Před padesáti lety 14. 6. 1969, deset let po založení první SOS dětské vesničky v Rakousku, bylo podpisem stvrzeno, že láskyplný domov pro opuštěné děti vyroste i u nás. Projekt se rozrostl do 136 zemí světa. V Česku jsou SOS vesničky tři. Spolu s přidruženými službami pomohou každý rok více než tisícovce dětí.
Autor: Archiv SOS Dětské vesničky
České SOS dětské vesničky slaví 50 let své existence, oficiálně byly založeny 14. června 1969. Organizace vznikla z iniciativy odborníků v čele se světově uznávaným dětským psychologem Zdeňkem Matějčkem a pediatrem Jiřím Dunovským. Jejím cílem bylo poskytnout opuštěným dětem domov, kde nebudou citově strádat tak, jak tomu bylo v ústavních zařízeních.
Autor: Archiv SOS vesničky
Autorem konceptu SOS dětských vesniček byl Rakušan Hermann Gmeiner. Ten založil první SOS vesničku v Imstu před 70 lety, v roce 1959, s cílem dát dohromady válečné sirotky a bezdětné ženy a dát jim bezpečné zázemí. SOS dětské vesničky vznikaly po rakouském vzoru v mnoha zemích Evropy i dalších kontinentů, dnes působí ve 136 zemích světa.
Autor: Archiv SOS vesničky, ČTK
První vesnička byla postavena v Doubí u Karlových Varů. Peníze na její výstavbu se vybraly v celonárodní sbírce. Konto 777 vzniklo spontánně v srpnu 1968 po odvysílání pořadu o rakouských SOS vesničkách, během 10 měsíců se vybralo přes 28 milionů korun, v přepočtu na dnešní hodnotu peněz se částka blíží půl miliardě.
Autor: Archiv SOS vesničky
Vesnička v Karlových Varech byla postavena během roku – 1. června 1970 byla vesnička slavnostně otevřena za účasti první dámy Ireny Svobodové, která byla velkou podporovatelkou organizace. Na Den dětí se sem stěhovaly do prvních dvou dokončených domků první pěstounky a děti, o Vánocích 1970 byla už vesnička obydlená celá.
Autor: Archiv SOS Dětské vesničky
V Doubí bylo 12 rodinných domů, v každém z nich žila maminka – pěstounka a zpravidla 8 dětí v pěstounské péči. V zázemí vesničky působili dva mužští pedagogové – vedoucí vesničky a jeho zástupce, dále sociální pracovnice a tzv. tety, rodinné asistentky. Vesničku také pravidelně navštěvoval psycholog Zdeněk Matějček se svými kolegy.
Autor: Archiv SOS Dětské vesničky
Základní kámen k výstavbě druhé vesničky ve Chvalčově položila opět Irena Svobodová na podzim 1970, na jaře následujícího roku se začalo s výstavbou.
Autor: Archiv SOS Dětské vesničky
Stavba druhé vesničky ve Chvalčově (okres Kroměříž) probíhala v letech 1971 – 1973. Na rozdíl od první vesničky v Karlových Varech, která vyrostla bleskově za velkého zájmu médií a veřejnosti a s pomocí stovek dobrovolníků, při stavbě druhé vesničky už normalizační moc veškerou pozornost médií potírala.
Autor: Archiv SOS Dětské vesničky
První rodiny se do vesničky stěhovaly koncem roku 1973. V následujícím roce, jakmile byly všechny domy dokončeny, byla vesnička nuceně převedena pod pravomoc okresního národního výboru. Vesničku v Doubí to postihlo již o několik měsíců dříve.
Autor: Archiv SOS Dětské vesničky
Nucené ukončení činnosti sdružení a postupné převzetí kontroly nad vesničkami státem pocítily zejména pěstounky – zázemí vesničky přestalo fungovat, přišly o podporu pedagogů, sociálních pracovnic a psychologů.
Autor: Archiv SOS vesničky
Zázemí vesničky přestalo fungovat, pěstounky přišly o podporu pedagogů, sociálních pracovnic a psychologů.
Autor: Archiv SOS Dětské vesničky
Pedagogové, kteří působili jako vedoucí obou vesniček, podporovali pěstounky, znali všechny děti jménem a byli součástí komunity, byli postupně nahrazeni politickými činovníky, kteří pěstounkám přednášeli o situaci v Kambodži a hlídali, aby náhodou nechodily s dětmi do kostela.
Autor: Archiv SOS vesničky
Děti však změnu ve vedení vesniček příliš nepocítily. Dál žily se svými maminkami v domcích vesničky, vojáci pro ně každoročně pořádali oslavu Dne dětí, chodil Mikuláš s čertem, měly vánoční besídky, jezdily na letní tábory.
Autor: Archiv SOS vesničky
Hned v prosinci 1989 obnovilo sdružení svou činnost, postupně převzalo do své správy obě vesničky. Odborníci v té době zkoumali úspěšnost dětí z vesniček: všechny dokončily přinejmenším základní vzdělání, téměř dvě třetiny se alespoň vyučily, případně vystudovaly střední, výjimečně i vysokou školu.
Autor: Archiv SOS vesničky
Po převzetí vesniček zpět pod sdružení proběhly četné rekonstrukce zchátralých budov, do neobsazených domů se vybíraly nové pěstounské maminky a nové děti.
Autor: Archiv SOS vesničky
V roce 1993 se konal v Lucerně koncert ve prospěch SOS dětských vesniček, na němž vystoupili Karel Gott, Helena Vondráčková, Karel Černoch, Jiří Korn a další známí umělci.
Autor: Archiv SOS vesničky, ČTK
V roce 1999 ocenil Václav Havel jednu z prvních pěstounských maminek Evu Borkovou medailí za zásluhy. Na ocenění pěstounské maminky navrhl psycholog Zdeněk Matějček, který v odůvodnění mimo jiné napsal, že není hrdinstvím jen něco mimořádného vykonat, ale také něco mimořádného vydržet. Eva Borková vychovala v SOS dětské vesničce v Doubí postupně dohromady 17 dětí.
Autor: Archiv SOS vesničky, ČTK
Pozemky na výstavbu třetí vesničky v Brně – Medlánkách získalo sdružení ještě v 70. letech, stihlo tam ale jen vybudovat inženýrské sítě, k výstavbě už nedošlo. Pozemky se po revoluci vrátily do majetku sdružení, 11 milionů určených na výstavbu třetí vesničky a zabavených z konta 777 ovšem nikoliv. Peníze na stavbu třetí vesničky se scházely pomalu…
Autor: Archiv SOS vesničky, ČTK
Díky výraznému přispění mezinárodní federace SOS Kinderdorf International, jejíž jsou české SOS vesničky součástí, se podařilo třetí vesničku v Brně – Medlánkách otevřít v roce 2003.
Autor: Archiv SOS vesničky, ČTK
Slavnostní otevření třetí SOS dětské vesničky v Brně – Medlánkách v roce 2003.
Autor: Archiv SOS vesničky, ČTK
V roce 2013 vstoupila v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí. SOS dětské vesničky díky tomu mohly začít nabízet služby nejen pěstounským rodinám, žijícím přímo v jedné z vesniček, ale také pěstounům žijícím kdekoliv jinde.
Autor: Archiv SOS vesničky
Pomoc pěstounským rodinám stále tvoří jeden z hlavních pilířů práce SOS dětských vesniček. V současné době organizace doprovází cca 80 pěstounských rodin, z nichž zhruba čtvrtina žije přímo v jedné z vesniček. Od roku 2018 doprovází také pěstounské rodiny v Praze.
Autor: Archiv SOS vesničky
Původní SOS dětské vesničky se změnily na centra služeb, která nabízejí pěstounům pomoc sociálních pracovnic, rodinných asistentek, psychologů, s dětmi pracují sociální pedagogové.
Autor: Archiv SOS vesničky
SOS dětské vesničky nabízejí pro děti také celou řadu volnočasových aktivit, víkendové akce či letní tábory. V Praze se organizace zaměřuje zejména na podporu pěstounských rodin pečujících o silně traumatizované děti.
Autor: Archiv SOS vesničky
Nejrozšířenější službou SOS dětských vesniček jsou preventivní služby terénních sociálních pracovníků, kteří pomáhají ohroženým rodinám tak, aby v případě, že je to pro děti bezpečné, mohly zůstat ve vlastní rodině.
Autor: Archiv SOS vesničky
Preventivní služba SOS Kompas působí v osmi kancelářích po celé republice, ročně pomůže stovkám rodin, aby jejich děti nemusely být odebrány z péče rodičů.
Autor: Archiv SOS vesničky
V Bystřici pod Hostýnem provozují SOS dětské vesničky volnočasové centrum pro děti z rizikového prostředí.
Autor: Archiv SOS vesničky
SOS dětské vesničky nabízejí pro děti také celou řadu volnočasových aktivit.
Autor: Archiv SOS vesničky
V Praze a v Karlových Varech působí krizová centra, tzv. SOS Sluníčka. Jedná se o zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Autor: Archiv SOS vesničky
Pro mladé lidi odcházející z péče pěstounů nebo z dětských domovů do samostatného života nabízí SOS dětské vesničky Dům na půl cesty.
Autor: Archiv SOS vesničky
SOS dětské vesničky pomohou prostřednictvím všech svých služeb ročně přibližně 1200 dětem.
Autor: Archiv SOS vesničky
Cíl SOS dětských vesniček zůstává už 50 let stále stejný – aby mohly všechny děti vyrůstat v láskyplném rodinném prostředí.
Autor: Archiv SOS Dětské vesničky
Ani po padesáti letech od vzniku SOS dětských vesniček nezmizel problém psychické deprivace dětí vyrůstajících v ústavní péči, ačkoliv kvalita péče v dětských domovech se za tu dobu nesrovnatelně zvýšila.
Autor: Archiv SOS Dětské vesničky
SOS dětské vesničky usilují o to, aby všechny děti mohly vyrůstat se stálou pečující osobou, s níž si budou moci vytvořit láskyplný vztah. Už padesát let.
Autor: Archiv SOS Dětské vesničky