Izraelští vědci testovali hejno dánií pruhovaných – malé rybky obecně známé jako zebřičky mají molekulární biologové rádi, jejich mláďata mají totiž průsvitná těla, což usnadňuje pozorování. V tomto případě sledovali pod mikroskopem jejich neurony (nervové buňky v mozku) a srovnávali stav chromozomů (ty označili barevnými chemikáliemi) a DNA během rybího spánku i bdění.
Týdeník TÉMAVychází v pátek  Vláknina: tajná zbraň proti nemocem Jak konzumace vlákniny souvisí s nemocemi? A kolik bychom jí tedy měli denně zkonzumovat? Více čtěte v novém vydání týdeníku Téma. |
A zjistili, že během dne poškození DNA přibývalo a chromozomy nebyly příliš aktivní. Během noci ale nastal pravý opak: chromozomy měnily tvar daleko častěji, což posilovalo opravy uvnitř DNA, a poškozených buněk tak ubývalo. Jako by neurony čekaly, až organismus usne a přestane dávat pozor, a pak začaly pracovat na jeho uzdravení.
Vědci z toho vyvozují, že pokud spíme špatně a naše neurony tuto příležitost dlouhodobě nedostávají, vede to k neurodegeneraci, která tvoří základ Parkinsonovy nemoci či Alzheimerovy choroby, ale i k dalším problémům v organismu.
Pravidelnost spánku
Spojitost spánku se změnami v DNA potvrdil i jiný výzkum neurologů z Hongkongu. Zjistil, že nedostatek spánku, ale hlavně jeho nepravidelnost, způsobuje poškození lidské DNA.
Vědci testovali pět desítek lékařů, z nichž polovina chodila pětinu dní v měsíci na noční směny. A právě u této skupiny testy zjistili, že v jejich buňkách docházelo k úbytku genu, který má na starosti noční opravy DNA – ve spánku totiž z neuronů odbourává toxické proteiny (ve fázi bdění to neumí).
Pokud na to má ale málo času, toxiny dál zůstávají v mozkových buňkách. Tím zpomalují a narušují jejich činnost, což se projevuje ztrátou soustředění, schopnosti přemýšlet a řešit problémy, mozek prostě pomaleji zpracovává informace. Naopak stoupá stres (podráždění, nervozita) a intenzita negativních emocí. Pokud se tento stav opakuje pravidelně, dochází k nevratnému poškození neuronů.
Nedostatkem či špatnou kvalitou spánku přitom v západní civilizaci, která je orientována na pracovní výkon, trpí 30–45 % lidí. A více muži než ženy (42 % versus 37 %).
Minimálně stejně důležitá jako délka spánku je ale jeho pravidelnost, tedy čas, kdy člověk chodí spát a kdy vstává. Podle neurovědců z italského Janova nepravidelnost ve spánku vede k ospalosti během dne a k nižší fyzické aktivitě, a to bez ohledu na délku spánku.
Lidé, kteří nepravidelně spí, trpí i vyšší mírou stresu, depresí a je u nich daleko častější cukrovka, vysoký krevní tlak a obezita, což vede k vyššímu riziku kardiovaskulárních problémů, tedy i infarktu a mozkové mrtvice.
Zvířecí rekordmaniDoba spánku se u jednotlivých živočišných druhů liší. Zatímco dospělý člověk by měl spát cca 6 až 8 hodin denně, pásovec štětinatý denně prospí v průměru 20,4 hodiny, netopýr nebo krajta zhruba 20 hodin, koala 19 hodin, lev 18 hodin, tygr 15 hodin, lenochod 14 hodin, kočka 12 hodin a pes více než 10 hodin. Naopak mroži jsou vzhůru až 84 hodin v kuse, volně žijící sloni afričtí spí jen dvě hodiny denně (v zoo je to ale až třikrát tolik), a to zpravidla vestoje opřeni o strom (ochrana před predátory) – pokud si lehnou na bok, jde jen o krátké zdřímnutí. Někteří vodní savci (aby se mohli vynořit a nadechnout se) a ptáci (aby mohli dál letět) mají při spánku jednu hemisféru mozku v bdělém stavu. Další zvířata využívají i tzv. zimní spánek (hibernaci), kdy v období nedostatku potravy dojde k útlumu jejich fyziologických procesů. |
Pravidelnost spánku pomáhá totiž udržet správnou synchronizaci vnitřních biologických hodin, které řídí pochody v organismu. Tělo má na noc naprogramované změny produkce hormonů, jiný je i srdeční rytmus, krevní tlak a mnoho dalších věcí. Své biologické hodinky, závislé na světle a tmě, mají i všechny buňky v těle. Pokud se jejich rytmus „rozhodí“, vyvolá to v organismu na sebe navazující potíže.
I příliš spánku škodí
Problémem ale může být překvapivě nejen nedostatek spánku (v průměru u dospělého člověka méně než 6 hodin denně), ale i jeho nadbytek. Podle studie čínských vědců, publikované v časopisu European Heart Journal, jsou lidé, kteří denně spí víc než osm hodin, více ohroženi onemocněním srdce i cév.
Dokázalo to osmileté sledování bezmála 120 tisíc lidí ve věku od 35 do 70 let, kteří žili ve 21 zemích světa s různou ekonomickou úrovní. U lidí, kteří spali v průměru méně než 6 hodin denně, bylo riziko kardiovaskulárních problémů vyšší o 9 %.
U těch, kteří spali naopak devět až deset hodin, pravděpodobnost problémů se srdcem a cévami vzrostla o 17 %. A u lidí, kteří spali více než deset hodin denně, pak dokonce o 41 %.
