Děsila mě představa, jak kráčím v obrovské bílé róbě rudá jako rak, protože na mě civí padesát svatebních hostů, a jak mi slzy dojetí, velké jako hrachy, rozpouští můj dokonalý make-up. Bylo mi naprosto jasné, že než bych došla k oltáři, samou trémou bych si nevzpomněla ani vlastní jméno, natož abych vyslovila hlasité a srozumitelné ANO.
Můj drahý partner měl naštěstí podobné pocity. Do oka nám padl Mauricius, aniž bychom tušili, že jde o vyhlášenou svatební destinaci. Široké písečné pláže, tyrkysová voda a žádné povinné očkování okamžitě rozhodly. Vezmeme se v tropickém ráji!
Exotické formality
Většina párů, které se rozhodnou pro svatbu v ráji, volí služby některé ze specializovaných cestovních kanceláří. Starostí se svatbou je pak minimálně. Vyberete si datum a hotel a cestovka vám už zajistí vše ostatní, včetně překladů úředních dokumentů. Pokud chcete, aby byla vaše svatba v exotice právně platná i v ČR, je dobré začít s vyřizováním formalit alespoň dva měsíce předem.
„Na Mauriciu funguje takzvaný institut ohlášek, kdy musí být svatba ohlášena minimálně 31 dnů dopředu. Datum svatby a jména budoucích novomanželů pak musí být uvedeny na oficiální listině. Mauricius, ale třeba i Seychely, se tak snaží zabránit svatbám, které jsou známé třeba z amerického Las Vegas, kde se lidé často berou v opilosti,“ vysvětluje serióznost exotických úřadů Libor Ševčík z cestovní kanceláře Deluxea, jednoho z největších organizátorů svateb v ráji.
Formality nejsou žádná věda. Pokud jste svobodní, potřebujete jen rodné listy přeložené do angličtiny se soudním ověřením, scany pasů a vyplnit jednostránkovou žádost o svatbu pro tamní úřady. Pokud jste rozvedení, je potřeba přidat i překlad rozsudku o rozvodu, opět se soudním ověřením, a máte hotovo.
České cestovní kanceláře se zaměřením na svatby často spolupracují s lokálními agenturami, které s vámi na místě obejdou potřebné úřady. Na Mauriciu to zabere jedno dopoledne, respektive asi dvě a půl hodiny, kdy vás hotelový řidič odveze do hlavního města Port Louis. Za doprovodu české delegátky si úředníci z centrální matriky a na okresním úřadě ověří vaší totožnost a zda se chcete skutečně brát. Náš úředník navíc zjišťoval, zda jde o naši první svatbu.
„Dá-li Bůh, tak snad i poslední,“ vtipkovala jsem sebevědomě.
Pokud byste nezvládli zařizování v angličtině, česká delegátka funguje i v roli tlumočnice jak na úřadech, tak i přímo u obřadu. Většina párů, které se chtějí brát na tropickém ostrově, prý paradoxně neovládá žádný cizí jazyk.
„Záleží, jak je kdo soudný. Spousta klientů řekne, že anglicky umí, ale několikrát se stalo, že jsme museli doobjednávat tlumočníka“, vysvětluje s úsměvem Libor Ševčík.
„Většinou změní názor nevěsty, a to tak týden před svatbou. Občas se také stává, že mluví jeden z páru a ten druhý si myslí, že mu partner poradí. To u obřadu bohužel nejde,“ dodává Ševčík.
Vzhůru do Indického oceánu
Na Mauricius létá hned několik společností, od KLM, Turkish Airlines, Air France ve spolupráci s Air Mauricius až po Emirates. My jsme po dlouhém zvažování a s ohledem na syna volili právě Emirates. Měli jsme obavy, že by dvouleté dítě nevydrželo letět deset nebo jedenáct hodin v kuse a s Emirates a jejich přistáním v Dubaji jsme celou cestu rozložili na dvě stejné poloviny (nakonec to bylo jedno, protože synek při nočním letu tvrdě usnul a spal by klidně až na Mauricius).
Při různých slevových akcích se dají letenky koupit od 14 tisíc, kolem 15,5 tisíce až 16 tisíc se však dají s rozumnou délkou letu koupit téměř kdykoliv (o trochu dražší jsou v hlavní sezóně říjen - duben).
Letenky jsme si řešili sami, i když je samozřejmě možné využít služeb cestovní kanceláře a mít tak o starost méně. Do tropického ráje jsme však chtěli letět o něco dříve, abychom mohli prozkoumat všechny části ostrovního státu jak na zemi, tak i ve vodě. Pobřeží je tam totiž lemováno korálovými útesy a pod vodou najdete i několik zajímavých vraků.
V zajetí předsvatebního šílenství jsme málem zapomněli na prstýnky. V jednu chvíli nám blesklo hlavou, že by mohlo být super romantické koupit si je někde na mauricijském trhu, tradice však nakonec nad svobodomyslnou pózou zvítězila. Přeci jen jsme tam chtěli mít vyryté datum. Prstýnky je potřeba zařídit v dostatečném předstihu, protože jejich výroba může trvat klidně i čtyři týdny.
A s sebou na ostrov si musíte samozřejmě přivézt i svatební oděv. Některé nevěsty se i v horkém ráji oblékají do velkých svatebních rób, ale náš selský rozum i cestovní kancelář byly zajedno: v jednoduchém oděvu se budeme cítit nejlépe. Letní bílé šaty, povýšené do role svatebních, jsem objednala na internetu, partner si vzal tmavé pláťáky a bílou vzdušnou košili.
Kam se hrabe prezident
Z mnoha hotelů v různých koutech mauricijského ostrova, které jsme pečlivě studovali, nakonec zvítězil pětihvězdičkový hotel Trou aux Biches Beachcomber Resort & Spa. Když už svatba a romantické líbánky, byť s malým chlapečkem na jednom pokoji, tak s plnou parádou!
Hlavním kritériem pro nás byla poloha hotelu na severozápadním pobřeží, kde nefouká tolik vítr jako na východě a je tam tudíž i klidnější moře, dobré hodnocení a hlavně dětský koutek. Tedy koutek... Byl to velký dětský super kout, s venkovním písečným hřištěm, malým bazénkem a rozlehlým vnitřním prostorem plným hraček, který strážilo pár milých paní na hraní a na hlídání. Prostě dětský ráj.
Bezdětné páry jistě uvítají i širokou nabídku hotelů pro hosty od 18 let výše. Hotely nabízejí různé pobyty a svatební balíčky, které se liší jak svým obsahem, tak i cenou. Některé se snaží budoucí novomanžele nalákat atraktivními slevami, jako je např. padesátiprocentní sleva na pobyt nevěsty nebo její ubytování zcela zdarma. Rozhodně se vyplatí jednotlivé nabídky pečlivě porovnat.
Po příjezdu do hotelu jsme si od první minuty připadali jako super důležití V.I.P., a to i ve dnech, kdy se při oslavách tamního Dne nezávislosti v hotelu ubytoval madagaskarský prezident s celou svojí ochrankou. Na recepci už nás čekala svatební koordinátorka Celine. Jako první jsme řešili svatební kytici, která se musí objednat několik dnů dopředu. Z katalogu asi dvaceti pugétů jsem si mohla jakýkoliv vybrat. Většinou se šlo o kytice malých růží. Já si však představovala něco exotického, a tak jsme se domluvili na kvítkách plumerie, nazývaných také frangipani. Tyto tropické keře se shluky bílých, žlutých a růžových květů jsou nádherně romantické a navíc opojně voní.
V základním svatebním balíčku, který stojí kolem 20 tisíc, jsou zahrnuty veškeré úřední a správní poplatky, svatební koordinátor, výběr místa pro svatební obřad a jeho základní výzdoba, zajištění svědků a svatební dort. Zdarma je také často extra pokoj pro nevěstu v den svatby. Někdy je v ceně i svatební kytice, květinový oblouk nebo šampaňské na přípitek. Služby vizážistů a svatební účes pro nevěstu jsou za příplatek, stejně tak jako hudebníci, fotograf nebo kameraman.
Dva dny před obřadem máme oficiální svatební schůzku, kdy nám Celine ukazuje možná místa na obřad. Nejdříve se jdeme podívat na konec hotelové pláže, kde je málo lidí a která je dostatečně široká na to, abychom mohli pod vzrostlé palmy umístit menší svatební stůl a čtyři židle. Můžete se však brát i přímo pod horoucím sluncem. Většina obřadů se koná kolem třetí nebo čtvrté hodiny odpoledne, kdy už není takové vedro, ale i tak budete možná po dvaceti minutách vděční za každý kousek stínu.
Další možností je altánek v otevřené restauraci s vodou tekoucí po zdi, což je i skvělé řešení pro případ deštivého počasí, nebo u banyánového stromu - indického fíkovníku, jehož větve produkují vzdušné kořeny, které se později stávají doplňkovými kmeny. Vybrat si můžete i některou z hotelových zahrad, atrium, golfový green, nebo se brát na okraji moře po kotníky ve vodě či na lodi. Prostě kde se vám jen zlíbí. Každý hotel má své vlastní možnosti.
Den D
Od rána jsem trochu nervózní. Tak dneska se budu vážně vdávat! Nervozita se u mě projevuje tak, že se neustále nahlas směji, vískám, tancuji a dělám zbrklé pohyby. To však nemůže v žádném případě odvézt pozornost našeho syna od kresleného Krtečka, ani vytrhnout mého budoucího manžela z jeho permanentního stoického klidu. Opaky se prostě přitahují. Raději se jdu uklidnit do místních lázní na hodinovou masáž. Ta mě však uvolnila natolik, že se na hotelový pokoj vracím v polospánku a musím se prolévat coca-colou, abych na vlastní svatbě neusnula.
Dvě hodiny před obřadem se opět svěřuji do rukou hotelových odborníků. Deborah, kadeřnice a vizážistka v jednom, mi dělá make-up a češe krásný drdol, který zdobí třemi kvítky frangipani. Když mi den předem na make-upové zkoušce namalovala oči černé tak, jako bych byla vášnivá tanečnice flamenca, musela jsem ji jemně usměrnit. Bála jsem se, že by se můj partner vyděsil a utekl by od pomyslného oltáře dřív, než by řekl osudové ano. Jinak bylo vše naprosto dokonalé.
Místní fotograf Daniel Villiers, údajně jeden z nejlepších na ostrovní svatby, se snaží dostat do mého pokoje, aby mě vyfotil při oblékání svatebních šatů. Dobrý pokus, ale ne! Partner se synem už jsou dávno na obřadním místě, fotografa tedy nechávám přede dveřmi a rychle vklouznu do bílých šatů. Následně zvládneme jen pár profilových fotek a už nás hotelové vozítko veze na pláž.
Ve čtyři hodiny odpoledne čekám schovaná ve stínu palem mezi hotelovými vilovými domky, když najednou začne hrát hudba a Celine mi zdálky kyne, že je čas.
Hoteloví hosté, kteří relaxují na nedalekých lehátkách, mají příjemné zpestření každodenní opalovací rutiny. Pomalou chůzi se šinu na cestu, kde čekají dva nejlepší muži mého života: budoucí manžel a bezmála dvouletý syn. Společně pak přistupujeme k místní úřednici, která má jako správná muslimka vlasy zahalené šátkem. Mauricius je totiž ostrov všech náboženství.
Z jejího úvodního proslovu si nepamatuji téměř nic, sledovala jsem celou scénu jako ve snu. Probudila mne až věta: „Přistoupíme ke svatebním slibům.“
Svatby na Mauriciu se řídí anglickým právem, proto se při obřadu držíte za ruce a po oddávajícím opakujete svatební slib. „Já ...., si beru Tebe, ..., za svého zákonitého manžela, abych tě ctila, milovala, ochraňovala a starala se o Tebe, ve zdraví i v nemoci, v hojnosti i v chudobě, v dobrém i zlém.“ Snažím se rozdýchat alespoň první část, pak už se mi slzy derou do očí. Odříkávat celý slib a dívat se u toho partnerovi do očí je mnohem náročnější, než říci jen strohé ano. A to ještě následuje ceremonie výměny prstýnků, u které je také potřeba pronést pár vět: „Tímto prstenem ti dávám sebe.......“
Uf, teď už jen dlouhý polibek, potlesk a podpis do úřední knihy. Za svědky jsme si vybrali dva místní, které jsme potkali při předchozím cestování po Mauriciu. Pokud žádné svědky nemáte, což bývá naprosto běžné a oddávající s tím počítá, ujmou se této role zaměstnanci hotelu. Může jít o svatební koordinátorku, slečnu z recepce nebo manažera hotelu. Svědci zde mají pouze formální charakter, ale i tak je skvělé, když se vám podaří potkat někoho sympatického a zapojit ho do jednoho z nejdůležitějších okamžiků ve vašem životě.
Po obřadu si ťukáme šampaňským, přijímáme blahopřání, a to i od hotelových hostů v plavkách, a krájíme dort. Děje se toho najednou tolik, že na dort nemám ani pomyšlení. Hlavně fotograf Daniel už je patřičně nervózní, protože slunce začne za hodinu zapadat a rád by nás ještě zachytil ve všech možných svatebních pózách.
Ještě musíme projít krátkým rituálem míchání písku. Dostáváme dva malé hliněné kalíšky, v každém z nich je jinak barevný písek, který pomalým sypáním do třetí misky mísíme. Promíchaný písek pak bereme k moři a společně jej za velkého výskotu, kdy mi vítr žene modrý písek na moje stále ještě bílé svatební šaty, sypeme do moře.
Závěrečná romantika
Oficiální část je za námi a můžeme se vrhnout na povinné focení. Našeho syna Tobíka nenapadá nic jiného, než vzít můj svatební pugét a hodit ho do moře, a pak se vrhnout na krabičku od prstýnků a udělat s ní to stejné. Očividně se nudí až hrůza. Make-up se mi pomalu rozpouští, svatební šaty už dávno nejsou vyžehlené a po dvou hodinách pózování našim unaveným výrazům nepomůže ani Photoshop.
Když už slunce zapadne a fotograf Daniel Villires je se svým dílem relativně spokojen, těšíme se na sprchu a hlavně na romantickou svatební večeři, kterou nabízí v rámci svatebního balíčku snad každý hotel. V hotelu Trou aux Biches se tato večeře odehrává na pláži. Na písek se připraví krásně ozdobený stůl a židličky zahalené do bílého plátna a celé místo je zkrášleno hořícími svíčkami ve tvaru kruhu nebo srdce. Romantika nad romantiku!
My jsme však požádali o svatební večeři na otevřené zahradě přidružené k našemu pokoji, abychom mohli být blízko syna, který v té době už dávno spal. A jako obvykle: nic nebyl problém. V osm večer jsme si za světel hořících svíček a silného Měsíce, který se pomalu blížil k úplňku, užívali úžasného čtyřchodového menu.
Ale svatba v ráji západem slunce ještě nekončí! Všechny novomanžele čeká druhý den ráno snídaně až do postele a většina hotelů navíc nabízí čerstvě oddanému páru svatební dárek: vyhlídkovou plavbu při západu slunce, masáž, zapůjčení hotelového vozítka s vlajícím nápisem Just married nebo třeba večeři v některé z hotelových restaurací.
Je jen na vás, jak si poslední dny svých líbánek užijete. A že to stojí za to!
