se sice bavil tím, že se chopil dálkového ovládání na porodnické lůžko a s tím si vyhrál dobrou hodinu, než vyzkoušel všechny možné polohy lehátka. "Když se ale situace začala přiostřovat, ovladač odložil a začal mi nosit pití, chodil se mnou po místnosti, zkrátka moc mi pomáhal ve chvílích, kdy mi úplně dobře nebylo," vzpomíná Kateřina. "Občas měl tedy podivné dotazy: porodní asistentka mi přišla píchnout vodu, a když manžel viděl tu jehlu, vyděsil se a ptal se, kam že mi to hodlají strkat. Asi mu došlo, že krkem to zřejmě nebude..."
Ať se vám hezky rodí
"Můj drahoušek byl u porodu dvakrát, a protože je to huba nevymáchaná, tak radil, jak mě mají správně zašít, to jsem ho v duchu vraždila tím nejhorším způsobem," popisuje Xhex zážitky z porodnice v naší Kavárničce. "A když ho pozvali, aby se šel podívat na koupání a měření malého, přecházel z jednoho sálu do druhého, kde rodilo víc maminek najednou. Všechny je zdvořile pozdravil a popřál hodně štěstí a bezbolestný porod..."
Hlavně když kape
Ivana sice byla domluvená s manželem, že u porodu bude asistovat. Nakonec ale do porodnice odjela v 35. týdnu narychlo, protože jí začala odcházet plodová voda. "Muž byl zrovna na kole s kolegy. Tak jsem zavolala příbuzné, aby rychle přijela pohlídat děti, a já vyrazila do porodnice taxíkem," vzpomíná. "Nasadili mi antibiotika a nechali mě na pokoji, aby se ještě porod oddálil, takže se manžel stihl z kola vrátit. Druhý den naklusal nervózní na sál," pokračuje Ivana.
"A protože to byl předčasný porod, měla jsem všude samé hadičky, ze kterých něco kapalo. Já jsem byla v pohodě, ale on pořád kontroloval to kapání, jestli je to tak, jak má být. Už jsem si říkala, aby radši šel na chodbu a dal si něco k jídlu a mě nech porodit, ale nakonec tam samozřejmě zůstal a dokonce i přestřihnul pupeční šňůru. Jsem ráda, že tam byl, že ten okamžik zrození viděl a mohl být aktivně u toho. A že neomdlel, což kamarádky manžel udělal dvakrát."
Porodní asistenti
"Já rodila dvě hodiny, z nichž hodinu jsem sama doma rozdýchávala kontrakce, které jsem mylně považovala za poslíčky," říká Bára. "Takže u porodu byl otec jen tu druhou hodinu, kterou jsme z větší části společně strávili v autě při zběsilé jízdě Prahou, pak těch 18 minut po dojezdu do porodnice. U porodu byl jen tak tak, protože musel odevzdávat a vyplňovat papíry. Pak přiběhl, já třikrát zatlačila a bylo. Takže v očích tohoto otce u porodu se porody dost přeceňujou."
Také Darina měla manžela u porodu obou dětí a vřele to doporučuje. "Neumím si představit, že bych tam byla sama. Zejména druhého porodu se už účastnil aktivně, zastával funkci porodní asistentky v době, kdy byla pryč, a komunikoval s doktorem místo mě, protože já už nebyla schopná téměř ničeho. A především - vidět ho jako tátu hned, co se děti narodily, s tím nejněžnějším výrazem ve tváři a slzami štěstí - to bych nevyměnila za nic na světě!"
