Telefon a tablet nechte doma
Některé tábory elektronické hračky rovnou dopředu zakazují, jiné je pouze nedoporučují a nechávají na rodičích, aby se rozhodli sami. Nenechte se uprosit žadonícím dítětem, které vám bude přísahat na smrt svého křečka, že všichni kamarádi budou mít telefon rozhodně s sebou.
Být neoblomný se vyplácí nejen proto, že svému potomkovi dopřejete několik dní zábavy v přírodě bez nepřetržitého nutkání čučet nebo ťukat do displeje, ale také z toho důvodu, že se v následujících dnech nezblázníte.
Jsou totiž známy případy rodičů, kterým na tábor odeslané dítko, jemuž nebyl včas zabaven telefon, desetkrát denně volalo a psalo: „Mami, ztratil jsem mikinu.“ „Mami, štípla mě vosa.“ „Mami, už jsem ji našel. Ale zase postrádám kšiltovku.“ „Mami, mně se hrozně stýská, přijeď si pro mě.“ A to rozhodně nechcete!
Nepřehánějte to s oblečením
Možná máte starost, aby vaše děcko nenastydlo, mělo dost čistého oblečení a minimálně jedny suché ponožky na den. Myslíte to dobře, ale je dobré si uvědomit, že táborová realita je docela jiná než vaše představy.
Počítejte s tím, že ač do kufru zabalíte pět triček, vaše dítko bude celý týden nosit jen jedno. Snad jedině když si všimne, že vedoucí fotí děti do galerie na internetu, která je přístupná rodičům, tak se jednou milostivě převlékne, „aby máma neměla kecy.“
Jediná jistota, kterou rodiče malých táborníků mají, je fakt, že polovička oblečení zůstane kdesi zapomenutá a druhá přijede domů plesnivá. A jestli se vám bude zdát ručník podezřele čistý a nepoužívaný, zeptejte se, jak se to stalo. Možná se dozvíte, že koupelna byla hnusná a naprosto nepoužitelná, a tak se potomek myl leda v řece a zbytek nechal na doma.
Ve dvou se to lépe táhne
Dnešní děti zvyklé na školky a školy v přírodě neděsí tolik obava, že budou týden bez rodičů, ale zejména ty menší chtějí mít nablízku někoho, koho dobře znají. Ve školce a škole je to pohoda, tam spolu jede celá třída kamarádů. Ale co na táboře?
Domluvte se s rodiči kamaráda nebo kamarádky vašeho dítěte a pošlete je na tábor společně. Určitě tam poznají spoustu dalších prima dětí, ale v prvních dnech se nebudou cítit v neznámém prostředí špatně.
Pokud máte po ruce staršího a zkušenějšího sourozence, může roli blízkého člověka zastat on. Sice bude v jiném oddílu, ale občas může dohlédnout na juniora, jestli si vyčistil zuby nebo usušil mokré tenisky.
A nezapomeňte přibalit do kufru oblíbeného plyšáka. Zejména večer potomek ocení, že se má ke komu přitulit, když přijde stýskavá chvilka.
Balte na tábor společně
Možná vám přijde praktičtější spakovat všechny věci do kufru nebo tašky večer, když dítě spí. Jenže tím se připravíte o šikovnou možnost ukázat dceři nebo synovi, kde co má a co se k čemu hodí.
Jasně, tepláky i holinky přece pozná, ale možná si nevšimne srolované pláštěnky v rohu kufru, nebo mu dojdou baterky v kapesní svítilně a bude marně hledat náhradní. Skládejte proto věci do kufru společně a upozorněte dítko, která mikina je silnější a do zimy, nebo kam se dává špinavé prádlo.
Pečlivější maminky oblečení označují jmenovkou, ale vzhledem k tomu, že malý táborník stejně stráví týden v jednom outfitu, stačí jen, aby měl letmý přehled, co má s sebou za garderobu. Dobrý tip je nekupovat těsně před táborem něco nového, dítě to pak nemusí považovat za své.
Táborová pravidla korespondence
Zejména u menších dětí a táborových začátečníků platí heslo – čím víc, tím lépe. Nakupte tedy s předstihem veselé pohlednice i známky a tu první pošlete na táborovou adresu už den před odjezdem. Nepište ovšem, že se vám stýská nebo že sousedům umřela kočka, ale soustřeďte se na pohodové a veselé vzkazy či slova povzbuzení.
Ačkoli jste s sebou dítku jistě zabalili nadepsané a oznámkované pohlednice, nepočítejte moc s tím, že vám napíše. Čím víc se mu na táboře bude líbit, tím větší je pravděpodobnost, že pohledy najdete po návratu netknuté na dně kufru. Nezlobte se však na své potomky. Žádná zpráva je dobrá zpráva. Pokud dítě nemá potřebu se na vás obracet, asi je mu dobře a nic ho netrápí.
Když se budete chtít přece jen přesvědčit, zda se mu vede dobře, zavolejte vedoucímu tábora. V žádném případě ovšem na tábor nejezděte. Rozhodíte tím nejen sebe a své dítě, ale také spoustu dalších, za kterými nikdo nepřijel.
