Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sestra Vánoce nesnáší, já je mám moc ráda

  1:08aktualizováno  1:08
Mám sestru. Dnes jsme již obě dospělé holky a více méně si každá žijeme svůj vlastní život. Přesto jsou Vánoce časem, na které se alespoň já velmi těším a moje sestra říká, že tyto svátky nemá ráda.

50 rad jak si naplánovat klidné Vánoce | foto: Profimedia.cz

Ona vidí ve Vánocích jen kolotoč kolem kupování dárků, které často skončí nepoužité ve skříni.

Nechutná jí kapr a nechápe, proč by ho měla povinně pojídat. Půlnoční mše je snad jen divadlo pro nevěřící. A přetvářka pod vánočním stromkem jí vhání slzy do očí.

Pro mne však vždy byly Vánoce zvláštním obdobím. Voněly vanilkou, smrkovým jehličím a zvláštním kouzlem, které stále nedovedu pochopit.

Na rozdíl od sestry také miluji nakupování dárků. Začínám se procházet po obchůdcích již v srpnu a září a přemýšlím, jaký dáreček potěší to pravé srdíčko. Nakupuji barevné dárkové papíry, množství stuh, těším se z každické drobnůstky, kterou někomu daruji.

Půlnoční mše je pro mne neoddělitelným znamením Vánoc. Mám ráda cestu ztemnělým městem, osamělou jízdu automobilem, koledy, které mi stále znějí v uších. A ta trošku pokrytecká pohoda u vánočního stromku mi nevadí... proč si kazit tak výjimečný den neshodami a starostmi, no ne?

Ale ze všeho nejradši mám pečení cukroví. Nejen pro tu kouzelnou vůni, která zaplní celý byt. Především pro chvíle, které při pečení strávím se svými sourozenci. Již dávno naše maminka zjistila, že nikdo neuklidí byt tak poctivě, jako ona.

A tak jsme si rozdělili práce: rodiče se podílejí na úklidu a přípravě štědrovečerní večeře, a my pečeme o sto šest vánoční cukroví. Není to vždy snadné, abychom se já, sestra i bráška sešli dostatečně brzy před Vánocemi v bytě rodičů, ale někdy se to přeci jen povede. Pak celý byt voní cukrovím, mouka a vanilkový cukr se nacházejí na kobercích, sedačkách, ve vlasech, na našich tvářích... Povídáme si, zpíváme, posloucháme koledy nebo pohádky, pečeme a je nám krásně.

Nebo aspoň mně. Jsem nejstarší z dětí a již delší dobu žiji mimo rodinu, ač jsem teprve nedávno dostudovala. Tím více jsou pro mne Vánoce důležité. Znamenají, že někam patřím. Že mám místo, kam se mohu vracet. Že jsem součástí jedné rodiny, která má své tradice a ty pro mne znamenají soudržnost, stabilitu a podporují mou víru, že naši rodinu nemůže vůbec nic ohrozit.

Už teď se těším, až jednou budu mít svou vlastní rodinu a doufám, že budu umět také naplnit svůj domov kouzlem Vánoc. Tím kouzlem, které tiší bolest, klidní hádky, vykresluje na tvářích smích, vnáší do srdce pokoj a očka naplní jiskrami radosti.

Autor:



Nejčtenější

Soutěž Léto v plavkách: o vítězi hlasujte až do pondělí

Léto v plavkách - Kos

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

K životu nepotřebujete spoustu oblečení, říká Kamila Boudová

Kamila Boudová, módní designérka

Vždycky ji zajímala móda. Kamila Boudová vystudovala oděvní design, pak působila v zahraničních firmách, pro které šili...



Vendula se těšila na nový účes. Proměna byla tak radikální, že se nepoznala

Proměna Venduly byla velmi razantní. Sama sebe v první chvíli vůbec nepoznala.

Od střední školy Vendula nezměnila účes. Ve svých šestadvaceti letech se rozhodla pro změnu, a proto se vydala do...

Svět mě dřív štval, dospěla jsem teprve nedávno, říká Simona Babčáková

Simona Babčáková

Proměna herečky Simony Babčákové na blondýnu se promítla i do chování lidí vůči ní. Na okolí působí jemněji, muži jsou...

Příběh Věry: Nedokážu se vyrovnat s rozvodem

Ilustrační snímek

Rozvedla jsem se po desetiletém naprosto nefunkčním vztahu. Mám teď skvělého přítele, ale na svého exmanžela nemůžu...

Další z rubriky

Jak prožíváte pátek 13. července? Zeptali jsme se před nemocnicí

Lidé po celém světě jsou pokaždé v pozoru, jakmile se v kalendáři objeví pátek...

Téměř každý druhý člověk vnímá pátek 13. jako mimořádný den, tvrdí výzkumy, které se zabývaly vírou Čechů v nejrůznější...

Příběh Lenky: Bývalá manželka mého muže nám komplikuje život

Ilustrační snímek

První manželství se mi nepovedlo, doufala jsem, že druhé bude lepší. Je, ale má to háček. I když mám za manžela...

Příběh Martiny: Matka nechce přijmout mého přítele

Ilustrační snímek

Po smrti manžela se ke mně nastěhovala moje matka. Byla jsem na dně a potřebovala její pomoc. Bez ní bych to nejspíš...



Najdete na iDNES.cz