Už ve starověkém Řecku si zámožní občané nechávali donést sníh z Olympu, přidali do něj ovocné šťávy, med nebo víno a tak se ochladili. Tuto tradici přebírali i další národy a receptura se tak postupně vylepšovala. Například římský císař Nero si ledem ochlazoval ovocné nápoje a možná to byl on, kdo vymyslel starověký sorbet.
První zmrzlinu, připomínající tu dnešní, ale začali připravovat až Mongolové. Využívali při její přípravě kozí, kobylí a velbloudí mléko, které v tamějším horském klimatu zamrzalo.
Do Evropy a Ameriky dovezl tajné recepty na výrobu ledové delikatesy až Marco Polo. V Evropě byla první zmrzlinová kavárna otevřena v Paříži okolo roku 1580 a získala si ihned obrovskou popularitu mezi pařížskou smetánkou.
V Americe zase v roce 1790 sestrojila Nancy Johnsonová první stroj na výrobu zmrzliny. Svůj vynález si ale nedala patentovat, a tak to učinil až v roce 1848 jistý pan Young, který ze zdvořilosti nazval stoj "Johnson Patent Ice Cream Freezer".
Průmyslově se zmrzlá lahůdka začala poprvé vyrábět ve Spojených státech a brzy poté se vyráběla všude tam, kde byla žádána…
Na začátek jsem uvedla trochu historie, protože se to může zdát až neuvěřitelné, že zmrzlina je tu s námi už dva a půl tisíce let, třebaže v různých podobách. V současnosti existuje tolik druhů a příchutí zmrzlin, že snad ani není možné všechny ochutnat.
Obecně se ale zmrzliny rozdělují do několika kategorií:
Mléčná zmrzlina - obsahuje nejméně 2,5 % mléčného tuku a nesmí obsahovat rostlinný tuk.
Smetanová zmrzlina - obsahuje alespoň 8 % mléčného tuku a žádný rostlinný tuk.
Zmrzlina s rostlinným tukem - používá se rostlinný tuk, a to nejméně 5 %.
Vodová zmrzlina - neobsahuje tuk, základní surovinou pro výrobu je voda.
Ovocná zmrzlina - vyrábí se z vody a obsahuje nejméně 15 % ovocné složky (pokud se jedná o citrusy a exotické ovoce, dolní hranice je 10 %). Nesmí se do ní přidávat tuk.
Sorbet – obsahuje nejméně 25 % ovocné složky (pokud se jedná o citrusy a exotické ovoce, dolní hranice je 15 %) a nesmí se do něj přidávat tuk.
Dnešní průmyslová výroba zmrzliny využívá místo mléka nebo smetany rostlinný tuk. Výměna mléka a smetany za rostlinné tuky se nekonala ani tak ve jménu zdraví, ale kvůli snadnější výrobě a také kvůli ceně. Tuky používané k výrobě zmrzliny totiž nejsou vždy nejkvalitnější a nenasycené mastné kyseliny v nich obsažené zvyšují cholesterol v krvi.
Ve výrobcích na trhu jsou dost velké rozdíly v kvalitě, a proto je dobré podívat se při koupi zmrzliny na procenta tuku obsažená ve výrobku. Nenasycené mastné kyseliny by měly tvořit jen třetinu všech tuků, které si v jídle dopřáváme, tedy asi 23 gramů za den. Ne vždy totiž platí, že dražší nanuk je zaručeně lepší.
Pokud si budete dávat nebalenou zmrzlinu, je zase dobré zvolit místo, o kterém víte, že nabízí kvalitu. Úplně nejlepší zmrzlina je, jak je známo, v Itálii, kde se připravuje tradiční cestou ze smetany a čerstvého ovoce. U nás se ale také pomalu objevuje stále více míst, kde dostanete dobrou, lahodnou a nešizenou porci zmrzlé many.
Zmrzlinu si můžete také jednoduše vyrobit doma. Žádná věda v tom totiž není. Stačí vám smetana ke šlehání, čerstvé ovoce (třeba jahody) a trochu cukru nebo medu, popřípadě citrónová šťáva. Ovoce rozmačkejte a přidejte cukr a šťávu a nakonec vmíchejte vyšlehanou smetanu a rychle s tím do mrazáku. Smetanu můžete nahradit mlékem nebo i vodou a pak použít více ovoce. Můžete vytvořit tolik různých variací a experimentovat s příchutěmi a konzistencí, že se vám možná podaří vymyslet nějaký nový druh ledové delikatesy.
