Spánek pořád skrývá mnohá tajemství

Moderní zobrazovací metody umožňují sledovat mozek během normální aktivity a při spánku. Přesto si spánek udržuje ještě mnohá tajemství. Všeobecně přijímaný názor, že spánek znamená celkové utlumení mozkové činnosti, vyvrátily výzkumy již dříve.

Spíte dobře? Může to být lepší - čtěte ZDE

Poruchy spánku značí nemoc - čtěte ZDE

Většina mozkových buněk je na vrcholu své aktivity za bdělého stavu, ale je překvapivě proměnlivá i ve spánku.

Spánek se skládá z fáze REM, pro kterou jsou typické rychlé pohyby očí pod víčky (rapid eyes movement).

Ta se pravidelně střídá s klidným spánkem bez pohybu očí (NREM), který nastává krátce po usnutí.

REM se objevuje zhruba každých 90 minut, čtyři až šestkrát za noc. Dospělí tráví v této fázi asi čtvrtinu spánku, novorozenci polovinu.

Mozek se v obou fázích spánku chová zcela odlišně. Během NREM spotřebovává méně energie. Dýchání a tepová frekvence jsou zpomalené a pravidelné, oběhový systém odpočívá.

Zjistilo se však, že malá skupina buněk v předním mozku je v této fázi naopak velice aktivní - zdá se, že právě ona je zodpovědná za navození spánku. Co však tyto nervové buňky aktivuje, dosud nevíme.

Mnoho neuronů se před a během spánku aktivuje teplem, což vysvětluje, proč teplá koupel či den strávený na pláži způsobují ospalost. Na zpomalení metabolismu a navození ospalosti spolupracuje i hormon melatonin, produkovaný mozkem.

Během REM fáze je aktivita mozku podobná bdělému stavu. Zdají se nám nejživější sny a aktivují pohybové systémy. Většinu pohybů však blokují látky, které přenášejí nervové impulzy.

Díky tomu jsou svaly uvolněné a my se probouzíme odpočatí a tělesně svěží. Jen neurony, které kontrolují svaly očí, ovlivněny nejsou, a proto jsou v pohybu. Tepová frekvence a dýchání jsou stejně jako během bdělého stavu nepravidelné. Tělesná teplota není pečlivě regulována a směřuje k teplotě prostředí.

Ničivý nedostatek spánku
Vědci poznávají spánek i přes fyziologické změny, které nastávají v důsledku jeho nedostatku. U lidí se velmi vzácně vyskytuje degenerativní onemocnění mozku způsobující nespavost, které končí po několika měsících smrtí.

Ale i při dlouhodobém nedostatku spánku dochází k předčasnému stárnutí, únavě a chronickým poruchám paměti. Rovněž se zvyšuje riziko vzniku infekcí, cukrovky, kardiovaskulárních a zažívacích onemocnění.

I krátkodobý nedostatek spánku provázejí potíže: poruchy krátkodobé paměti, náhlé výkyvy nálady, poruchy koncentrace a narušení schopnosti tvořit, plánovat a být aktivní. Ospalost při řízení automobilu je tedy stejně nebezpečná jako opilost.

Dospělí lidé potřebují průměrně osm hodin spánku, některým stačí tři hodiny, jiní se cítí odpočatí až po deseti. Scientific American cituje studii, že nejvyššího věku se dožívají lidé, kteří spí přibližně sedm hodin, naopak ti, kteří spí čtyři hodiny a méně, si život výrazně zkracují.

Také zvířata se potřebou spánku výrazně liší. Vačice spí 18 hodin denně, slonovi stačí tři až čtyři hodiny. Obecně platí: čím větší živočich, tím menší potřeba spánku. Velkým primátům včetně člověka tedy stačí relativně málo, naopak krysy, hraboši či jiní malí živočichové prospí většinu svého života.

Je to proto, že mají rychlejší metabolismus a vyšší teplotu. Rychlejší metabolismus vytváří volné radikály, které poškozují, či dokonce zabíjejí buňky. Menší živočichové tedy potřebují víc času na opravu buněk - a právě pomalejší metabolismus a nižší teplota mozku je během NREM fáze spánku.

Podle dalších výzkumů se však mozek zotavuje i během REM fáze. Zastavuje se uvolňování některých nervových přenašečů, mozkové receptory si odpočinou a získají znovu plnou citlivost, která ovlivňuje náladu a schopnost učit se.

Někteří vědci se domnívají, že právě během této fáze se uspořádají nové informace a stávají se součástí dlouhodobé paměti. Zároveň dochází k zapomínání těch nedůležitých.

Schopnost učení však podle posledních výzkumů nemá s celkovou délkou REM spánku souvislost. Třeba delfíni nemají téměř žádný REM spánek, a přesto jsou schopni se učit a uvažovat daleko víc než například ptakopyskové, kteří jsou naopak v REM fázi přeborníky.

Lidé stráví v REM spánku více času než ostatní savci, zejména však jako malé děti. Vztah mezi vyspělostí při narození (delfíni okamžitě po narození musí unikat před predátory, zatímco člověk či ptakopysk se rodí jako bezbranná mláďata) a délkou REM naznačuje, že tato fáze spánku hraje důležitou roli při vývoji mozku. Jakou přesně, to vědci zatím neodhalili.

Ženy umí hodně pracovat. (Ilustrační foto)