ČTĚTE TAKÉ: ŽENY PO ROCE 1989: KONEC TRVALÝCH, CHLUPŮ A LACINÝCH "FÁČEK"
V politice je žen málo
Dagmar Lastovecká, soudkyně Ústavního soudu:
Nemyslím si, že by postavení žen v politice či možnosti se v ní uplatnit byly v posledních devatenácti letech odlišné od postavení a možností uplatnění u mužů. Nižší zastoupení žen v politických funkcích je dle mého názoru důsledkem postupného poklesu zájmu občanů o veřejné dění i o aktivní účast na veřejném životě, což se možná u žen, které jsou v této oblasti méně ambiciózní, projevuje výrazněji.
Z vlastní zkušenosti vím, že politické strany se snaží získat na kandidátky do zastupitelských sborů především ženy, neboť jsou si vědomy jejich vyšší volitelnosti v důsledku společenské poptávky. Pokud ženy projeví zájem, jde spíš o úroveň politiky komunální, poněvadž ta jim umožňuje funkci vykonávat v místě bydliště.
Jakkoliv by jistě vyšší zastoupení žen prospělo jak správě věcí veřejných, tak kultivaci české politické scény, nelze ho dosáhnout například stanovováním kvót. Je třeba ponechat na volbě žen, zda se rozhodnou do politického dění zapojit, či ne, je však ale také třeba vytvořit ženám pro takovouto odpovědnou a časově náročnou práci zázemí, a to nejenom ve vlastní rodině, ale i v systému služeb, a v neposlední řadě i změnit pohled společnosti na ženy, které se do veřejného života zapojí.
S námi se mění i muži
Irena Obermannová, spisovatelka:
Mám jednoho kamaráda a je to báječný muž, manžel, otec rodiny i lux. A ani za jedno se nestydí, ba právě naopak. Rád si se mnou sedne a popovídá si o dětech i o čisticích prostředcích. O nejnovějších domácích robotech toho ví desetkrát víc než já. Fascinuje mě tím. K vedení domácnosti přistupuje s mužskou racionalitou a takzvaně ženským pracím se věnuje velkoryse, manažersky a rád. Ostatně pracuje jako manažer jedné velké firmy.
Po narození prvního dítěte se dohodl s manželkou, že by rád veškerou péči o dítě i o domácnost rozprostřel mezi oba stejným dílem. Vyrobil v excelu přehledný rozvrh hlídání i domácích prací rozdělený půl na půl mezi něj a jeho ženu, která se tím pádem mohla věnovat své profesi. Když dítě onemocnělo v hodinách, které měl na péči o něj vyhrazené on,vzal ho s sebou do práce a houpal u svého psacího stolu v kočárku. Všechno vypadalo idylicky, všichni byli spokojení. Začaly se však dít zvláštní věci. Kolegové mého kamaráda pomlouvali. Přezdívali mu kuchyňka a tvrdili, že na svůj post nemá inteligenci. Nakonec byl ze svého místa sesazen. Důvod byl nepsaný: Není to pořádný chlap. A tak jsem ráda, že můžu aspoň takhle hlasitě zvolat: chraňme pořádné chlapy!
Máme více možností
Vladimíra Rubinsteinová, ředitelka firmy:
Ekonomická závislost žen na mužích se po roce 1989 změnila. I když ženy byly ekonomicky nezávislé již od 50. let minulého století, kdy stát vytvořil systém péče o děti v jeslích a školkách a umožnil jim se uplatňovat v téměř všech oborech. Změnily se ale možnosti, formy a druhy činností, které ženy mohou vykonávat. Podnikající maminky s dětmi, zvládající současně péči o ně i vedení firem či pracovních týmů s časovou náročností – to tady nebylo.
Také příjmy žen, které jsou odvážné, výrazně vzrostly. Osobně změny po roce 1989 považuji za fantastické. Umožnily mi plnit si přání a sny, cítit se svobodně a jít za tím, co si vymyslím, aniž by mi to někdo zakazoval nebo neumožnil. Tento stav trvá dodnes. S přibývajícími lety, zkušenostmi a úspěchy se dostavuje pocit osobního štěstí, že mě společenské změny potkaly v produktivním věku a mohu si možností, které přinesly, užívat.
Ženy jsou emancipovanější
Jan Kraus, moderátor:
Nepochybně se změnily příležitosti pro ženy. Ve všech ohledech. Od péče o sebe až po kariérní možnosti. A to se také pochopitelně na ženách projevilo. Zatímco do listopadu ‘89 byla jistým vrcholem možností ženské péče menstruační vložka (s poměrně dlouhými výpadky v dodávkách), krém na pleť či na ruce (záleželo na volbě, druh byl jeden) a vlastní rukou ušité šaty podle nějakých nákresů či plánků v prapodivných tiskovinách – dnes mají ženy možnost kompletního servisu, od výměny většiny orgánů až po kompletní předělávku.
Podobný vzestup se odehrál i v oblasti profesní. Zatímco dříve byla možným vrcholem pozice ochotné sekretářky nějakého papaláše (upozorňuji, že "ochotné" byl pojem zahrnující skutečně všechny služby pro soudruha šéfa), dnes mohou zastávat jakoukoli pozici, podnikat, řídit, být v politice a podobně. Ženy to pochopitelně změnilo. Jsou podstatně sebevědomější (zejména ty úspěšné), podstatně lépe oblečené (zejména ty úspěšné) a často podstatně lépe vypadají (zejména ty předělané). Zkrátka jsou ve všech ohledech mnohem více emancipované než za éry temného socialismu. My muži to vítáme. Protože co se nemění bez ohledu na dějinný vývoj: stále nám ochotně podléhají.
Bereme méně než muži
Michaela Marksová, Asociace pro rovné příležitosti:
Po roce 1989 se u nás objevila diskriminace žen na pracovním trhu, která do té doby téměř neexistovala. Skoro ve všech věkových skupinách je nezaměstnanost žen vyšší než mužů, ale největší rozdíly jsou mezi 25-35 lety. Což ukazuje, že největší problém mají ženy v "nejplodnějším" věku a ty s malými dětmi. Nepotvrdil se předpoklad nových politiků, že ženy přestanou chodit do zaměstnání: pouze okolo 4 % českých žen dnes zůstává v domácnosti.
Ženy byly také vytlačeny z některých oblastí, které se staly finančně lukrativní. Typickým příkladem budiž bankovnictví: tento sektor byl ovládán ženami, ale po roce ‘89 zůstaly ženy převážně pouze na těch nejnižších pozicích. Platy žen jsou nižší než mužů, průměrně o 25-30%. Největší rozdíly jsou mezi vysokoškolsky vzdělanými, což je dáno mimo jiné tím, že ženy pracují ve feminizovaných odvětvích (školství, zdravotnictví), která jsou hůře placená.
