"Pokud dětský lékař shledá nějaké odchylky, pak vás odešle ke specializovanému endokrinologickému vyšetření," dodal Kršek.
A jak takové vyšetření probíhá? "Základem je podrobná anamnéza a fyzikální vyšetření včetně změření výšky, váhy, tlaku krevního apod. Na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření pak následuje laboratorní vyšetření různého rozsahu. Může se jednat o vyšetření z jednoho odběru krve, ale i o složitější laboratorní testy vyžadující řadu odběrů za různých situací a někdy i v různou denní dobu. Součástí může být někdy i vyšetření zobrazovací, jako sonografie, CT, MR, oční vyšetření, vyšetření gynekologické, urologické apod. Vše závisí na tom, na jaké onemocnění máme podezření a jakou endokrinní žlázu vyšetřujeme," popsal vyšetření lékař.
Odpovědi lékaře najdete ZDE |
Většina poruch sekrece růstového hormonu nepatří mezi typicky dědičná onemocnění a jejich častější výskyt v rodinách je vzácný. Jak se tedy nejčastěji projevuje nedostatek, respektive nadbytek růstového hormonu?
Pokud se nedostatek objeví před dokončením růstu, je hlavním příznakem zpomalení či zástava růstu. Tento stav má nepříznivé účinky na kondici pacienta, jeho tělesné složení a mnohé metabolické procesy.
Prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., působí na klinice endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze. Specializuje se na léčbu endokrinologických onemocnění včetně vzácných nemocí, jako jsou právě poruchy růstového hormonu. Intenzivně se věnuje také pedagogické a vědecké činnosti v Česku i v zahraničí. |
Snížená sekrece růstového hormonu se může projevit zvýšenou únavou, malou výkonností, sníženou svalovou silou, snížením množství aktivní tělesné hmoty a nárůstem tukové tělesné hmoty.
Mohou se objevit poruchy metabolismu, například snížení citlivosti tkání vůči inzulinu a zvýšení hladin krevních tuků. Dlouhotrvající těžký nedostatek sekrece růstového hormonu může mít kromě snížení kvality života pacientů za následek také zvýšení jejich nemocnosti.
Nadbytek růstového hormonu, který se objeví před ukončením růstu, se projeví především urychlením růstu do délky, dochází k takzvanému gigantismu. Pokud se nadbytek růstového hormonu objeví až po dokončení růstu jedince, nastává takzvaná akromegalie. Projevuje se zvětšováním koncových částí těla, zhrubne obličej, zvětší se nadočnicové oblouky, nos, uši, jazyk, čelist, rozestupují se zuby, zvětšují se prsty u rukou a nohou.
Ve většině případů tyto změny zaznamenají pacienti sami, respektive je na ně upozorní jejich rodina či přátelé. Všimnou si například, že již nenavléknou snubní prstýnek, že neobují své boty, protože potřebují najednou o několik čísel větší, nebo že jim je malý klobouk, který nosili roky.
U naprosté většiny poruch sekrece růstového hormonu není známá prevence.
