Účelnost, zářivé barvy a jen málo zdobnosti, která by rušila výsledný dojem. Takové byly úbory ze spartakiád. Do jejich výroby byly zapojeny podniky z celého Československa, vrchol své krátké „kariéry“ zažily obvykle na konci června na pražském Strahově. Připomeňte si, jak vypadaly. Díky unikátním fotkám ze sbírky Národního muzea si můžete připomenout, jak vypadaly.
Ačkoli máme spartakiády spojené až s druhou polovinou 20. století, ta první se uskutečnila už v roce 1921. Pořádala ji levicová frakce dělnického tělovýchovného hnutí DTJ. První celostátní se konala na strahovském stadionu více než třicet let poté, na konci června 1955. Snímek je z představení dorostenek ROH.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Spartakiáda byla ve své podstatě okopírovaným sokolským sletem. Jeho slávu měla ale zdaleka předčít, k čemuž posloužil megalomanský rozpočet 45 milionů korun. Zatímco například cvičení žen s kužely odpovídalo starým sokolským vzorům, svazáci, vojáci a příslušníci SNB se na Strahově předvedli v plynových maskách, se samopaly a puškami s bajonety, nechyběly ani tanky.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
První celostátní spartakiáda byla tematicky rozdělena na Dny mladých, Dny dospělých, Dny Svazarmu a Dny ozbrojených sil. Děti vystoupily v rámci prvních z nich. Optimisticky žluto-modré komplety oblékly dívky při společném cvičení s chlapci. „Vskutku také dosud nikdy Praha nebyla tak dětská, tak mladistvá, tak ozařována svěžími sladkými hlasy, krásou tváří a barvami oděvů,“ pochvaloval si spisovatel a novinář Karel Nový v Literárních novinách z 2. července 1955.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Při společném cvičení žáků a žákyň učňovských škol vystoupily dívky v minimalistických úborech značky Svaťa. Měly modrou barvu a na bocích bílé pruhy. „Šestkrát se vytvořil na ploše stadionu zcela jiný obraz. V prvním cvičili dívky a chlapci společně. Chrpově modré trikoty dívek se odrážely od tmavě červených a bílých úborů chlapců. Cviky byly stále obtížnější, a přece se stejnou lehkostí prováděné,“ psalo tehdy Rudé právo.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Cvičební úbor pro muže z oddílu Rudých hvězd byl ušit z lesklé červené látky. Červená trička s krátkými rukávy dodala firma Arnošt a trenýrky podnik Fersa.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
V rámci Dne dospělých se představily ženy v bílých blůzkách a plisované sukni s kontrastním žlutým páskem.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Takto vypadaly propagační plakáty k první celostátní spartakiádě. Událost podněcovala nejen sportovního ducha, ale i fantazii umělců. „Z chaloupek a dílen obtěžkáni, spěchali jsme jako řeky rodnou krajinou, abychom se slili v moře na strahovské pláni, na svých rukou pozvedli tvou mladost, otčino,“ básnil například Jiří Navrátil v Mladé frontě.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Program první celostátní spartakiády byl opravdu bohatý, obsahoval na tři desítky vystoupení. Další uniformou žen byla „úderná”, jasně červená sukně s bílými koly a bílá halenka.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Pro druhou spartakiádu, která se konala v roce 1960, bylo našito 2,5 milionu cvičebních úborů, vyrobeny byly desetitisíce míčů, obručí, stuh a kuželů. „Tisíce červených míčků v rukou děvčátek v jasně zelených sukénkách proměnily strahovský stadion v louku plnou rozkvetlých vlčích máků,“ stojí v dobových materiálech.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Jeden exemplář „jasně zelené sukénky”, jakou měly na sobě dívky mezi dvanácti a čtrnácti lety při cvičení s míčky.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Závěrečná skladba žen byla vyvrcholením celé spartakiády. Tisíce cvičenek v bílých šatech a s šátky vytvořilo obraz zeměkoule „zpustošené válkou, která se brzy zaplnila květy a plody lidské práce.“
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Nejmenší děti, kterým v roce 1960 bylo mezi šesti až osmi lety, předvedly pohádku o Honzovi, který, jak informovaly oficiální propagační materiály, „našel štěstí a spokojenost v poctivé práci.“
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Skladba učňovského dorostu Do nových zítřků prý patřila k nejpůsobivějším vystoupením II. celostátní spartakiády. Zahrnovala i alegorii atomové řetězové reakce. Mladé dívky oblečené do bílých šatů s červenými a modrými proužky u výstřihu ohromily přítomné cvičením se stuhami.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Praha v létě 1965 přivítala asi 420 tisíc cvičenců a návštěvníků. Jinak ale byla III. celostátní spartakiáda skromnější než předchozí dvě akce. Tradiční Dny dospělých a Dny žactva nahradil jeden čtyřdenní cyklus s dvěma programovými odpoledni: Zpěvem míru a Vítězství patří nám, které se dvakrát opakovaly. Snížil se počet cvičenců i počet skladeb.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Starší žáci si natrénovali skladbu Jeden za všechny. Na sobě měli kombinaci nejběžnější: červené trenýrky a bílá trička.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Ženy cvičily s provazy v trikotech červené barvy při skladbě Zpěv míru. Dokážete si představit něco ideologičtějšího?
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Starší žákyně měly tyrkysové šaty s oranžovými květinami u pasu. Dresy odpovídaly názvu skladby: Má země je kvetoucí louka.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
V roce 1970 se místo spartakiády konaly jen tělovýchovné slavnosti. Panovaly totiž obavy, že by se masová akce mohla snadno zvrhnout v protirežimní protesty. Další, nově Československá spartakiáda se konala po deseti letech, v roce 1975. Zatímco jedna skupina dorostenek zde oblékla jednoduché fialové dresy, druhá měla na sobě bílé šaty. Společně cvičily s červenými šátky.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Vůbec poprvé na světě se cvičenci v rámci IV. celostátní spartakiády vytasili s vystoupením pro rodiče s dětmi předškolního věku. Na Strahově cvičily čtyři tisíce párů. Ratolesti měly různě barevné kšandy a bílá trička, rodiče světle modré úbory.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Nejmenší žactvo se při cvičení s bílými polystyrenovými cihlami v roce 1975 předvedlo v modrých kraťasech a barevných tričkách.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Cvičení mladších žáků ve věku osmi až jedenácti let doplnily barevné kotouče. Ty – a po nich i skladba – byly populárně nazývány „létající talíře“. Předvedlo se celkem 6 900 chlapců.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Starším žákyním byla přidělena jednoduchá uniforma: červený trikot s bílým gumovým páskem, bílé tyčky a tamburina.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Učňovská mládež měla o poznání zajímavější dres: dívky oblékly dvoubarevný trikot, horní díl byl bílý, ozvláštněný velkým červeným límcem, dolní červený s bílým páskem a červenou kruhovou sponou.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Program na Strahově v roce 1980 sestával ze dvou odpoledních bloků, přičemž každý se dvakrát opakoval. V rámci prvního z nich vystoupila učňovská mládež s krátkou tyčí, ze které děvčata v jedné z proměn vytáhla širokou stuhu. Dívky měly na sobě červené komplety s bílým páskem, chlapci bílé s červenou gumou na trenýrkách.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Nechybělo ani cvičení rodičů s dětmi, kterých bylo 4 900 (2 450 párů). Pro tuto příležitost si účastníci oblékli vínové kalhoty s laclem, děti žluté nebo zelené kalhotky a bílý klobouček.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Tradičně nejpopulárnější byla cvičení armády. V roce 1980 vystoupilo v Praze 13 824 vojáků. Nejenže prováděli zdaleka nejsložitější kreace, navíc byli jen spoře odění.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
V zelených sukničkách s bílými puntíky cvičily v roce 1980 mladší žákyně, kterých se na Strahově sešlo celkem 13 824. Ve vlasech měly stuhy ze stejné látky a jako cvičební náčiní červené čtvercové rámy.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Hlavní program na Strahově byl v roce 1985 opět rozdělen do dvou odpolední, z nichž každé se dvakrát opakovalo. Skladbu pro nejmladší žactvo si nacvičilo 121 tisíc dětí ve věku mezi pěti až sedmi lety z celého Československa. V Praze se jich předvedlo 5 760.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Takto vypadaly dresy nejmladšího žactva. Jako rekvizity posloužily bloky s motivem papírového draka.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Výroby cvičebních úborů pro poslední celostátní spartakiádu v roce 1985 se ujalo patnáct různých textilních a obuvnických závodů. Starší žákyně, které doprovázela legendární píseň Poupata Michala Davida, nafasovaly červenobílé dresy.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Skladbu pro učňovskou mládež doprovodila švihadla. Chlapci oblékli bílý úbor, děvčata rudý s bílým lemem.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Studenti vysokých škol měli na sobě bílé a světle modré komplety. Podnik Optimit vyrobil pro jejich vystoupení 2 000 medicinbalů.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea
Dorostenky a ženy měly v roce 1985 fialový krepsilonový trikot s velkým výstřihem a bílým lemem, vzadu ho zdobil fialový zip do půli zad.
Autor: Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea