Používání těchto látek je dnes zakázáno, ale kdysi měly široké uplatnění v průmyslu. Dosud však pronikají ze starých elektrospotřebičů do životního prostředí, kde se nerozkládají okamžitě a představují tak dlouhodobé riziko. Dostávají se pak do malých organismů a ryb a jejich prostřednictvím vstupují do potravinového řetězce.
Výzkumný tým se pokusil zjistit, zda má působení PCB dopad na mozek malých dětí a zda je případné poškození patrné pouze před narozením, nebo i později během kojení. Vědci pozorovali 171 zdravých novorozenců a matek a zaznamenávali jejich vývoj ve věku sedm, 18, 30 a 42 měsíců.
Ukázalo se, že děti kojené mlékem s vysokými koncentracemi PCB, měly větší pravděpodobnost pro dosažení nižší úrovně rozvoje fyzického i mentálního. Rozdíly mezi normálními a zaostávajícími dětmi byly zřetelné zejména u věku dva a půl roku výše. Děti vyrůstající ve stimulujícím prostředí domova měly avšak menší pravděpodobnost, že budou ve vývoji postiženy.
"Všichni si mysleli, že PCB mají prenatální účinky, ale ukázalo se, že působí také v období po narození. Nejspíš to není překvapivé, neboť množství PCB, jemuž jsou novorozenci vystaveni (v mateřském mléku) je mnohem vyšší, než působení na plod v těle matky," vysvětlil šéf odborného týmu Gerhard Winneke.
Bifenyly zřejmě zpomalují vývoj dítěte tím, že snižují produkci hormonů ve štítné žláze, která je spojována s kontrolou růstového procesu. Vědci v této souvislosti vyzvali ke snížení hladiny PCB v životním prostředí. Odborníci by podle nich měli rovněž přehodnotit v některých případech doporučení týkající se kojení, které je obecně považováno za nejlepší způsob výživy pro novorozence.
