Kromě slepičího vývaru a zvláštních knedlíčků obsahovala židovská polévka také cibuli, brambory, mrkev, petržel, celerovou nať, pastiňák a tuřín, vše bez soli. V laboratoři pak badatelé pozorovali chování neutrofilů, bílých krvinek, které hubí bakterie a které tělo uvolňuje ve velkém množství právě při infekcích. Neutrofily také stimulují tvorbu hlenu, který působí ucpání nosních dutin a někdy i kašel.
Vědci s překvapením zjistili, že slepičí polévka má opravdu protizánětlivé účinky a dokáže tedy léčit bolesti v krku a zmírňovat zanesení dutin. Předpokládané léčebné účinky ovšem neměl téměř žádný z 13 komerčních výrobků, které vědci rovněž testovali.
"Zjistili jsme, že všechny složky polévky měly tlumivé účinky, včetně vývaru ze slepičího masa. Slepičí polévka obsahuje mnoho ingrediencí s příznivým léčebným působením," uvedl Rennard. Podle lékaře bude však třeba provést další testy s cílem zjistit, co přesně tyto blahodárné účinky vyvolává. Vědci se domnívají, že by mohlo jít o kombinaci vitamínů, slepičího tuku a tepla.
"Mohl by tam patřit i faktor laskavé péče o pacienta," nepochybuje Rennard o významu psychologického prvku. "Pokud víte, že někdo tu polévku připravil jen pro vás, mohlo by to působit." Slepičí polévka se jako tradiční lék při nachlazení a chřipce podává nejméně od 12. století, kdy ji právě k tomuto účelu doporučil egyptsko-židovský lékař a filozof jménem Mojžíš. Ten svou radu založil na informacích z ještě starších řeckých spisů.
