V Česku rekordně přibývá pacientů s covidem-19. Není to způsobeno také tím, že Češi mají slabší imunitu?
Nemyslím si to. U nás bohužel nastala situace, že se virus začal šířit jako stepní požár mezi dosud nezasaženou populací. Imunita chrání společnost, jako celek, zejména v případě, kdy se většina společnosti již s daným antigenem (virem) v minulosti setkala. To se v případě nového typu koronaviru nestalo, zatím ani neexistuje očkování. Jsme tedy takzvaná panenská populace a naše obranyschopnost je limitovaná. V Česku bylo podstatné to, že se rezignovalo na opatrnost před šířením viru.
Vaše společnost si kvůli koronaviru nechala vypracovat vlastní průzkum o imunitě Čechů. Jaké jsou jeho závěry?
Nejvíce nás zaujalo to, že zhruba polovina populace si myslí, že covid-19 je nebezpečný asi jako chřipka. Podstatná část je navíc přesvědčená o tom, že je dokonce ještě méně nebezpečný. Sedmasedmdesát procent dotázaných ale současně souhlasí s tím, že roušky nebo respirátory jsou opatřením rozumným. Nemile nás překvapil výsledek, že se pouze necelých čtyřicet procent snaží posílit svou imunitu. I laikovi musí být jasné, že každý z nás má velkou šanci se s koronavirem setkat. A obranyschopnost organismu má samozřejmě velký vliv na to, jestli onemocnění proděláme v mírné, nebo vážnější formě.
V souvislosti s koronavirovou pandemií se znovu hovoří rovněž o takzvané kolektivní imunitě. Na čem všem záleží, aby ji společnost získala, a je to vůbec reálné?
Kolektivní imunita je stav, kdy se daná populace s daným antigenem v minulosti už potkala, nastartovala se ochranná obranná reakce a v případě, že se pak znovu onemocnění objeví, je imunitní reakce cílená a rychlá. Jsou dvě možnosti, jak ji získat: buď se významná část obyvatel nakazí, anebo se nechá očkovat. Kdyby kolektivní imunita v České republice vznikla spontánním způsobem, tedy nekontrolovatelným šířením, mělo by to velice závažné dopady – zejména u rizikových skupin má covid-19 velmi těžký průběh. Je evidentní, že by to vedlo k zahlcení zdravotního systému a ke zbytečným úmrtím. Proto je snaha průběh epidemie kontrolovat.
MUDr. Lukáš Jirka (49)
|
Přesuňme se k imunitě jednotlivých lidí. Jak vlastně vzniká?
Imunitní systém slouží k tomu, aby rozpoznával antigeny a bránil před nimi organismus. Existuje takzvaná buněčná imunita, látková imunita nebo existuje také imunita vrozená a získaná. Různé druhy „imunity“ mezi sebou spolupracují, takže organismus je schopen reagovat na cizí antigen, i když se s ním před tím ještě nepotkal. Existují buňky v těle, které jsou schopné ho rozpoznat a likvidovat. Nicméně účinnější a rychlejší je imunitní systém postavený na konkrétních protilátkách. Jenže před tím se naše tělo musí s daným antigenem nejprve potkat. Když nákazu překoná, vzniknou takzvané paměťové buňky, které mají schopnost produkovat danou, konkrétní protilátku proti určitému antigenu. Když se s ním pak organismus potká podruhé, paměťové buňky se začnou rychle množit a ve velkém produkovat potřebné protilátky.
Jak je možné, že má někdo imunitu větší a někdo menší? Jak to, že někdo nemá například chřipku dlouhé roky a někdo opakovaně?
U zdravých lidí je imunitní systém vlastně stejný, ale na jeho fungování má značný vliv mnoho faktorů. Kupříkladu obyčejná únava. Pokud je člověk vyčerpaný z práce, je jeho schopnost reagovat na antigeny nižší. Imunitní stroj je sice sestrojený, funguje, ale s nižší efektivitou než u někoho jiného. Mezi důležité faktory patří třeba také stres nebo nedostatek spánku. Podstatná je rovněž výživa. Nebo z druhé strany: je známo, že lidé, kteří se otužují, nebývají tak nemocní, jejich organismus je schopný se účinněji bránit. Vliv může mít také to, že lidé žijí v přetopených bytech nebo v klimatizovaných kancelářích, takže jejich sliznice je vysušená. Sliznice je přitom velmi důležité místo, kde může organismus útok odrazit – typicky u virů, které napadají dýchací systém.
Ostatně kvůli tomu se nosí roušky přes ústa a nos.
Ano, slizniční imunita je skutečně velice důležitá. Jde skutečně například o nosní sliznici, ústní dutinu nebo trávicí trubici. Je to vlastně hranice mezi externím prostředím a vnitřním organismem.
Často se také hovoří o významu vitamínů na imunitní systém, které pokládáte za důležité?
Nepochybně je to vitamín D. Naše moderní populace se příliš nepohybuje na slunci – na rozdíl od našich předků, kteří například hodně pracovali na poli. Jedeme sice v létě na čtrnáct dní k moři, kde se vystavíme slunečnímu záření, ale pak jsme po celý rok víceméně někde zavření. Ukazuje se, že právě vitamín D má významný vliv na náš imunitní systém. A pro jeho tvorbu je právě sluneční svit podstatný. Důležitý je rovněž vitamín C nebo B.
Pomáhají k posílení imunitního systému potravinové doplňky? Mají vůbec nějaký smysl? Nestačí sport, zdravá strava, nebo třeba otužování?
Jsem přesvědčený o tom, že potravinové doplňky smysl mají. Je ale samozřejmě nutné mít takový přípravek, který skutečně může funkci imunitního systému prokazatelně pozitivně ovlivnit. Například my jako výrobci Preventanu, který je z hlediska posílení imunity nejpopulárnějším produktem v Česku, máme k dispozici patřičné klinické studie podle mezinárodně uznávaných standardů. Měřili jsme ve slinách množství sekrečního imunoglobulinu A, což je velmi významná složka slizniční imunity. Prokázalo se, že testovaná skupina měla výrazně vyšší množství sekrečního imunoglobulinu A než ti, kteří brali plecebo.
Jaké z toho činíte závěry?
Je to patrně dáno unikátním složením a také tím, že náš přípravek byl vyvinut tak, aby se cucal, tedy rozpouštěl v ústech. Pokud je pak člověk vystaven například koronaviru, který do těla proniká právě sliznicemi v dutině ústní, může mít díky vysokému množství sekrečního imunoglobulinu A jen lehkou formu nemoci – bolet ho v krku, mít lehkou rýmu, pobolívat ho hlava, ale nedostane zápal plic nebo ho nebolí klouby. Jsme přesvědčeni o tom, že přípravek má významný vliv na posílení imunitního systému. Třeba také u dětí. Nabídli jsme ho pediatrům, aby jej vyzkoušeli u malých pacientů, kteří v chřipkové sezoně brali aspoň dvakrát antibiotika. Díky Preventanu se snížil výskyt onemocnění horních cest dýchacích a použití antibiotik o více než polovinu.
Zbraň proti koronaviru? Imunitu zlepší vitaminy, procházky i otužování |
To ale asi neznamená, že by se pak lidé mohli přestat hýbat nebo se zdravě stravovat, protože by je potravinový doplněk „zachránil“.
Samozřejmě. Většina lidí moc dobře ví, že v první řadě musí žít zdravě. Ale právě takovým lidem, kteří pečují o své zdraví, bych doporučoval používat ještě ty doplňky stravy, které mají prokazatelný vliv na posílení imunitního systému.
Jak dlouho se musí potravinové doplňky používat, aby měly potřebný efekt?
Není si samozřejmě možné myslet, že si vezmete dvě tři tablety a situace se razantně zlepší. I tak naše studie potvrzují, že reakce imunitního systému je poměrně rychlá. Ideální je brát přípravek od září do března, tedy během chřipkové sezony.
Zajímá se teď veřejnost kvůli koronaviru více o svou imunitu?
Je evidentní, že se lidé snaží více bránit, nechtějí těžce onemocnět na covid-19. Rozumný člověk používá roušku a dezinfekci, nechodí tam, kde se koncentruje hodně osob. A také se snaží posilovat obranyschopnost svého organismu, což vidíme i na prodejích Preventanu. Jsou rekordní, několikanásobně vyšší oproti běžnému období. Kupují ho třeba podniky a zdravotnická zařízení pro své zaměstnance, to tu dříve nebylo.
Kvůli pandemii se výrazně zvyšují prodeje v e-shopech. Jak to je u vás?
Ano, je to evidentní změna. Mnoho lidí, kteří byli zvyklí nakupovat především v lékárnách, si ho teď objednávají v internetových obchodech. I v našem e-shopu se obrat zvedl asi desetinásobně.
Mezi potravinovými doplňky je ohromná konkurence, jak se v tom má zákazník vyznat a poznat kvalitní a nekvalitní produkty?
Měl by se poradit se svým lékařem nebo v lékárně. Anebo si nechat doporučit od svých známých. Rozhodně by si lidé měli kupovat osvědčené přípravky. Vyhýbat se na první pohled podezřelým produktům, které mají v sobě desítky různých ingrediencí a slibují zázraky. To jsou čistě marketingové záležitosti. Také bych více věřil tomu, co se prodává v lékárnách než například v drogeriích. Mimochodem náš Preventan získal ocenění coby nejdoporučovanější výrobek. Je to český výrobek, který dobývá Evropu – prodává se také na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, ale také v Německu nebo Španělsku. Teď jednáme o dodávkách i do zemí mimo EU.
Český původ této značky asi není příliš známý. Odkud se vzal nápad na jeho výrobu a jak dlouho trval jeho vývoj?
Základem pro tuto myšlenku byly konkrétní odborné znalosti o slizniční imunitě v ústech, která je díky sekrečnímu imunoglobulinu A první obrannou linií a tedy i klíčovou imunitní bariérou organismu bránící vstupu virů a bakterií do našeho těla, především pak dýchacích cest. Snahou proto bylo získat specifické, tělu vlastní látky, které mohou ovlivnit množství a aktivitu právě tohoto sekrečního imunoglobulinu A v dutině ústní. Tato myšlenka se začala rodit již v průběhu osmdesátých let. Preventan ale vznikl až v roce 1998. Technologie získávání těchto aktivních látek je zaregistrovaná jako český patent.
