Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spánek pořád skrývá mnohá tajemství

  1:00aktualizováno  1:00
Moderní zobrazovací metody umožňují sledovat mozek během normální aktivity a při spánku. Přesto si spánek udržuje ještě mnohá tajemství. Všeobecně přijímaný názor, že spánek znamená celkové utlumení mozkové činnosti, vyvrátily výzkumy již dříve.

Spíte dobře? Může to být lepší - čtěte ZDE

Poruchy spánku značí nemoc - čtěte ZDE

Většina mozkových buněk je na vrcholu své aktivity za bdělého stavu, ale je překvapivě proměnlivá i ve spánku.

Spánek se skládá z fáze REM, pro kterou jsou typické rychlé pohyby očí pod víčky (rapid eyes movement).

Ta se pravidelně střídá s klidným spánkem bez pohybu očí (NREM), který nastává krátce po usnutí.

REM se objevuje zhruba každých 90 minut, čtyři až šestkrát za noc. Dospělí tráví v této fázi asi čtvrtinu spánku, novorozenci polovinu.

Mozek se v obou fázích spánku chová zcela odlišně. Během NREM spotřebovává méně energie. Dýchání a tepová frekvence jsou zpomalené a pravidelné, oběhový systém odpočívá.

Zjistilo se však, že malá skupina buněk v předním mozku je v této fázi naopak velice aktivní - zdá se, že právě ona je zodpovědná za navození spánku. Co však tyto nervové buňky aktivuje, dosud nevíme.

Mnoho neuronů se před a během spánku aktivuje teplem, což vysvětluje, proč teplá koupel či den strávený na pláži způsobují ospalost. Na zpomalení metabolismu a navození ospalosti spolupracuje i hormon melatonin, produkovaný mozkem.

Během REM fáze je aktivita mozku podobná bdělému stavu. Zdají se nám nejživější sny a aktivují pohybové systémy. Většinu pohybů však blokují látky, které přenášejí nervové impulzy.

Díky tomu jsou svaly uvolněné a my se probouzíme odpočatí a tělesně svěží. Jen neurony, které kontrolují svaly očí, ovlivněny nejsou, a proto jsou v pohybu. Tepová frekvence a dýchání jsou stejně jako během bdělého stavu nepravidelné. Tělesná teplota není pečlivě regulována a směřuje k teplotě prostředí.

Ničivý nedostatek spánku
Vědci poznávají spánek i přes fyziologické změny, které nastávají v důsledku jeho nedostatku. U lidí se velmi vzácně vyskytuje degenerativní onemocnění mozku způsobující nespavost, které končí po několika měsících smrtí.

Ale i při dlouhodobém nedostatku spánku dochází k předčasnému stárnutí, únavě a chronickým poruchám paměti. Rovněž se zvyšuje riziko vzniku infekcí, cukrovky, kardiovaskulárních a zažívacích onemocnění.

I krátkodobý nedostatek spánku provázejí potíže: poruchy krátkodobé paměti, náhlé výkyvy nálady, poruchy koncentrace a narušení schopnosti tvořit, plánovat a být aktivní. Ospalost při řízení automobilu je tedy stejně nebezpečná jako opilost.

Dospělí lidé potřebují průměrně osm hodin spánku, některým stačí tři hodiny, jiní se cítí odpočatí až po deseti. Scientific American cituje studii, že nejvyššího věku se dožívají lidé, kteří spí přibližně sedm hodin, naopak ti, kteří spí čtyři hodiny a méně, si život výrazně zkracují.

Také zvířata se potřebou spánku výrazně liší. Vačice spí 18 hodin denně, slonovi stačí tři až čtyři hodiny. Obecně platí: čím větší živočich, tím menší potřeba spánku. Velkým primátům včetně člověka tedy stačí relativně málo, naopak krysy, hraboši či jiní malí živočichové prospí většinu svého života.

Je to proto, že mají rychlejší metabolismus a vyšší teplotu. Rychlejší metabolismus vytváří volné radikály, které poškozují, či dokonce zabíjejí buňky. Menší živočichové tedy potřebují víc času na opravu buněk - a právě pomalejší metabolismus a nižší teplota mozku je během NREM fáze spánku.

Podle dalších výzkumů se však mozek zotavuje i během REM fáze. Zastavuje se uvolňování některých nervových přenašečů, mozkové receptory si odpočinou a získají znovu plnou citlivost, která ovlivňuje náladu a schopnost učit se.

Někteří vědci se domnívají, že právě během této fáze se uspořádají nové informace a stávají se součástí dlouhodobé paměti. Zároveň dochází k zapomínání těch nedůležitých.

Schopnost učení však podle posledních výzkumů nemá s celkovou délkou REM spánku souvislost. Třeba delfíni nemají téměř žádný REM spánek, a přesto jsou schopni se učit a uvažovat daleko víc než například ptakopyskové, kteří jsou naopak v REM fázi přeborníky.

Lidé stráví v REM spánku více času než ostatní savci, zejména však jako malé děti. Vztah mezi vyspělostí při narození (delfíni okamžitě po narození musí unikat před predátory, zatímco člověk či ptakopysk se rodí jako bezbranná mláďata) a délkou REM naznačuje, že tato fáze spánku hraje důležitou roli při vývoji mozku. Jakou přesně, to vědci zatím neodhalili.

Ženy umí hodně pracovat. (Ilustrační foto)

Autoři:






Nejčtenější

Ilustrační fotografie
Nechte děti se nudit, podpoříte jejich rozhodnost, radí odborníci

Není dobře, když se dnešní rodiče snaží od rána do večera zabavovat svoje děti. Ony se totiž nenaučí nudit, což pro ně později může být na škodu, varuje...  celý článek

Letošní podzim přeje barevným botám, stejně jako zdobení a různým texturám...
Obujte se do podzimu. Neokoukané kousky, které by vám neměly chybět

Poslední sluneční paprsky si můžete užít v pohodlných oxfordkách, elegantních kotníčkových střevíčkách nebo sexy upnutých kozačkách nad kolena. O slovo se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Babička s dědou se starají o svá vnoučata - jedenáctietou Anežku a osmiletého...
Děti žily ve stanu, než je máma opustila. U prarodičů našly nový domov

Na 35 metrech čtverečních žijí ve dvou místnostech babička s dědou a jejich dvě vnoučata. Jejich máma a prarodičů nejmladší dcera je opustila. Do televizního...  celý článek

Nakupování online je sice pohodlné, ale přináší i svá úskalí. Často si nemůžete...
Zklamaná zákaznice? Už nikdy. Ukážeme, jak předejít hororovým nákupům

Nemilá překvapení při nakupování zažil asi každý z nás. Rozlepenou podrážku či díru na svetru můžete v kamenném obchodě snadno odhalit. Co ale dělat, pokud si...  celý článek

Další z rubriky

Alkohol (ilustrační foto)
Pět věcí, které způsobí rychlejší opilost. Dlouhý let i vyšší věk

Možná patříte mezi ty, co si myslí, že svou míru alkoholu velmi dobře znají a nestane se jim, že by se opili víc, než je vhodné. Ale jsou situace, kdy obvyklé...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Máslo nám moc neprospívá, tělo se bez něj obejde, ale chutná nám

„Máslo naše tělo v jídelníčku vůbec nepotřebuje,“ uznává výživová odbornice společnosti STOB Hana Málková a dodává, že ho jíme, protože nám chutná. A tak je to...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Tajemství dokonalého make-upu odhaleno! Nanesete ho vycpávkou podprsenky
Tajemství dokonalého make-upu odhaleno! Nanesete ho vycpávkou podprsenky

Nanést na pleť make-up tak, aby dokonale seděl? Pořádná alchymie. Beauty blogerky i obyčejné smrtelnice proto sahají k m... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.