Nařkli ho z rouhání proti Bohu a zákonům Mojžíšovým, uvádí dominikánský mnich. Podle židovského zákona měl být takový provinilec kamenován, a tak Štěpána vyvedli za město a kamenovali. Aby se jim lépe házelo, odložili oděv do úschovy k
nohám jednoho z nich, jinocha Šavla, který byl později znám jako Pavel a stal se z odpůrce Kristovým následovníkem.
Když Štěpána kamenovali, vzýval mučedník podle legendy Boha a říkal: "Pane, neměj jim to za hřích, neboť nevědí, co činí." Po těchto slovech, které podle evangelia pronesl rovněž Kristus na kříži, Štěpán zemřel.
V českém překlad Voraginova díla se píše, že Štěpán nebyl umučen 26. prosince, kdy se slaví jeho svátek, nýbrž 3. srpna. V prosinci měly být údajně nalezeny jeho tělesné pozůstatky. Štěpánův svátek církev o Vánocích slaví podle legend
údajně proto, že se jeho mučednictví vztahuje k narození Krista.
Čechové uctívali tohoto světce jako patrona koní, uvádí v soupise obyčejů Čeněk Zíbrt. O jeho svátku světili koním oves. Když kněz procházel kostelem a kropil svěcenou vodou sedlákům obilí, házeli ho na něj prý na památku Štěpánova ukamenování.
Chasa dostávala na Štěpána "závdavek" na novou službu, který potom obvykle propíjela v hospodě. Tento den je také spojen s koledováním dětí, mládeže či služebných podobně jako o jiných vánočních svátcích, například o Štědrém dnu či o svátku Tří králů.
