Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Štěstí jako mrakodrap

  12:56aktualizováno  12:56
Je romantické nedělní ráno. Naši dva kluci se koukají na pohádky a my rodiče… nebereme telefony. A pokud je zvednou děti, neodbytným volajícím vysvětlují: "Zavolejte později, naši se zrovna vrtí pod peřinou."

Hořící WTC 11. září 2001 - Věže WTC zasáhla 11. září 2001 dvě letadla v rukou teroristů. | foto: /CorbisProfimedia.cz

Jenže tentokrát zněl hlas v telefonu neobvykle urputně, a tak desetiletý Vojta křičí: "To je strejda Milan." Okamžitě znervózním. Můj manžel je totiž válečný zpravodaj. A Milan fotograf, se kterým Cyril prošel všechny války… Dodnes si pamatuji, jak mi Cyril kdysi po prvním rande volal a ze sluchátka duněla dělostřelba.
"Co to je?" ptala jsem se.
"Srbové u Vukovaru." Trvalo, než mi došlo, že volá z válčícího Chorvatska.

"Co kdybych se za tebou zítra zastavil?" zeptal se pak. Nato naskočil do auta a přes válečné zóny, přes hory a doly ujel tisíc kilometrů. Zastavil se za mnou… a byl z toho Vojta. Ten, který právě teď stojí v naší ložnici se ,strýcem‘ Milanem na drátě.
"Kazíš nám nedělní ráno!" spouštím zhurta do sluchátka, po kterém se Cyril marně sápe. Kdysi jsem si říkala, že vždycky budu mít pro mužovu práci pochopení. Jenže pak se narodil Kryšpín a Cyril se ztratil v Kosovu. Tehdy mi poprvé Milan volal, že manžela unesly albánské gerily. Probrečela jsem celou noc. A pak zase celý den štěstím, že se našel.
"Jste šťastni?" ptá se ve sluchátku fotograf, který se za ta léta stal blízkým rodinným přítelem. Vždycky se takhle ptá. Je to něco jako: "Jak se máte?" Ale člověk nesmí odpovědět jen tak formálně. To Milanovi nestačí. Chce pokaždé vědět, jak jsme šťastní: "Jako psí boudička? Nebo jako věž kostela?"
"Jako mrakodrap… Pokud nás necháš dokončit, co jsme začali…" směji se, i když s obavou, protože člověk nikdy neví, s čím Milan přijde. Ale tentokrát mě ubezpečuje, že poletí s manželem jenom na pár dní do Států. Chválabohu! Koneckonců už dlouho jsem si přála, aby místo do války jel Cyril psát třeba o kongresu kardiochirurgů ve Frankfurtu… nebo na stáž do Washingtonu.

Snad poprvé v životě, když je Cyril na služební cestě, jsem bez strachu, co s ním bude.
"Jste šťastni?" ptám se synů jako Milan, když večer lezou ke mně do postele. Tisknu je k sobě a je mi báječně.
"Já až do nebe," říká Kryšpín. "Jdeme totiž zítra s dědou na ryby!" "Já nekonečno," trumfuje mladšího bratra Vojta.

Do toho píp, píp. Na mobilu se objeví Cyrilova esemeska z Washingtonu: "Strašně jsem se vymlátil na bruslích..."
Ach jo… ale pořád lepší než ty jeho zprávy typu: "Zrovna tady spadla bomba, ale zasáhla hotel jen z druhé strany." Jsem šťastná jako mrakodrap.
"Pusť si televizi! Hoří mrakodrapy v New Yorku," volá moje máma.
Nechápavě zapínám CNN. Vidím kouřící Pentagon. Cyril je zrovna tam.

Do toho se vracejí synové z ryb: "Mami, už jsme tady! Jsi šťastná jako mrakodrap?" křičí malý Kryšpín. "Přišli jsme brzy. Né až za nekonečno."
Na obrazovce se řítí druhé z dvojčat k zemi. Připomíná atomový hřib.
"Na co to čučíš?" pozoruje znechuceně obrázky můj táta. "To je hodně blbej thriller!" "To není film," šeptám zoufale. Děda, vypíná "ten ouchylnej pořad" v televizi a věcně ptá: "Kdy se vrátí Cyril?" "Možná až za nekonečno…" propukám v pláč. Pak běžím k telefonu a volám na všechny strany. Nikde to nezvedají. Znovu pouštím televizi.
"Bude válka…" říká táta, který konečně pochopil, že to není jen jako.
"Zítra bude válka?" zajímá se věcně Vojta.
"Bude válka! Kopnu, bouchnu!" řičí blaženě Kryšpín. "Maminko, kdyby táta umřel, dáme mu na hrobeček kolečkovou brusli." Přichází zpráva o tragédii dalšího letounu v Pensylvánii.
"Maminečko, kdybys umřela i ty, stanu se vojákem a půjdu střílet," tulí se ke mně Kryšpín. "Copak by se ti po rodičích nestýskalo?!" zírá na vnuka děda. "Ne. Dyť by byli mrtví," utěšuje ho Kryšpín. Pak si přinese bednu kostek, staví z nich vysoký komín, který za vydatného vrčení boří modelem boeingu. Starší sourozenec na to okamžitě reaguje: "Kdo ti dovolil si brát moje hračky?!" Dívám se na kluky, jak se tahají o éro. Už nikdy nebudeme šťastní jako mrakodrap. V tom zapípá mobil: "Zrovna tady spadlo letadlo, ale zasáhlo Pentagon z druhé strany. Nemusíš se bát, nic se mi nestalo. Jen zatím nevím, kde je Milan."

AUTORKA je novinářka a spisovatelka. V letech 1985-92 pracovala v Mladém světě. Po stážích v zahraničních médiích se stala nezávislou publicistkou. Vydala několik knih. Nyní pracuje jako manažerka vnitřní komunikace ČEZ a připravuje román ze života velké firmy.

 

 

 

 

Autor:



Nejčtenější

Soutěž Léto v plavkách má vítěze druhého kola

Slapy

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

Co má hot dog společného se psy a kde se vlastně vzal?

Hot Dog

Dlouhá uzenina v housce se všemožnou oblohou je kandidátem na nejdokonalejší rychlé jídlo na světě. Podobně jako jeho...



Dagmar Pecková: Lidé mi chyby odpouštěli, ale já si kopala hrob

Operní pěvkyně Dagmar Pecková

Stála na slavných světových operních a koncertních scénách, zpívala pod vedením známých dirigentských osobností, ale...

Vendula se těšila na nový účes. Proměna byla tak radikální, že se nepoznala

Proměna Venduly byla velmi razantní. Sama sebe v první chvíli vůbec nepoznala.

Od střední školy Vendula nezměnila účes. Ve svých šestadvaceti letech se rozhodla pro změnu, a proto se vydala do...

Svět mě dřív štval, dospěla jsem teprve nedávno, říká Simona Babčáková

Simona Babčáková

Proměna herečky Simony Babčákové na blondýnu se promítla i do chování lidí vůči ní. Na okolí působí jemněji, muži jsou...

Další z rubriky

Biologické hodiny ovlivňují sexuální život. „Sovy“ ho mají divočejší

žena muž sex postel

Odborníci se už dávno shodují, že lidé se dělí na sovy a skřivany. Existují rovněž desítky průzkumů, které odhalují,...

Příběh Martiny: Matka nechce přijmout mého přítele

Ilustrační snímek

Po smrti manžela se ke mně nastěhovala moje matka. Byla jsem na dně a potřebovala její pomoc. Bez ní bych to nejspíš...

Příběh Luboše: Přítelkyně mě sprostě využila

Ilustrační snímek

Před pár lety jsem se zamiloval. Byla krásná, milá a měla dítě. Brzy se z nás stala rodina. Já vydělával peníze,...



Najdete na iDNES.cz