Už tehdy se trápila, manžel ji podváděl. Teď řekla: Dost, chci rozvod.
Je podle vás nevěra důvod k rozvodu? Nevěra sama o sobě ne. Ale nepodaří-li se zbavit vztah nedůvěry, která z nevěry vznikla, pak je lepší rozvod. Muž, který zajde občas do bordelu, provede prostná cvičení a veselý se vrátí domů, je něco jiného než muž, který bloumá domem jako bludná ovce se skelným pohledem a měsíce či roky je z každého jeho póru cítit jiná žena.
Který typ nevěry je pro vás absolutně nepřijatelný?
Ten, který zruší už zmíněnou důvěru. Takový, který v ženě nastartuje podmíněné refl exy. Například, když si žena říká: Už vždycky mi bude lhát. Nebo: Není doma? Je tedy u jiné. To je ten jed, který zahubí vztah, ne sex v jiné posteli.
Kdy a jak jste se dozvěděla o nevěře svého manžela?
Už je to dávno. Nejdříve bylo jen takové tušení. Později jistota. A abych neměla sebemenší pochybnosti, poslal mi někdo anonymně na jaře 2006 fotografie mého manžela a jeho dnes už exmilenky.
Takže je pravda, že jste rozhodnuta se s Miroslavem Mackem rozvést?
Vždycky se snažím, když vyvstane nějaký problém, najít několik způsobů řešení. V tomto případě mi už došly nápady. Míček je teď na Mackově straně.
Miroslav Macek před časem v jednom rozhovoru řekl: Nedovedu si představit, co by se muselo stát, abychom se my dva rozešli.
Aha. Myslel to opravdu? To měl malou představivost. Kde jste to četla?
Mám to tady, ve výstřižcích z novin.
To je asi dávno, že?
Vy jste také věřila, že váš vztah vydrží?
Ano, já myslela, že je to vztah na celý život. Nejsem typ, který by hned vše házel za hlavu, když se zrovna nedaří. Jsem zabejčená, až buldočí. Bojuju za věci a držím je, když už bych je dávno měla pustit.
Macek mi připadal plachý
Jak jste se vy dva seznámili?
Bylo to začátkem devadesátých let na akci ODS.
Zase vám něco ocituji. Miroslav Macek o vašem prvním setkání řekl: Byla tak jiná. Krásná. Měla krásné šaty, krásné šperky...
Asi ta jinakost ho na mně zaujala...
Věděla jste tehdy, že je známý politik?
Ne. Jen jsem si všimla, že ke mně přistoupil pán, který měl trochu třesoucí se ruce a kapičky potu kolem čela. Aspoň vidíte, jak příšerně na chlapy působím!
Jestli to nebylo právě naopak.
Myslíte adrenalin lovce připraveného ke skoku? Možná. Ale já tenkrát uhnula a uhýbala jsem ještě mnoho let.
Co následovalo?
Vlastně dlouho nic. Občas mi Macek psal do Švýcarska nějaké básničky. Já vždy neslaně nemastně odpověděla, protože jsem se snažila odpovědět ve verších, ale to mi opravdu nejde.
Přitahoval vás?
Já nevím. Připadal mi takový neuchopitelný. Byla jsem z něj spíše rozpačitá. Tak to trvalo do roku 1996.
Pak bylo jasno a přeskočila jiskra?
Jiskra? Spíš moje zapomnětlivost. Přátelé nás, každého zvlášť, pozvali na večírek. Dohodli jsme se, že tam půjdeme spolu, a on mi vysvětlil, kde ho mám vyzvednout. A já promptně zapomněla jméno oné ulice. S taxikářem jsme bloudili a hledali Macka. Když jsme ho konečně našli, tak se mi tak moc ulevilo, že jsem ho na uvítanou políbila. A najednou se z něho stal okouzlující, vtipem sršící společník. Z večírku jsme odešli spolu a už se neodloučili.
Co se vám na něm líbilo?
Budete se smát, ale to, že mi připadal plachý. Pak také, jak okouzlujícím způsobem dokázal mluvit.
Jenže on už tehdy měl pověst proutníka, který ne vždy dokáže nechat hezké ženy bez povšimnutí. Doneslo se to k vám?
O jeho donchuanství se mi do Švýcarska nic nedoneslo.
Vy jste v té době uvažovala, že se ze Švýcarska přestěhujete zpět do Česka, nebo jste to udělala kvůli němu?
Vždy jsem sem jezdila kvůli rodičům a příbuzným, ale úplný návrat jsem neplánovala. Nepočítala jsem s tím. Ale zamilovala jsem se a přestěhovala se.
To musela být velká změna, přestěhovat se do jeho domu v Zábřehu na Moravě.
Nejdříve jsme spolu bydleli v Praze - a pak, pro mě nehraje roli, jestli žiju ve městě velkém a slavném, či malém a neznámém. Důležité je, v jakém prostředí tam žiju a s kým se stýkám.
Facku jsem komentovat nemohla
Soud začal minulý týden projednávat pohlavek, který Miroslav Macek vrazil Davidu Rathovi na sjezdu stomatologů poté, co Rath v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že se s vámi váš muž oženil hlavně proto, že jste bohatá. Víte, co mi připadá zvláštní? Vy jste se nikdy nevyjádřila, co pro vás to gesto znamenalo.
K tomu, že jsem to příliš nekomentovala, jsem měla velmi osobní důvody.
Jak jste se o té facce a následné bitce dozvěděla?
Od přátel, poslali mi SMS a maily.
To musí být příjemné, když se muž takto veřejně a rázně zastane své ženy.
Každou ženu určitě potěší, když se jí vlastní muž zastane. Ale také ji těší, když je jí věrný.
Moment, ujasněme si to. V době, kdy Macek dal Rathovi tu facku, jste už věděla, že je vám nevěrný?
Prosím, neopakujme už vyřčené.
Říká se, že česká společnost je k nevěře spíše tolerantnější. Je podle vás rozdíl ve vnímání mimomanželských vztahů u nás a v zahraničí?
Co znamená tolerantnější? Že se tady ženy z různých důvodů neodváží dupnout a říct - tak tohle si už nenechám líbit? Nebo že společnost nevěru více toleruje? Či ji vyhledává? Stalo se opravdu společenskou normou, že každý muž, který si myslí, že něco znamená, musí nutně mít o půl století mladší milenku? Nebo jsou potrefení jen určití muži, ti, kteří si myslí, že tím oddálí cestu do hrobu? No, ti mě teď budou mít rádi.
Ale dají se v tomto směru srovnávat různé země? Vy přece hodně cestujete. Pozorujete rozdíly?
Nevěra samozřejmě existuje všude a já nemám dost informací, abych si mohla dovolit porovnávat. Ale neznám mnoho zemí, kde se ženatý šéf státu, premiér, chlubí nemanželským dítětem.
Rozvod bolí vždy, peníze v tom roli nehrají
Poznáváte teď ve své situaci výhodu toho, že jste finančně soběstačná a zabezpečená?
Jak to myslíte?
Že si prostě rozvod můžete dovolit.
Ono to ale bolí vždy stejně. Jestli si myslíte, že rozhodnutí někoho opustit člověku usnadní to, že má někde finanční jistotu, tak to ani náhodou. Navíc se stává, že lidé, kteří mají více peněz, mají také dojem, že by se jim mělo více dařit. Což je naprosto neoprávněné mínění, ale vyskytují se takoví. Já mezi ně nepatřím. Spíše si vše vždy odtrpím. Ale samozřejmě si umím představit ženu, která má tři malé děti a je bez prostředků. Ta si hodně rozmyslí, jestli od manžela jít pryč. Tím se však zároveň stává vydíratelná a dříve či později to stejně dopadne špatně.
O vás se vždy mluví jako o bohaté rentiérce, ale nikdy jste nemluvila o tom, v jaké oblasti jste podnikala.
Samozřejmě, že ne.
Proč?
To je švýcarský zvyk. Prostě se o těchto věcech nemluví. Ne proto, že by tam lidé museli něco skrývat, slušný člověk o těchto věcech nehovoří.
Jenže o vás se neví vůbec nic: kde jste studovala, pracovala, kdy jste emigrovala?
Ještě chvíli se vyptávejte a budu si připadat, jako bych poskytovala životopis do publikace Who is Who. Ta je mi velmi nesympatická.
Vždyť do ní každý chce, aby si potvrdil, že něco znamená...
Ano? Já už viděla tolik zfalšovaných a vylepšených životopisů. Jediný způsob, jak mě poznat, je v kontaktu se mnou.
Vídáte se teď s Miroslavem Mackem? Mluvíte spolu o rozvodu?
Ale ano, mluvíme spolu. Víc bych to nechtěla komentovat.
Co plánujete dál? Jaký bude váš nový život?
Nechci svůj život razantně měnit. My jsme se s manželem jaksi prolnuli. On dal určité věci mně, já jemu. Zpátky si vezmu svou část. Napíšu další kuchařku, tentokrát bez manžela. Budu dělat věci, které mě baví a které jsem dělala dříve. Něco zůstane z manžela, něco ubude, za to si budu muset najít náhradu.
Cítíte vztek?
Ne. Nehodlám si ubližovat ještě tak, abych se stala zatrpklá a zlá. Určitě však budu v budoucnosti velmi obezřetná.
Umíte si představit, že byste žila v budoucnu úplně sama, bez muže?
Umím. Ale nechci a nebudu.
