Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smrtící návrat: tuberkulóza, mor a spol. znovu útočí

  6:00aktualizováno  6:00
Zdálo se, že už jsou dávno překonány. Nyní udeřily s novou silou. Řeč je o tuberkulóze, lepře, moru, malárii a dalších zhoubných infekcích minulosti.
Krysy byly ve středověku původci epidemie moru, teď se znovu objevily v Evropě.

Krysy byly ve středověku původci epidemie moru, teď se znovu objevily v Evropě. | foto: Profimedia.cz

Ačkoli lékaři na počátku osmdesátých let, kdy bylo ohlášeno vymýcení pravých neštovic, optimisticky tvrdili, že kapitola infekčních onemocnění je tímto uzavřena, ukazuje se, že opak je pravdou. Podle údajů WHO jsou infekční choroby stále příčinou číslo jedna světové úmrtnosti. Jen v jižní a východní Asii na ně například každý rok zemře sedm milionů lidí.

Podle odborníků však nejde pouze o infekční onemocnění, která lidstvo sužují již několik desetiletí, či o nové nemoci, ale na scénu se znovu vrací nemoci, které se zdály už být vymýcené či zvládnuté. Příkladem může být tuberkulóza, která v současné době latentně postihuje třetinu veškeré populace. Na počátku jednadvacátého století bylo zaznamenáno tři čtvrtě milionu nových onemocnění leprou.

Černá smrt v Evropě
"Změny klimatu a rostoucí míra globalizace mohou znovu vrátit do hry choroby ze středověku," říká pro BBC Vic Simpson z britské vládní veterinární laboratoře. Podle něj a jeho kolegů hrozí například Evropě reálné nebezpečí moru, který řádil mezi čtrnáctým a sedmnáctým stoletím.

Ve Velké Británii se totiž znovu objevily černé krysy, které byly původci epidemie takzvané černé smrti. Středověké epidemie moru byly způsobeny především obrovským množství krys, které žily v těsné blízkosti lidských obydlí. Nákazu přenášely blechy, které žily na krysách, a ve většině případů šlo o bubonický mor či o vysoce nakažlivý druh zápalu plic.

"Bakterie moru jsou stále v některých částech světa přítomné," říká Simpson. "Na konci devadesátých let bylo hlášeno přibližně dvě stě úmrtí ročně. Nicméně teď se krysy, které tuto nákazu přenášejí, objevily na několika místech v Británii. Je pravděpodobné, že k jejich převozu došlo na mezinárodních lodích či v letadlech. Stojíme tak před jedním z negativních důsledků globalizace a případným velkým problémem."

Problém jménem záškrt
Záškrt způsobuje bakterie, která svým toxinem způsobuje těžkou angínu se značným zúžením hrtanu a hltanu vedoucí k dušení. Toxin mimoto těžce poškozuje i srdce. Po zavedení očkování se jeho výskyt v Evropě minimalizoval a byl téměř vymýcen.

O to větší bylo potom zděšení lékařů, když na počátku devadesátých let došlo v bývalém Sovětském svazu k dramatickému nárůstu nemocných záškrtem. Odborníci přičítali jeho znovupropuknutí zhroucení zdravotnického systému a nedostatečné proočkovanosti. Nicméně epidemie záškrtu se dále šířila následující čtyři roky a mezi roky 1990-1995 tady bylo diagnostikováno přes devadesát procent případů záškrtu, které se v tomto období vůbec vyskytly.

Za znovuobjevené choroby se mezi odborníky označují taková onemocnění, jejichž výskyt byl po dlouhou dobu tak nízký, že přestala být považována za zdravotní hrozbu, nicméně znovu se objevila v takové míře, kterou je možno označit za epidemii. Tento varovný seznam podle WHO zahrnuje malárii, jejíž výskyt po celém světě opět stoupá spolu s rezistencí parazitů, kteří ji způsobují, na antimalarika a rezistencí moskytů na insekticidy. Další položkou je právě záškrt; nová ohniska se objevují tam, kde není zajištěno dostatečné očkování. Celosvětově vzrůstá také tuberkulóza, přičemž její výskyt má úzkou souvislost se vzrůstajícím počtem HIV nemocných (tuberkulóza je nejčastější příčinou jejich úmrtí). Nedostatečná hygiena a nedostatek pitné vody stojí za znovuobjevením cholery, a to i na místech, kde byla již považována za vymýcenou.

Odolní nepřátelé
Mor, který se přehnal Evropou ve středověku, stále úspěšně přežívá na několika místech světa. Epidemie chřipky, která zachvátila svět v roce 1918, měla společné patogeny s kmeny chřipky řádícími o několik století dříve. Odborníci na těchto příkladech dokazují, že epidemie, jež v minulosti kosily lidstvo, se mohou kdykoli vrátit zpět.

Navíc upozorňují na skutečnost, že jejich hrozba je dokonce větší než v minulosti. Například některé kmeny tuberkulózy si dokázaly vybudovat rezistenci na doposud používané léky. Infekce jsou tak neustálou výzvou i úkolem moderní medicíny. Přitom však hrozbu nepředstavují pouze choroby, které ještě před několika lety nebyly vůbec známé, jako je například AIDS, ebola, či legionářská nemoc, ale především onemocnění, která se už v minulosti podařilo minimalizovat a teď se vracejí zpátky připravena udeřit s novou silou.

SPECIÁL: Největší hrozby lidstva

Autoři:






Nejčtenější

ilustrační snímek
Poradna: Dcera má účes na ježka. Jak reagovat na sexistické poznámky?

Nechala jsem své sedmileté dceři ostříhat vlasy nakrátko a strašně mě překvapila reakce některých lidí z našeho okolí. Nevím vůbec, jak na jejich nemístné...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Nakupování online je sice pohodlné, ale přináší i svá úskalí. Často si nemůžete...
Zklamaná zákaznice? Už nikdy. Ukážeme, jak předejít hororovým nákupům

Nemilá překvapení při nakupování zažil asi každý z nás. Rozlepenou podrážku či díru na svetru můžete v kamenném obchodě snadno odhalit. Co ale dělat, pokud si...  celý článek

Iva Frühlingová (11. října 2017)
Iva Frühlingová: Každá máma si občas potřebuje odpočinout od dětí

Bývalá modelka a zpěvačka Iva Frühlingová (35) se ukázala po delší době ve společnosti. Rozpovídala se o mateřství na plný úvazek, nové knize a nápadech na...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Lékařka: Za nárůst očních vad může zírání do počítače a málo aktivit venku

Nejčastější oční vadou na světě je podle průzkumů krátkozrakost. Jen v Česku trápí zhruba pětinu populace. "Za nárůstem této oční vady stojí hlavně fakt, že...  celý článek

Ilustrační fotografie
Srdce se náhle zastaví až 70 lidem ze sta tisíc. Do 10 minut je pozdě

Když náhlá zástava srdečního oběhu potká někoho s dobrou fyzickou kondicí, jeho okolí je zděšeno. Obecně se totiž má za to, že sportem si zdraví utužujeme, tak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Máslo nám moc neprospívá, tělo se bez něj obejde, ale chutná nám

„Máslo naše tělo v jídelníčku vůbec nepotřebuje,“ uznává výživová odbornice společnosti STOB Hana Málková a dodává, že ho jíme, protože nám chutná. A tak je to...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Zuby jako perličky: 5 tipů na bělení zubů doma
Zuby jako perličky: 5 tipů na bělení zubů doma

Ne že by každý z nás potřeboval úsměv amerického herce, ale svítivé žluťáky taky nejsou úplně v kurzu. Vyberte si proto ... celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.