Šikana nedělá dítěti problémy jenon dočasně, může negativně ovlivnit celý jeho život (ilustrační foto).

Šikana nedělá dítěti problémy jenon dočasně, může negativně ovlivnit celý jeho život (ilustrační foto). | foto: Profimedia.cz

Šikana ovlivní dítě na celý život. Umíte si s ní poradit?

  • 75
Nový výzkum amerických psychiatrů dokazuje, že negativní vliv šikany není pouze dočasný, následky si dítě ponese celým životem. Víte, jak poznáte šikanu u vlastních dětí? Poradíme vám také, jak minimalizovat její následky.

"Následky šikanování jsou přímé, vícečetné a dlouhotrvající, s nejhoršími efekty jak na oběti, tak na agresory," píše skupina vědců vedená profesorem Williamem E. Copelandem ve studii zveřejněné v magazínu JAMA Psychiatry.

Přestože jsou nám známy zjevné negativní důsledky šikany, doposud nebylo příliš jasné, jaký má vliv na dospívání a dospělost. Vědci z americké Duke University a britské univerzity ve Warwicku se zaměřili na 1 420 dětí ze Severní Karolíny, které měly zkušenost se šikanou. Rozdělili je na oběti, agresory a agresivní oběti.

Problémy v práci i v rodině

Následky šikany

PSYCHICKÉ:

  • Poruchy nálad, strach, úzkostné až depresivní poruchy
  • Poruchy sebehodnocení a sebedůvěry (směrem k minusu, mj. ty způsobují, že se šikanovaný jedinec stává obětí ve všech sociálních prostředích)
  • Poruchy příjmu potravy
  • Poruchy spánku
  • Únavnost, snížená imunita
  • Sklon k závislostem (tendence řešit napětí únikem k látkové nebo nelátkové závislosti)...

SOCIÁLNÍ:

  • Snížená schopnost navazovat a udržovat vztahy
  • Zhoršený výkon v různých oblastech (i prospěch)
  • Snížené osobní ambice
  • Sklon k asociálnímu, disociálnímu jednání
  • Sklon k členství v rizikových skupinách
  • Potenciál stát se agresorem
  • Oslabení mravních a morálních postojů
  • Nedůvěra vůči lidem, společnosti
  • a další

Ve všech skupinách byla dvakrát větší pravděpodobnost, že budou mít děti v dospělosti problémy udržet si zaměstnání a zvládat svou finanční situaci. Mezi dlouhodobé efekty patřila i agorafobie, deprese, úzkostná a panická porucha osobnosti, sebevražedné sklony a náchylnost k užívání návykových látek.

Nejmenší vliv měla podle studie šikana na samotné agresory. U těch se totiž ukázalo, že ve většině případů trpěli již předtím dětskou psychiatrickou poruchou a žili v problémových rodinách. Nejvíce ovlivnila šikana děti, které se nedokázaly vyrovnat s emocionální zátěží a řešily ji násilím vůči ostatním. U těchto dětí je riziko dlouhodobých negativních následků šikany až šestkrát vyšší než u dětí, které se se šikanou nesetkaly na vlastní kůži.

Děti, které se začnou chovat agresivně poté, co je tak jednáno s nimi, jsou hlavním argumentem k boji proti šikaně. Ta se totiž podle současných poznatků může šířit podobně jako nakažlivá choroba. Přestože se v minulosti chápala jako neškodná součást dospívání.

Dívky šikanují jinak

"Buďte pozorní na příznaky možné šikany, které se mohou projevit nechutí dítěte chodit do školy, ale také projevy úzkosti a strachu, nočním neklidem či nespavostí, nemluvností či uzavíráním se do samoty, vyhýbání se spolužákům," radí psychiatr Ivo Klár z kliniky Medicon rodičům.

A kolik dětí je vlastně zasaženo šikanou? "Nižší čísla oscilují mezi 10 a 20 %, vyšší mluví o 40 %. Ovšem záleží na tom, na základě jakých výzkumů jsou tato čísla postavena. Domnívám se, ale že to ta pětina dětí bude," říká vedoucí Modré linky důvěry nejen pro děti a mládež Bohuslava Horská.

Rodiče by podle ní měli počítat i s tím, že šikany se dopouštějí i dívky. "Dívky šikanují většinou jinak, hrubé a agresivní chování je nahrazeno nepřímou agresí, psychickým a sociálním násilím. Buď šikanují přímo verbálně posmíváním a nadávkami, nebo nepřímo pomlouváním, nebo i sociálně – izolací, ignorací a vyčleněním oběti z kolektivu. Dochází ale i k dalším projevům šikany v celém jejím spektru," shrnuje Bohuslava Horská praxi Modré linky i statistiky. 

Co si počít se šikanou?

Jak se má rodič zachovat, když se dozví o šikaně svého dítěte? "Především zachovejte klid. Nepodléhejte panice a pocitům viny, že jsem špatný rodič, když nezabráníte šikaně. Je nutné postarat se o fyzické a psychické bezpečí dítěte, ale neřešte to s horkou hlavou. V praxi to znamená neběžet si okamžitě fyzicky vyřídit záležitost s označeným agresorem, ale například doprovodit dítě do školy," doporučuje Horská ze své zkušenosti.

"Je možné probrat situaci s jiným dospělým – partnerem, přáteli, případně se před jednáním ve škole poradit s pracovníky linky důvěry," vyzývá také rodiče. Rozhodně se také vyhněte obviňování dítěte, byť jenom ze špatného výběru kamarádů.

Rodiče se mohou obrátit podle situace na třídního učitele, výchovného poradce, ředitelství školy, zřizovatele školy, školský úřad či příslušnou školní inspekci. Škola má povinnost šikaně zabránit a chránit oběť a situaci řešit. V případě potřeby je možné volit změnu školy.

Pomozte získat ztracenou sebedůvěru

"Pokud skutečně došlo k šikaně, je dobré zajistit dítěti péči psychologa, zejména při projevech následků nebo tam, kde se situace opakuje v různých prostředích. Můžete také zajistit dítěti dobrou korektivní zkušenost v jiném prostředí a podpořit jeho sebevědomí aktivitami, ve kterých je úspěšné," navrhuje Bohuslava Horská.    

"K tomuto tématu patří i vhodnost a přiměřenost oblékání dítěte do školy a uměřenost jeho vybavení jako mobily, hračky a další předměty. Přemrštěně a nápadně drahé oblečení a další věci, kterými dítě "vyniká" nad ostatní děti, nebo dokonce soutěžení rodičů a dětí, které z nich bude více "in", je přímo živnou půdou pro šikanu mezi dětmi. Většinou se to týká chudších dětí, jejichž rodiče na tak drahé oblečení nemají, ale někdy paradoxně i dětí z bohatých rodin, s nimiž se jejich spolužáci nebaví a odmítají se s nimi kamarádit," uzavírá psychiatr Ivo Klár.

, pro iDNES.cz