Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sex a péče o děti utvářely člověka

  0:01aktualizováno  0:01
Proč se u žen vyvinula skrytá ovulace a proč lidé žijí a vychovávají děti v párech? Vývojové teorie ukazují, že pevný svazek mezi mužem a ženou významně urychlil vývoj našeho druhu. Jedním z důvodů, proč první páry zůstávaly spolu byl i celosezónní sex.

Život v páru, sex nejen za účelem plození dětí, ale i pro radost. Péče otců o děti. Skrytá ovulace. Menopauza žen.

Vše je normální a typické pro lidskou sexualitu. Podle standardů 4300 ostatních druhů pozemských savců je však tohle všechno naopak naprosto bizarní.

Samice zvířat to mají jinak
Dospělé samice většiny savčích druhů mohou být oplodněny jen po dobu ovulace. V tuto dobu podnikají vše, aby získaly pro své záměry- přivést na svět potomstvo - samce. Po ostatní období roku svého cyklu jsou pro opačné pohlaví sexuálně nepřitažlivé a samy též případné výpady samců odrážejí.

Sex je u zvířat jen vzácně oddělen od oplodňovací funkce. Navíc valná většina savčích samců mizí ze scény, jakmile obdaří samici svými spermiemi. Savčí matka obvykle po příchodu potomků na svět pečuje o mláďata sama, otec tou dobou už hledí, kde by mohl dál rozsévat své geny. Proč je tomu u lidí jinak? Jaké k tomu vedly v minulosti důvody?

My primáti
Našimi nejbližšími příbuznými jsou afričtí šimpanzi a bonobové - podle nových genetických výzkumů máme 95-98 procent genů společných. Jen o něco méně je to u goril a orangutanů.

Zajímavé však je, že co primát, to zcela jiný druh rodinného uspořádání. Orangutani žijí většinou osaměle, samice se scházejí se samcem jen za účelem kopulace a otcové se nijak nestarají o potomstvo.

Gorilí samec postupně získává harém několika samic, s každou z nich mívá pohlavní styk jen jednou za několik let - poté co samice odstaví děti a dříve než znovu zabřezne. Šimpanzi a bonobové žijí v promiskuitních tlupách, trvalé svazky nevznikají ani mezi samicí a samcem, ani mezi samcem a mláďaty.

Rogert Short, britský biolog, si v 70. letech povšiml velmi odlišné anatomie primátů, a to právě na aparátu důležitém pro rozmnožování varlatech. Porovnával je a zjistil, že samci promiskuitních šimpanzů je mají velikánská, zato jinak obrovští samci polygamních goril jen malá. (Samci goril jsou čtyřikrát těžší než šimpanzi a varlata mají čtyřikrát lehčí než oni.)

Logicky se nabízel závěr studie: čím větší pohlavní žlázy samců, tím promiskuitnější samice. A jak jsou na tom muži? Jejich varlata nejsou dostatečně velká, aby umožňovala promiskuitní život typický pro šimpanze. A harémovou polygamii nezvládají, neboť nejsou tak velicí jako gorilí samci.

Evoluční biolog Matt Ridley, který se rovněž zabýval evolucí lidské sexuality, však soudí, že jsme sice uzpůsobeni k monogamii a dopouštíme se občasné nevěry, ale kdyby muži mohli, zcela jistě by volili polygamii.

Vychází přitom jednak z historie a jednak ze studií přírodních národů, které se do dnešní doby udržely na úrovni doby kamenné, a mohou nám tak prozradit leccos o našich dávných předcích.

Despotičtí vládci v raných civilizacích, kteří ve svých rukou soustředili obrovskou moc a bohatství, se obklopovali velkými harémy se stovkami konkubín. Americké či africké přírodní národy zase pěstují mírnou polygamii. Jsou méně monogamní než dnešní lidé, ale zase více monogamní než zmíněné rané civilizace. Muži se podle Ridleyho nedopouštějí polygamie proto, že na to nemají sílu, peníze a zakazuje to zákon.

David Štorch z Centra teoretických studií Univerzity Karlovy však připomíná, že polygamie v podstatě vylučuje ze hry ostatní samce - a u lidí, kde je poměr žen a mužů zhruba jedna ku jedné, by se logicky nedostávalo na mnoho mužů.

V demokracii, kde nejsou mezi bohatými a chudými takové rozdíly, pak polygamie vůbec nemůže fungovat. Ostatně i v muslimských zemích, kde zákon dovoluje mnohoženství, čím dál víc mužů volí život jen s jednou ženou.

Vraťme se k anatomickým zvláštnostem. Možná vysvětlují střídmý či nevázaný postoj k sexu, ale dobrovolný život ve dvou a společnou výchovu dětí neobjasňují. Tím méně pak, proč ženy ovulují tak nenápadně a proč jsou "stále připraveny".

Sex jako úplatek
Je to proto, aby připoutaly muže k sobě a k péči o lidská mláďata, shodovali se ještě nedávno antropologové. Jeskynní ženě hrozilo, že ji samec oplodní a opustí. Počaté dítě, její geny, bude vystaveno strádání, hrozbě smrti.

Jak si udržet muže-živitele? Uspokojit jej, kdykoli si zamane! Někteří samci, zejména v ptačí říši, však pečují o mláďata i bez sexuálního úplatku. Tak přišli vědci s novými teoriemi. Teorie prostituce tvrdí, že ženy začaly vyměňovat sexuální přízeň za kus masa.

Podle kukaččí teorie jeskynní žena mohla využít svou stálou sexuální vnímavost pro případ, že měla smůlu na neschopného muže, aby upoutala pozornost schopnějšího souseda a ten ji oplodnil lepšími geny.

Hodně svérázná antikoncepční teorie vychází z faktu, že lidské těhotenství je dlouhé a porod velmi těžký a riskantní (novorozený člověk váží dvakrát tolik co gorilí mládě). Jeskynní ženy, které uměly rozeznat dobu ovulace, se při ní ve strachu z bolesti a smrti vyhýbaly sexu - a tudíž vymřely.

Nejlépe se udržely v soutěži hypotézy dvě. Teorie "tatínek doma", se kterou přišli biologové Richard Alexander a Katharina Noonanová z Michiganské univerzity, říká: skrytá ovulace se vyvinula v zájmu monogamie. Stálá možnost sexu donutí muže zůstávat doma - jen tak získá jistotu, že je otcem dětí své manželky on, a ne soused. Žena tak získá pečovatele o rodinu.

Podle teorie "mnoha otců" antropoložky Sarah Hrdyové z Kalifornské univerzity skrytá ovulace umožnila ženě naopak promiskuitu - neboli přístup k více sexuálním partnerům. Nikdo ze samců pak neví, kdo je otcem jejích dětí - tudíž ani jeden z nich tato mláďata nezabije (jak se v přírodě často děje).

Lidé, gorily, šimpanzi
Porovnat lidi s jinými opicemi a ostatními primáty - tentokrát z hlediska ovulace a rodinného života - se rozhodli švédští biologové Birgitta Sillén-Tullberg a Anders Moller. Zjistili, že téměř polovina, tedy 32 z 68 zkoumaných opic, připomíná lidi tím, že nejeví viditelné příznaky ovulace (např. kočkodani, kosmani, malpy a z primátů orangutan).

Osmnáct druhů včetně blízce příbuzné gorily projevuje mírné příznaky ovulace. Zbylých osmnáct druhů včetně paviánů a nám nejbližších šimpanzů ovulaci inzeruje výrazně.

Když pak vědci oněch 68 druhů rozdělili podle jejich rodinného života neboli párovacích systémů, v kolonce monogamní skončilo 11 druhů (kosmani, gibboni, lidé), harém si pěstuje 23 druhů (gorily a někdy lidé) a nejvíc z nich žije promiskuitně - 34 druhů (kočkodani, bonobové, šimpanzi).

Ukázalo se také, že žádný monogamní druh primáta neinzeruje výrazně svou ovulaci (pachem, červenou barvou jistých partií, chováním). Naopak, s viditelnou ovulací je spojen promiskuitní partnerský život. Tento výsledek tedy podpořil spíš teorii "tatínek doma".

Ale když se vědci na věc podívali z druhé strany, byli zase v koncích: z 32 druhů se skrytou ovulací jich plných 22 není monogamních. Tedy přece jen teorie "mnoho otců"?

Skrytá ovulace se zkrátka vyskytuje u všech párovacích systémů. Tak kde je pravda? Lidé, šimpanzi a gorily pocházejí ze společného předka. Mají-li potomci tohoto "chybějícího článku" všechny základní typy ovulačního signálu - skrytou ovulací u lidí, mírnými signály u goril a výraznou inzercí u šimpanzů - co onen předek?

Během evoluce musel nastat přechod od jednoho typu signálů k druhému vícekrát. A zatímco gorily zdědily nejvěrněji mírně skrytou ovulaci od chybějícího článku, vývoj lidí a šimpanzů se kdysi rozešel do opačných stran. Stejnou cestou se ubíraly i párovací systémy.

Dávnějšímu předku primátů bylo podle knihy Jareda Diamonda "Proč máme rádi sex?" pravděpodobně vlastní promiskuitní soužití v tlupě. Náš neznámý předek pak žil v harémech - takže gorily a některé lidské společnosti si mohly tento způsob soužití samců se samicemi podržet.

Šimpanzi a lidé se poté rozešli - první z nich opět přišli na chuť promiskuitě a většině lidských společností vybrala evoluce monogamii. Ale který párovací systém převládal v našem rodokmenu tehdy, když se začaly skrývat signály ovulace?

Skrytá ženská zbraň
U téměř všech monogamních primátů probíhá ovulace skrytě. Takové vyústění evoluce muselo vznikat ve dvou krocích. Zprvu se vyvinula skrytá ovulace u promiskuitního či harémového druhu. Ten, už se skrytou ovulací, přešel k monogamii.

Lidoopí žena tak mohla svou sexuální přízeň věnovat mnoha mužům. Nikdo z partnerů neměl jistotu, že je otcem, všichni věděli, že mohli být. Proto neubližovali potomkům, a někteří je dokonce krmili a chránili.

Pak naše ženská předkyně skrytou ovulaci využila k tomu, aby si vybrala jednoho vhodného jeskynního muže, zlákala jej a přinutila zůstat. Muž měl jistotu, že zplozené děti jsou jeho - a tak je ochraňoval a živil.

Budoucí rodičovská péče lidí byla na světě. Úplně na závěr: výsledky genetických testů u amerických a britských dětí prokázaly, že legitimně, tedy matčiným manželem, bylo zplozeno mezi 70 a 90 procenty miminek.

Autoři:



Nejčtenější

Děti rozeznám, i když brečí, říká maminka čtyřčat

Chvilka klidu je pro maminku čtyřčat opravdu vzácná.

Svému synovi chtěli pořídit sourozence, ale příroda tomu chtěla jinak. Místo jednoho má tříletý Vojta hned tři sestry a...

Máma neví, že mě baví zabíjení, řekla dvanáctiletá dcera ve Výměně manželek

Blanka s přítelem Valentýnem a jejich nejmladší dcerka Saša.

Mia žije s přítelem a dvěma dětmi v Kladně. I když je jí teprve 25 let, o jejich výchově má docela přesnou představu....



Doktorka mi řekla, ať „to“ dám radši pryč, řekla matka zdravé holčičky

Tchyně Martina a zeť Ján se v porodnici, kam doprovázeli Marii k porodu, hodně...

Některá maminka porod císařským řezem nechce, ale stejně to tak nakonec skončí. Jiná o něj žadoní, ale nakonec porodí...

Devadesátkový trend znovu na scéně. Čtyři tipy, jak nosit džíny do pasu

Jak nosit džíny čtyřikrát jinak?

Džíny patří k základním kouskům šatníku. Stačí jen najít střih, který si bude rozumět s naším typem postavy, a máme...

Pětkrát o očekávání: Submisivní muž ženě neimponuje, říká psycholožka

Ilustrační snímek

„Bez ohledu na proměnu společnosti a generační rozdíly očekává stále žena většinou muže, který bude vůdčí osobností,...

Další z rubriky

S menopauzou přichází únava, návaly i zvýšené riziko vážných nemocí

Ilustrační fotografie

Pouze třetina žen pociťuje nástup menopauzy jen odezněním menstruace. Zbylé dvě třetiny se musí vyrovnávat s návaly...

Má tři autistické děti a sama onemocněla. Pomozte a přijďte na Jarmark

Paní Blanka žije s postiženými dvojčaty v nájemním bytě na okraji Liberce.

Mnohé rodiny s obtížemi zvládají péči o jedno postižené dítě. Paní Blanka má tři syny a všichni jsou autisté. Dva z...

Nedávejte dětem boty po sourozencích, ničíte jim nohy, varuje odbornice

Ilustrační fotografie

Je to paradox. Přestože se většina dětí rodí se zdravými nožičkami, třetina prvňáků má ploché nohy. Potíže se pak...

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.



Najdete na iDNES.cz