Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smrtící návrat: tuberkulóza, mor a spol. znovu útočí

  6:00aktualizováno  6:00
Zdálo se, že už jsou dávno překonány. Nyní udeřily s novou silou. Řeč je o tuberkulóze, lepře, moru, malárii a dalších zhoubných infekcích minulosti.
Krysy byly ve středověku původci epidemie moru, teď se znovu objevily v Evropě.

Krysy byly ve středověku původci epidemie moru, teď se znovu objevily v Evropě. | foto: Profimedia.cz

Ačkoli lékaři na počátku osmdesátých let, kdy bylo ohlášeno vymýcení pravých neštovic, optimisticky tvrdili, že kapitola infekčních onemocnění je tímto uzavřena, ukazuje se, že opak je pravdou. Podle údajů WHO jsou infekční choroby stále příčinou číslo jedna světové úmrtnosti. Jen v jižní a východní Asii na ně například každý rok zemře sedm milionů lidí.

Podle odborníků však nejde pouze o infekční onemocnění, která lidstvo sužují již několik desetiletí, či o nové nemoci, ale na scénu se znovu vrací nemoci, které se zdály už být vymýcené či zvládnuté. Příkladem může být tuberkulóza, která v současné době latentně postihuje třetinu veškeré populace. Na počátku jednadvacátého století bylo zaznamenáno tři čtvrtě milionu nových onemocnění leprou.

Černá smrt v Evropě
"Změny klimatu a rostoucí míra globalizace mohou znovu vrátit do hry choroby ze středověku," říká pro BBC Vic Simpson z britské vládní veterinární laboratoře. Podle něj a jeho kolegů hrozí například Evropě reálné nebezpečí moru, který řádil mezi čtrnáctým a sedmnáctým stoletím.

Ve Velké Británii se totiž znovu objevily černé krysy, které byly původci epidemie takzvané černé smrti. Středověké epidemie moru byly způsobeny především obrovským množství krys, které žily v těsné blízkosti lidských obydlí. Nákazu přenášely blechy, které žily na krysách, a ve většině případů šlo o bubonický mor či o vysoce nakažlivý druh zápalu plic.

"Bakterie moru jsou stále v některých částech světa přítomné," říká Simpson. "Na konci devadesátých let bylo hlášeno přibližně dvě stě úmrtí ročně. Nicméně teď se krysy, které tuto nákazu přenášejí, objevily na několika místech v Británii. Je pravděpodobné, že k jejich převozu došlo na mezinárodních lodích či v letadlech. Stojíme tak před jedním z negativních důsledků globalizace a případným velkým problémem."

Problém jménem záškrt
Záškrt způsobuje bakterie, která svým toxinem způsobuje těžkou angínu se značným zúžením hrtanu a hltanu vedoucí k dušení. Toxin mimoto těžce poškozuje i srdce. Po zavedení očkování se jeho výskyt v Evropě minimalizoval a byl téměř vymýcen.

O to větší bylo potom zděšení lékařů, když na počátku devadesátých let došlo v bývalém Sovětském svazu k dramatickému nárůstu nemocných záškrtem. Odborníci přičítali jeho znovupropuknutí zhroucení zdravotnického systému a nedostatečné proočkovanosti. Nicméně epidemie záškrtu se dále šířila následující čtyři roky a mezi roky 1990-1995 tady bylo diagnostikováno přes devadesát procent případů záškrtu, které se v tomto období vůbec vyskytly.

Za znovuobjevené choroby se mezi odborníky označují taková onemocnění, jejichž výskyt byl po dlouhou dobu tak nízký, že přestala být považována za zdravotní hrozbu, nicméně znovu se objevila v takové míře, kterou je možno označit za epidemii. Tento varovný seznam podle WHO zahrnuje malárii, jejíž výskyt po celém světě opět stoupá spolu s rezistencí parazitů, kteří ji způsobují, na antimalarika a rezistencí moskytů na insekticidy. Další položkou je právě záškrt; nová ohniska se objevují tam, kde není zajištěno dostatečné očkování. Celosvětově vzrůstá také tuberkulóza, přičemž její výskyt má úzkou souvislost se vzrůstajícím počtem HIV nemocných (tuberkulóza je nejčastější příčinou jejich úmrtí). Nedostatečná hygiena a nedostatek pitné vody stojí za znovuobjevením cholery, a to i na místech, kde byla již považována za vymýcenou.

Odolní nepřátelé
Mor, který se přehnal Evropou ve středověku, stále úspěšně přežívá na několika místech světa. Epidemie chřipky, která zachvátila svět v roce 1918, měla společné patogeny s kmeny chřipky řádícími o několik století dříve. Odborníci na těchto příkladech dokazují, že epidemie, jež v minulosti kosily lidstvo, se mohou kdykoli vrátit zpět.

Navíc upozorňují na skutečnost, že jejich hrozba je dokonce větší než v minulosti. Například některé kmeny tuberkulózy si dokázaly vybudovat rezistenci na doposud používané léky. Infekce jsou tak neustálou výzvou i úkolem moderní medicíny. Přitom však hrozbu nepředstavují pouze choroby, které ještě před několika lety nebyly vůbec známé, jako je například AIDS, ebola, či legionářská nemoc, ale především onemocnění, která se už v minulosti podařilo minimalizovat a teď se vracejí zpátky připravena udeřit s novou silou.

SPECIÁL: Největší hrozby lidstva

Autoři:



Nejčtenější

Soutěž Léto v plavkách: hlasujte pro vítěze druhého kola!

Léto v plavkách - Kos

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

Potraviny, které byste rozhodně neměli omývat před vařením

Ilustrační snímek

Takřka každý ví, že si má před jídlem umýt ovoce či zeleninu. Možná vás však překvapí, že jsou potraviny, které byste...



Dress code nemusí být v létě peklo. Pět tipů, jak na něj vyzrát

Výrazné kousky a doplňky mají na pracovišti stopku. Zbytečně by odváděly...

Formální oblečení může být pro někoho v parném horku jako noční můra. Dlouhé rukávy a upnutá sukně můžou rapidně...

K životu nepotřebujete spoustu oblečení, říká Kamila Boudová

Kamila Boudová, módní designérka

Vždycky ji zajímala móda. Kamila Boudová vystudovala oděvní design, pak působila v zahraničních firmách, pro které šili...

KVÍZ: Co víte o ženském orgasmu?

Cesta za orgasmem může být i velmi nebezpečná.

K Mezinárodnímu dni ženského orgasmu, který připadá na středu 8. srpna, jsme pro vás společně se sexkoučkou Julií Gaiou...

Další z rubriky

Za migrény mohou ženské pohlavní hormony, tvrdí vědci

bolest hlavy, ilustrace

Role pohlavních hormonů ještě zdaleka není do důsledku prozkoumána. Že se s rostoucí hladinou testosteronu zvyšuje chuť...

Zachránili mi život, říká pacientka. Na podporu Aktipu sepsala petici

Alžběta Labounková, pacientka institutu AKTIP.

Po odvysílání televizního dokumentu Obchod se zdravím nevěřila Alžběta Labounková svým očím. Psychosomatický institut...

Češi se zabíjejí solí. Spořádáme jí až šest kilogramů ročně

Ilustrační fotografie

Pohádka Sůl nad zlato děti učí, že bez soli se obejít nedá. Dnes se nedostatku sodíku, jehož hlavním zdrojem je právě...



Najdete na iDNES.cz