Stres je reakcí organismu na nadměrnou zátěž. Ale není stres jako stres. Většina lidí si ho spojí s negativními a ryze nepříjemnými událostmi, ale stresová reakce může být i pozitivního původu. Mírná a dočasná úroveň stresu nabízí i určité výhody.
Podle American Academy of Family Physicians (AAFP) je stres vlastně přirozený a instinktivní způsob ochrany a může nás upozornit na bezprostřední nebezpečí, třeba v případě, kdy se rychle blíží auto. Lehký stres zvyšuje soustředění a pomáhá zlepšovat výkon. Pokud vám něco udělá tak velkou radost, až se vám z toho rozbuší srdce, jedná se o zdraví prospěšný stres.
Nicméně stres jako reakce na nadměrnou zátěž může mít velký vliv na psychické i fyzické zdraví. Zvláště pokud jsme stresorům vystaveni dlouhodobě.
„Stres patří k hlavním ničitelům zdraví. Stres je jednou z hlavních příčin závažných zdravotních problémů. Vede k onemocnění srdce, nespavosti, imunitním poruchám, váhovým turbulencím, úzkostem, pocitům neštěstí a hlubokým depresím,“ uvedla Lucie Mucalová, terapeutka pro děti, rodiny a mezilidské vztahy.
„Stres způsobuje strach. Nikoli samotné pracovní povinnosti nebo rodinné problémy. Ty jsou naprosto normální součástí života. Ale stresují nás tehdy, kdy se začínáme bát možného neúspěchu. Všechny obavy jsou založené na slovu možná. Na fantazii. Na naší iluzi, jak by věci asi měly být. Stresem se automaticky diskvalifikujeme, ve všem, co děláme. Stres táhne dolu. Většina lidí se se stresem nevyrovnává zrovna efektivními způsoby, jako je například nadměrná konzumace alkoholu, sladkosti, dohadování se s druhými, odkládání úkolů, závidění, které hladinu stresu zvyšují,“ vysvětlila dále Mucalová.
Doktor Paul J. Rosch, prezident American Institute of Stress (AIS) podotkl, že stresová reakce byla dokonale vybrušována po miliony let jako ochranný mechanismus. Což bylo podle něj v pořádku pro naše předky, kteří se setkali se šavlozubými tygry. Dnes se stresová reakce spustí i v dopravní zácpě a naše těla pak na nadměrný a dlouhodobý stres reagují dost nešťastným způsobem v podobě hypertenze, žaludečních vředů nebo i mrtvice.
Ženy reagují na stres jinak než muži
Přestože ženské pohlavní hormony a chemie mozku poskytují určitou ochranu před stresem, ženy jsou obecně více ovlivněny fyzickými a emocionálními účinky stresu než muži.
Doktor Rosch, který je také klinickým profesorem medicíny a psychiatrie na New York Medical College a čestný viceprezident International Stress Management Association, vysvětlil, že ženské reakce na stres jsou zakořeněny v jejich tělesné chemii. Muži mají vyšší hladiny testosteronů a ženy zase estrogenů. Také jejich mozky jsou podle Rosche nastaveny jinak. Ženy nereagují reakcí bojuj nebo uteč, ale více tíhnou k vyjednávání.
Terapeutka Mucalová dodala, že ženy potřebují o problémech hovořit, muži se naopak většinou stahují do ústraní.
„Stres si nevybírá – trápí se jím muži, ženy a bohužel i děti. Čím vystresovanější rodiče a domov, tím vystresovanější dítě. Stres už pak může spustit cokoli. To, jak člověk zvládá stres, nezáleží na pohlaví, ale na zkušenostech a osobnosti daného jedince,“ řekla Mucalová.
Doktorka Lori Heimová, nově zvolená prezidentka v AAFP ze Scotland Memorial Hospital v Laurinburgu v Severní Karolíně, uvedla, že mezi velké problémy patří spojení několika stresových faktorů najednou jako jsou třeba problémy v práci, starosti s dětmi a nespokojenost v manželství. Doktorka Heimová pak u takto vystresovaných žen zaznamenala změny v menstruačním cyklu či padání vlasů.
Podle AIS dokonce 75 až 90 % návštěv u lékaře spadá na potíže spojené se stresem. National Womens Health Information Center zase uvedl pro server www.everydayhealth.com, že účinky stresu na ženské fyzické a duševní zdraví mohou být velmi rozmanité od bolestí hlavy až po syndrom dráždivého tračníku.
Pojďme se na některé fyzické příznaky dlouhodobého stresu u žen podívat podrobněji.
1. Poruchy příjmu potravy
Podle doktora Rosche se anorexie a bulimie vyskytují až desetkrát častěji u žen než u mužů a často za těmito problémy stojí nadměrný a dlouhodobý stres.
Stejně jako deprese i poruchy příjmu potravy jsou spojeny s nízkými hladinami serotoninu. Léčba proto často spočívá v podávání antidepresiv, které hladiny serotoninu zvednou.
2. Žaludeční onemocnění
Mezi běžné žaludeční potíže související se stresem patří nechutenství nebo naopak přejídání, křeče, nadýmání, trávicí potíže, pálení žáhy, onemocnění trávicího traktu nebo syndrom dráždivého střeva. Stres nás také často donutí sáhnout po nezdravých potravinách, které mají schopnost nás uklidnit.
Na druhou stranu nadměrný stres může podráždit žaludek do té míry, že nemůžete pozřít ani sousto. V závislosti na tom, jakým způsobem na stres reagujete, dlouhodobý stres může vést buď k hubnutí nebo přibývání na váze.
3. Kožní reakce
Stres se může nepěkným způsobem projevit i na stavu naší pokožky. Dermatoložka Petra Samková z Petra Clinic řekla, že vše, co se odehrává uvnitř našeho těla a mysli, se dříve nebo později projeví na našem vzhledu. Tedy na kvalitě naší pokožky, vlasů nebo třeba nehtů.
„Stres negativně působí jak na naše zdraví, tak i na vzhled pokožky. Hormony, které se v těle při stresu vyplavují, oslabují ochrannou bariéru pleti, pokožka je vysušená, ztrácí jas a zdravou barvu, objevují se červené žilky, kruhy a váčky pod očima, hluboké vrásky a tváře jsou povislé. Navíc se mnohem více tvoří vrásky, protože stresovaný a naštvaný člověk dělá různé nepřirozené grimasy. Kvůli stresu tak ženy (i muži) vypadají mnohem starší, některé výzkumy uvádí, že až o 10 let. Důležitá je správná péče o pleť, a to jak zevnitř, tak zvenku. Zároveň je velmi důležité vyhýbat se stresovým situacím a dostatečně spát,“ radí doktorka Samková.
4. Srdeční choroby
Podle doktora Rosche stres způsobený ambicemi uspět na dnešním pracovním trhu zvýšil u žen riziko onemocnění srdce.
Stres může mít negativní vliv na celý kardiovaskulární systém a nakonec může vést k vysokému krevnímu tlaku, bolesti za hrudní kostí, zrychlení srdeční činnosti, mrtvici a infarktu.
5. Rakovina
Podle některých odborných studií existuje souvislost mezi nadměrným stresem a nádorovými a onkologickými onemocněními jako rakovina prsu a vaječníků.
V jedné studii výzkumníci zjistili, že riziko vzniku rakoviny prsu se zvýšilo o celých 62 % u žen, které zažily více než jednu vysoce stresující životní událost, jako například rozvod nebo smrt manžela.
6. Techniky na snížení stresu
Výzkum prezentovaný na nedávné schůzi Western Psychological Association ukázal, že 25 % vašeho štěstí závisí na tom, jak dobře zvládáte stres.
A jaké jsou podle odborníků nejdůležitější strategií na zvládání stresu? Podle doktorky Heimové je především nutné rozpoznat stresory a mít připravené nástroje, které sníží napětí.
Doktorka Heimová nabídla hned několik tipů, jak lépe zvládat stres:
Zlepšete jídelníček - dobře vyvážená strava a vyhýbání se nezdravým potravinám pomůže zlepšit nejen fyzické ale i emocionální zdraví.
Udělejte si čas na cvičení - cvičení je přímo fenomenální způsob, jak se vypořádat se stresem a depresí. Podle odborníků může cvičení zvednout náladu a zvýšit uvolňování endorfinů, přírodních látek spojených s dobrou náladou.
Najděte zábavné způsoby, jak relaxovat - navažte spojení s rodinou, přáteli a lidmi, se kterými rádi trávíte čas. Znovuobjevte své koníčky - odborníci například spojili pletení se snížením účinků stresu. Mezi další populární bojovníky se stresem patří jóga, meditace a taiči.
Na závěr doktorka Heimová radí nebát se požádat o odbornou pomoc, pokud máte pocit, že jste stresem už naprosto zavaleni a sami se s ním nevypořádáte. Léčba s pomocí odborníka na duševní zdraví vám pomůže dostat zdraví zase pod kontrolu.
