Ona
Špatně to letos vypadá například s úrodou brambor.

Špatně to letos vypadá například s úrodou brambor. | foto: Profimedia.cz

Za inteligenci vděčíme bramborům víc než masu, zjistili vědci

  • 34
My lidé máme nejvyvinutější a v poměru k tělu největší mozek ze všech živých tvorů. Obecně přijímaná teorie je, že za to může fakt, že se už od pravěku živíme masem. Nová studie ale naznačuje, že za neobyčejně rychlým a úspěšným vývojem mozku nejspíš stojí potravina o mnoho skromnější: brambory.

Konzumace karbohydrátů, především pak škrobu, podle vědců z Nezávislé univerzity v Barceloně byla a je klíčová pro vývoj lidského mozku. Na základě dat z nejrůznějších oborů dali dohromady co nejpřesnější obraz toho, z čeho se v poslední době – přibližně během posledního milionu let – skládal náš jídelníček. Proteiny samozřejmě nechyběly, ale škrob pomohl mozku víc.

Jedním z důvodů je podle nich to, že právě mozek využije denně až čtvrtinu tělesné energie a dokonce až 60 % glukózy, kterou tělo vytvoří, uvádí server Daily Mail. Tady nám pomohl objev ohně: vařením se totiž kořínky, oříšky, semena a později i brambory, všechny plodiny bohaté na škrob, stanou lépe stravitelnými a tělo z nich glukózu získá snáze.

S rozmachem vaření přišel i další pokrok. U lidí se časem ztrojnásobil počet takzvaných genů pro slinné amylázy, které pomáhají lépe enzymaticky rozkládat škrob. Například šimpanzi mají tyto geny dva a my v současné době šest, což znamená, že je pro naše trávicí ústrojí mnohem jednodušší glukózu vytvořit a dále ji „předat“ mozku.

V těle těhotných žen se glukóza dostává i k plodu. V případě, že se naše předkyně dobře stravovaly, měl lidský mozek šanci se postupně zvětšovat a lépe fungovat. K tomu by samotné maso nestačilo: „Jeho pojídání možná odstartovalo evoluci větších mozků, ale teprve vařená jídla s vysokým obsahem škrobu a větší množství slinných enzymů se postaraly o toho, abychom byli chytřejší,“ říká vedoucí vědeckého týmu Karen Hardy.