Stres: cesta k závislosti

Psychiatrická léčebna Bohnice sice leží na klidném okraji Prahy, přesto není místem, které by nějak lákalo zámožnou klientelu. Nicméně primář oddělení pro léčbu závislostí Karel Nešpor se zná i se špičkovými manažery. "Když se s nimi setkám, mnozí jsou už bývalými manažery," upřesňuje trpkou skutečnost.

Než se stali jeho pacienty, prožívali vyčerpávající kariéru. Šílené pracovní tempo a neschopnost či neochota zastavit se, nebo alespoň přibrzdit jim přivodily stres a vyčerpání. Za relaxaci, vražednou a zničující, si vybrali alkohol a drogy. "Než se dostali k nám do Bohnic, věnovali takřka všechen čas své profesi. Únik z pracovního přetížení hledali v pití, drogách a také v návštěvách heren a luxusních kasin, tedy v hazardu," přibližuje manažerskou cestu do pekel Karel Nešpor.

"Na chvíli zapomněli na únavu, na nepořádek v rodinném životě, na děti rostoucí jako dříví v lese. Ale tím si ještě víc podřezávali větev. Míra stresu při požívání alkoholu a drog pochopitelně ještě narůstá, sázky a následné prohry velkých částek rovněž zvyšují adrenalin. Nastává bludný kruh: tvrdá práce, vysoké výdělky, obrovské útraty za toxickou závislost... A pak hospitalizace, která někdy probíhá za hodně dramatických okolností. Věřte mi, jsem poslední, kdo by jim záviděl velice nadstandardní příjmy, neboť vidím, že jim jsou v životě k ničemu. Možná mám na přemrštěně pracující manažery jednostranný a částečně zkreslený pohled, protože ti rozumnější, kteří se nehrnou do zkázy, ke mně nechodí."

Bohnice? Žádná nóbl adresa...
Primář Nešpor připouští, že jeho pacienty se nestávají pouze chorobně ambiciózní a výhradně na práci orientovaní ředitelé a byznysmeni, kteří si obrovské pracovní vytížení diktují dobrovolně: "Mnohé západní firmy vtrhly v devadesátých letech do středoevropského a východoevropského prostoru s manýrami kapitalismu devatenáctého století. Nabraly lidi ochotné udělat pro kariéru skoro všechno. Zničující pracovní rytmus pak nejednoho z nich semele."

Movití podnikatelé a řídící pracovníci, kteří podlehli svodům návykových látek a dostali se do obtížných situací, jež už neumějí sami řešit, vyhledávají exkluzivní léčbu. Bohnice v jejich očích nejsou zrovna nóbl adresou. "Nenabízíme nějaké extra služby. Nejsem si jist, zda barevný televizor nebo sauna vedle pokoje zaručují i špičkovou psychoterapii. Komfort a jednání v rukavičkách se bohatým lidem zamlouvá, jenže podle mého mínění je lepší jednat s pacienty na rovinu," odmítá primář Nešpor hýčkání nemocných.

Jeho oddělení neposkytuje nic navíc, co by omezovalo léčbu ostatních: "Poslední, na co bychom si mohli stěžovat, je nedostatek pacientů. A mezi nimi jsou i ti, na které se ptáte. Možná by si vybrali přepychovější léčebnu. Jenže když je postihne delirium nebo nějaká podobná hrůza, kam myslíte, že je odvezou?" Jednostranný životní styl a nadměrný stres přivádí české špičkové manažery častěji k alkoholu než k drogám, jejichž užívání však přináší rychlejší a strmější pád.

"Hodně pracující a hodně vydělávající lidé neumějí odpočívat," vysvětluje cestu k závislosti na návykové látce primář Nešpor. "Radím jim, že život není krátkým sprintem, nýbrž během na dlouhou trať. Jak asi dopadne atlet, který při maratonu hned po startu nasadí tempo jako na čtyřstovce? Chápu, lidé chtějí rychlou kariéru s velkými výdělky. Podle výzkumů roste životní spokojenost s výší příjmů. Nicméně jen do určité hranice. Další navyšování platu už člověka neudělá spokojenějšího. Ano, je bohatší, ale není šťastnější. Navíc nynější populace nedokáže rozumně vydávat peníze, hospodařit s nimi tak, aby nákupy odpovídaly námaze vynaložené na jejich pořízení. Kdyby to dovedla, neměla by Česká republika úděsnou roční spotřebu 9,9 litru čistého alkoholu na jednoho obyvatele!"

Znají následky a stejně se chytí
Karel Nešpor, jeden z nejuznávanějších českých odborníků na léčbu ze závislosti na návykových látkách, nehodlá odhadovat, v jakých oborech jsou manažeři vystaveni největšímu riziku podlehnout alkoholu či drogám: "Seriózní studii nemám k dispozici. Před rokem 1990 byl rizikovou profesí například zahraniční obchod. Lidé, kteří v něm působili na vyšších postech, měli mnohá privilegia, často pobývali na cestách a bez rodiny, pracovali pod stresem. Posloužit mohu aktuální statistikou z lékařského prostředí. Nejohroženější jsou kolegové ze záchranné služby a operativních oborů, kde se kombinuje vysoký stres a snadný přístup k alkoholu."

Obecně platí, že rizikovými faktory jsou v zaměstnání vedle stresu i nestabilita, odloučenost, časté služební cestování a míra dostupnosti alkoholu a drog v daném prostředí. Stále ještě se vám jeví podivné, že se vzdělaní, inteligentní lidé, kteří musí znát následky častého pití a braní drog, dostanou do pasti závislosti?

Karel Nešpor už viděl hodně zkrachovalých, zadlužených, ba i soudně stíhaných manažerů a podnikatelů, kteří vinou tohoto záludného dopingu spadli na dno: "Vzdělání a inteligenci lze spolu s finančním zajištěním počítat mezi ochranné aspekty. Proti nim však stojí neschopnost odpočívat, nedostatečné sociální vztahy, přehnané nároky na vlastní osobu, nepravidelný životní styl provázený služebními cestami, okolí tolerující alkohol a drogy... Když pak rizikové aspekty vyruší aspekty ochranné, nastává pořádný malér."