Za léky proti bolesti se na celém světě utratí padesát miliard dolarů ročně. Přesto toho o bolesti ještě mnoho nevíme. Zjednodušeně řečeno, bolest je přirozenou reakcí organismu na jakýkoliv škodlivý podnět, ať už jde třeba o zánět nebo úraz. Můžeme ji vnímat jako určité varování či prospěšný signál. Neplatí ale pravidlo čím větší bolest, tím větší nemoc. Některé počátky rakovinového nádoru v podstatě vůbec cítit nemusíme.
U dlouhodobých nemocí, tedy u chronických nebo nádorových, ale bolest většinou přerůstá v utrpení. Dnes již víme, že bolest není jenom signál toho, že se s tělem děje něco špatného, ale že bolest je sama o sobě nemoc. Přehledová studie vydaná v červnu roku 2008 v časopise Journal of General Internal Medicine tvrdí, že badatelé dosud nevědí, která léčba na zmírnění bolesti je pro jednotlivé pacienty nejlepší. V tomto oboru existují totiž stále obrovské mezery ve znalostech.
1. Bolest je nesdělitelná
Jak velkou bolest prožíváte, víte nejlépe jen vy. Pokud by vědci mohli plně pochopit, jak funguje bolest a proč, jejich pomoc by mohla být účinnější. Některé bolesti jsou důsledkem jasného zranění. Jindy je bolest způsobena poškozenými nervy, které nelze tak snadno určit.
"Bolest je složitá a zatím jsme celkem bezmocní při pokusu ji jasně definovat." tvrdí Kathryn Weiner, ředitelka americké Academia Pain Management. Doplňuje také, že bolest je směs emocí, kultury, zkušenosti, ducha a pocitů.
2. Chronická bolest zmenšuje mozek
Pokud trpíte chronickou bolestí, víte, o jak vysilující stav jde po fyzické a psychické stránce. Bolest je tak velká, že brání jakékoliv aktivitě. Mnoho z těch, kdo těmito bolestmi trpí, se stává podrážděnými, protože nikdo jiný jejich bolest nechápe.
Pojďme se ale podívat na věc z pohledu vědy. Například lidé s chronickou bolestí zad mají podle vědců mozek o 11 % menší než zdraví lidé. Bohužel se stále neví, proč tomu tak je. "Je možné, že to způsobuje stres. Tito trpící lidé si uvědomují svá omezení, která s nemocí souvisí, a deprimuje je to. Jejich neurony se stanou abnormálně aktivní nebo unavené z nadměrné činnosti," říká doktor Apkarian z Northwestern University.
3. Migrény a sex spolu souvisí
Lidé trpící migrénami mají hladinu sexuální touhy o 20 % vyšší než ti, kdo trpí tenzními bolestmi hlavy. Tato zjištění naznačují, že sexuální touha a migréna mohou být ovlivněny stejnou mozkovou chemickou látkou. Zjištěná souvislost by mohla rovněž napomoci k efektivnějšímu ošetření.
4. Ženy cítí více bolesti
Každý muž, který sledoval porod ženy, by mohl přísahat, že ženy snesou téměř cokoliv. Pravdou je, že ženy cítí bolest mnohem více, než si muži vůbec dokážou představit. V těle ženy se totiž nachází více nervových receptorů než v mužském. Pro příklad lze uvést, že ženy mají na centimetru čtverečním obličejové kůže třicet čtyři nervových vláken, zatímco muži průměrně jen sedmnáct.
A co víc, v roce 2005 bylo zjištěno, že ve srovnání s muži zaznamenávají ženy během života bolest ve více oblastech svého těla a navíc po delší časové období.
5. Některá zvířata necítí bolest podobnou lidské
Mohla by to být zvířata, která by vědcům poskytla stopy k odhalení kořene lidské bolesti. Jedním z živočichů, které vědci zkoumají, je krtek. Zjistilo se totiž, že na svém těle necítí bolest způsobenou kyselinou ani bodnutí chilli papriček. Pokud vědci zjistí, proč tomu tak je, potom bychom mohli být blíže novým druhům léků utišujících bolest člověka. Zajímavým je v tomto ohledu také humr, který necítí žádnou bolest, a to dokonce ani ve chvíli, kdy je vařen zaživa. Podstatné bylo také objevení cest, kudy se u potkana přenáší chronická bolest. Každé toto zjištění má vést k lepšímu pochopení chronické bolesti u člověka.
6. Proti bolesti pomáhá cvičení
Zároveň ale platí, že cvičení je jedním z nejúčinnějších prostředků sloužících k vyřešení mnoha typů chronické bolesti. Důkaz o tomto tvrzení můžete nalézt například v tomto italském pokusu: úředníci jedné nejmenované firmy prováděli relaxační cvičení a cvičení správného držení těla každé dvě až tři hodiny své pracovní doby. Během osmiměsíčního období jim byly vedeny deníky, které se pak porovnávaly s jinou skupinou, která nezměnila své návyky.
U skupiny, která prováděla cvičení, se bolesti hlavy, krku a ramen snížily o více než čtyřicet procent. Přirozeně s tím kleslo o polovinu i jejich užívání analgetik.
Fyzická aktivita je nejpřirozenějším nástrojem k úlevě od fyzické bolesti pro většinu lidí trpících artritidou. "Dokonce i drobná změna životního stylu, jakou je desetiminutová chůze třikrát denně, může snížit dopad artritidy a přispět k předcházení vzniku její bolestivější formy," řekl doktor White, výkonný ředitel pro veřejné zdraví a důstojník v Arthritis Nadace. Fyzická aktivita pomáhá snížit bolest a přirozeně zredukovat závislost na lécích.
