Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sport, vitaminy a dobrá nálada pomohou proti jarní únavě a depresi

aktualizováno 
Na jaře nám červená kontrolka signalizující nedostatek energie bliká stále častěji a ani občasné krátkodobé napájení nestačí. Energii musíme hledat někde jinde.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Vyždímaná jako citron

Podle lékařů trpí na jaře únavou až tři čtvrtiny lidí. Daleko častěji jsou to ženy než muži. Jsme vnímavější ke změnám počasí a naše tělo také citlivěji reaguje na nedostatek světla, který k zimnímu období patří. Každodenní kolečko mezi domovem, prací a školou dětí, které zvládáme ve věčném poklusu a s pohledem na hodinky, se na nás také někde musí projevit.

Že pak ani v lehkých náznacích nevypadáme jako hispánská kráska a herečka Eva Mendes, které letos dalo deset milionů čtenářů internetového magazínu AskMen.com titul nejžádanější a nejkrásnější ženy roku, není třeba asi příliš zdůrazňovat.

"Já si na jaře vždycky připadám jako poslední citron ve svém bytě, ze kterého se neúspěšně snažím vyždímat aspoň kapku šťávy, abych získala nějaký vitamin. Úplně scvrklá a vhodná tak leda k rozkladu – to jsou dva charakteristické pocity mého těla i psychiky v jarním období," říká pětatřicetiletá kantorka Iveta Blahníková.

Když je lenost silnější než my

Za jarní únavu nemůže jen uspěchaný styl našeho života. Energii v tomhle období postrádali už i naši předci, kteří žili podstatně klidněji než my dnes.

"Důvodů, proč jsme na jaře unavení, je několik. Jaro přichází po zimě, kdy je méně sluníčka, máme méně pohybu, je větší zima a nároky na termoregulaci jsou vyšší. U těch, kdo jsou zvyklí jíst hodně sezonního lokálního ovoce a zeleniny, se na únavě může také podílet nedostatek vitaminů," připomíná odbornice na zdravý životní styl a lékařka Kateřina Cajthamlová.

Samé špatné zprávy. Naše tělo, geneticky navyklé přes zimu pracovat v co nejúspornějším režimu, si odpočinek v dnešní době jednoduše dovolit nemůže. Jede ve stále stejných obrátkách, ať je slunečné léto nebo mrazivá zima. Aby rychlé tempo vydrželo, ukrajuje si ze svých rezervních zásob. Jenže ty nejsou neomezené.

Ráno se proto probouzíme s pocitem, že jsme noc strávily v boxerském ringu se soupeřem o půl metráku těžším, který navíc zákeřně většinu úderů směřoval na náš obličej. Oči jsou nateklé a lemují je černé kruhy, které nezamaskuje ani nejlepší make-up.

"Mně pomáhá sluníčko. Nabízí se jet k moři, ale mám pocit, že návrat do plískanic by mi udělal hůř než líp, proto roky vyrážíme na jarní prázdniny lyžovat do Alp. Letos ale tahle strategie nevyšla. Čtyři dny byla mlha a zataženo. Zbývající dva slunečné dny už to nemohly vynahradit. Návrat domů, kde pár dnů nato sněžilo, mi taky nepřidal. Melu z posledního," přiznávala na konci března Stanislava Marková.

Ilustrační foto

Vzhůru do boje s nepřítelem

Když už se tedy i příroda spikla proti nám, je třeba nepřítele v podobě jarní únavy porazit jiným způsobem. Pasivní odpor a rezignace jsou jen ztrátou času. Nezabírají, spíš naopak. Nepříjemné pocity jen umocňují.

Abychom obsadily stupně vítězů, je třeba vyrazit do boje aktivně. Důležité je dostat do našeho života pohyb. Ale jak, když únava dostoupila do takového stadia, že pro nás sbalení věcí a odchod do fitness centra představuje výkon hodný Železného muže, který zvládne skoro čtyři kilometry plavat, na kole urazí 180 kilometrů a pak vše završí maratonským během a při tom všem se ještě občas pousměje?

Zkusme malou podobu Železné dámy. Jedinou povinnou aktivitou bude chůze na čerstvém vzduchu. Pokud několikrát do týdne při procházce nasadíme svižný krok, pomůže nám to zpevnit postavu, možná i zhubneme, ale hlavně "hormony štěstí" vyplavené naším tělem zahubí všechny negativní emoce tak rychle, jako penicilin zákeřné bakterie.

"Loni jsme s manželem podlehli přemlouvání dětí a koupili knírače. Asi jako všude jinde je už i u nás venčení na dospělých, přesto mi to nevadí. Každý ale když udělám zelný salát s mrkví, v lednici vydrží ještě dva dny a poslední den je nejlepší, protože je křehký. Jestli mám každý den krájet rajčata a papriky bez chuti, nebo jednou za tři dny udělat zelný salát, vyjde mě to časově nastejno. Navíc je to levnější a také zdravější," říká Milena Nová, která je teď s dětmi na mateřské dovolené. Lepší než žádné vitaminy jsou pro tělo ty umělé, pořízené v lékárně nebo drogerii.

Doktorka Cajthamlová: "K překonání jarní únavy nepomáhá začít se povzbuzovat stimulanty všeho druhu, jako jsou káva, čokoláda, colové nápoje a energetické drinky."

K odlehčení jídelníčku stačí vyřadit tučná jídla, nahradit červené maso bílým a vyměnit bílé pečivo za celozrnné. Dramatické odtučňovací diety lékaři na jaře nedoporučují, protože oslabený organismus mohou ještě více vysílit a bude náchylnější k nemocem. Důležitý je pitný režim. Sladké ovocné džusy vyměňme za bylinné čaje, ideální je kopřivový nebo z listů břízy.

Světlo i bez slunce

Jak ale doplnit chybějící světlo, když na dovolenou u moře ani v horách nemůžeme a slunce se v našich zeměpisných šířkách objevuje asi tak často, jako jindy můžeme pozorovat jeho zatmění? V duchu rčení účel světí prostředky zmáčkněme vypínače umělého osvětlení. Horliví ekologové, notoričtí šetřílkové a zapálení odpůrci energetického kolosu ČEZ nejspíš z takové rady zkolabují, ale když jde o naše psychické rozpoložení, s klidným srdcem můžeme akcionáře nenáviděného gigantu podpořit.

Pozitivní efekt světla k navození lepší psychické pohody je dávno prokázán. Dokonce už na začátku minulého století bylo využití léčebného účinku světla oceněno Nobelovou cenou. Světelná terapie vyžaduje speciální lampu, ale když ji nemáme, nebo nechceme docházet do zařízení, která její účinky nabízejí, postačí i světlo z úsporných žárovek.

Ale pozor, přes noc se rozsvícený byt nevyplácí. Nejen kvůli následnému účtu. Světlo může narušit náš přirozený biorytmus. Spánek, který je k překonání jarní únavy nezbytný, by se potom nemusel dostavit a pozitivní účinky světla by přišly vniveč.

I při dodržení všech rad se může stát, že se nám jarní únavu nepodaří překonat. "Pak je nutné navštívit lékaře a také zrevidovat úroveň svého stresu z partnerských nebo pracovních záležitostí. Na jaře nám může chybět i obyčejná kytka či políbení od milovaných víc než v zimě," nabízí možný "lék" Kateřina Cajthamlová.

Ilustrační foto

Povinná léčba radostí

Silné trojspřeží proti jarní únavě v podobě pohybu, odlehčeného jídelníčku s vitaminy a světla by měla doplňovat ještě jedna věc – radost. Je jedno v jaké podobě. Jestli nám ji udělá vana s levandulovou pěnou obložená svíčkami, posezení se známými, sklenka vína při oblíbeném filmu nebo sex, servírujme si ji v takových dávkách, jaké jen naše tělo unese.

Zatímco ve všech jiných oblastech nám odborníci doporučují střídmost, když jde o dělání si radosti, na nějaké omezení zapomeňme. Předávkování v tomto případě rozhodně nehrozí. Můžeme si ji naordinovat v extrémních porcích a prakticky kdykoliv. A nejen samy sobě. Dopřejme ji i těm ostatním.

Energii si beru z chladného ledu

Jitka NedbalováOsmadvacetiletá Jitka Nedbalová se nejméně třikrát do týdne převléká do hokejové výzbroje a vyráží na led v hale zimního stadionu v pražských Letňanech. Je tam jedinou ženou mezi samými muži.

"Někdy jsem na stadionu i čtyřikrát do týdne. V zimě i v létě, záleží na tom, jak mám čas. Tenhle sport se mi líbí. Je dynamický a akční," vysvětluje, proč už osmým rokem ‚dobíjí‘ svoji energii na ledě. Začínala ve dvaceti letech, o dva roky později přišla do ženského týmu v Kladně, ale kvůli času a dojíždění toho nechala.

Hokeje se však úplně nevzdala. Jen ženy vystřídali muži. Fyzická přesila mužské části družstva jí nedělá problém. "Pokud hrajete nižší soutěže, chlapi si tam často řeší své ego. Jakmile se mezi nimi objeví ženská, tak to moc dobře nezvládají a o bolestivé rány není nouze. S muži, se kterými hraju dnes, mi však nic takového nehrozí. Samozřejmě se občas s některým srazím, ale tomu se nevyhnete," říká.

Při hokeji se Jitka sice dost unaví, ale o to víc pak má energie. A o to jí jde. ‚Nabíjí‘ ji také adrenalin. Čím je ho víc, tím se cítí lépe. Proto když poprvé uviděla bruslení v uměle vytvořeném ledovém korytě, chtěla to zkusit. Riziko si nepřipouští a zdá se, že se jí to vyplácí. Letos v rychlostním závodě mezi ženami na ledě vyhrála.

Za odpočinkem jdu do kavárny

Michaela HořejšíTřeba i dvě hodiny sama u stolku v kavárně dokáže strávit devětadvacetiletá Michaela Hořejší. Čte si nebo jen tak pozoruje kavárenský cvrkot. A také dění na ulici.

"Pročistím si tak hlavu. Ale musím být sama. Samozřejmě si ráda zajdu popovídat s kamarádkami a kamarády, ale pokud si potřebuju opravdu odpočinout a načerpat energii, nemůžu si přitom s někým povídat. Potřebuju mít klid pro sebe," vysvětluje scénografka Michaela Hořejší.

Myšlenky jí pak sklouzávají na práci. Jí to však nevadí. Naopak. "Vzhledem ke své kreativní profesi pro mě není odpočinek nemyslet na práci. Spíš se děsím, že by mělo přijít období, kdy mě nic nenapadne. Nikdy nevíte, kdy a kde dostanete nápad, a kavárna je pro tyto účely přímo ideální," říká Michaela, která už rok a půl připravuje scény a kostýmy divadelní hry Kudykam.

V posledních měsících je proto v jednom kole. A tak je v kavárně docela často. "Ideální je Slavie v centru Prahy. Nevadí mi, že tam sedím sama. Od toho přeci kavárny jsou," uvažuje Michaela.

Své baterky ‚dobíjí‘ i procházkami Prahou. Ale ne přes den, když je město plné aut a lidí. To ji moc nebaví. "Nejraději se ulicemi toulám v noci za tmy. Genius loci města je pak mnohem silnější," myslí si. "A samozřejmě potřebuju pohyb. Vyrážím na procházky a taky na tenis," říká Michaela.

Pomáhá mi samota v autě

Marcela KotyrováJako manažerka vzdělávání, marketingu a komunikace pracuje čtyřiačtyřicetiletá Marcela Kotyrová stále s lidmi. O stresy tak nemá nouzi. Když potřebuje nabrat energii, usedá za volant a odjíždí pryč, někam do přírody.

"Nemohla bych dělat stereotypní práci. Potřebuji, aby se pořád kolem mě něco dělo. Asi musím být pod určitým tlakem, lépe se mi dělá," přiznává Marcela Kotyrová. Jenže někdy už je toho i na ni moc. "Asi to není moc návodné, ale mně jízda v autě pomáhá. Jsem tam sama, neberu telefony, pustím si muziku, uklidním se a srovnám si všechno v hlavě," vysvětluje. "Vyrážím na známá místa. Většinou někam do přírody, kde se projdu a načerpám sílu," říká.

Jejím ‚dobíječem‘ energie jsou i děti – dvacetiletá Markéta a šestnáctiletý Martin. "Nejsou s nimi žádné problémy, přestože syn je v pubertě. Jsou pořád pozitivně naladění, což se přenáší i na mě. O všem spolu můžeme mluvit," pochvaluje si.

Se synem tráví čas na hokeji, který hraje závodně. "Vždycky jsem měla hokej ráda, a když se k tomu přidají jeho úspěchy, je to opravdu příjemný čas, při kterém se odreaguji a zlepší se mi nálada," říká.

Pro dlouhodobější ‚dobití baterií‘ jezdí Marcela Kotyrová nejraději k moři. "Sluníčko na mě jednoznačně funguje, když se probudím a svítí, hned mám lepší náladu a všechny problémy se zdají být jednodušší," svěřuje se Marcela Kotyrová.

Autor:






Nejčtenější

Vyzrálejší, chuťově výraznější až pikantnější sýry si nejlépe rozumí se...
Sýry pravé i falešné, kolik obsahují vápníku a s jakým vínem je párovat

Málokterá potravina je tak samozřejmou součástí českých ledniček a prostřených stolů. Sýry milujeme k snídani, obědu, svačině, večeři nebo třeba večer jen tak...  celý článek

Sportovní moderátor ČT Vojtěch Bernatský s rodinou
Vojtěch Bernatský: Starat se o děti a hrát si s nimi je nejvíc

O povolání sportovního moderátora snil Vojtěch Bernatský už v první třídě, komentoval vymyšlené zápasy, zpíval, šaškoval. Sen si splnil už jako student, jen na...  celý článek

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Příběh Karolíny: Expřítel nevěří, že je konec. Pořád to na mě zkouší

S přítelem jsem vydržela dva roky a i to bylo až moc. Udělal si ze mě služku, pokladničku a hlídal mě na každém kroku. Pokoj od něj nemám ani po rozchodu,...  celý článek

Babička s dědou se starají o svá vnoučata - jedenáctietou Anežku a osmiletého...
Děti žily ve stanu, než je máma opustila. U prarodičů našly nový domov

Na 35 metrech čtverečních žijí ve dvou místnostech babička s dědou a jejich dvě vnoučata. Jejich máma a prarodičů nejmladší dcera je opustila. Do televizního...  celý článek

Jitka se o svého manžela bála. „Před poslední operací se nevědělo, jestli se...
Nejhorší jsou červi, líčila vyměněná manželka zážitek z krmení plazů

Když se vymění dvě mladé a docela pohodové maminky, není ve Výměně manželek moc co řešit. Rozdíl mezi nimi jsou jen čtyři roky věku a to, že Šárka (33) z...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Barevná oční linka DYI: Nahraďte černou klasiku
Barevná oční linka DYI: Nahraďte černou klasiku

Jemnějším typům příliš nesvědčí klasická černá tužka na oči - na jejich tváři působí tvrdě. Naopak barevná linka z očníc... celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.