Kateřina s Patricií - Vyměněná manželka ve vesnici Bigr v jižní části rumunských Karpat s "novou dcerou" Patricií. "Patricie jezdí ještě v šesti letech na tříkolce. Slíbila jsem jí, že až za námi za rok přijede, koupím jí kolo," říká Katka. | foto: Archiv Kateřiny Dvořákové

Šéfka projektu: Do Výměny manželek bych sama nešla

Podílela se na všech třech řadách pořadu Výměna manželek. Na té třetí už jako vedoucí projektu a hlavní dramaturg, některé díly Jana Rezková sama režírovala. A teď připravuje čtvrtou sérii.


Během práce prý uštvala dva mužské kolegy. A co ji na projektu nejvíc baví?

„Fakt, že točíme skutečný život. Nemám ráda, když je Výměna manželek označována za reality show. Podle mne je to jen jiný typ dokumentu, my s nikým nemanipulujeme. Díl o lesbickém páru a moravské rodině a výměnu mezi českou a rumunskou rodinou považuju za ryzí dokument.“

Neříkejte, že když se vše odvíjí příliš idylicky, nemáte potřebu popouzet aktéry proti sobě?

Vůbec ne. Myslím si, že nejlépe je to vidět na třetí řadě, v níž minimálně čtyři díly byly naprosto poklidné. Samozřejmě mi to vyčítali.

Proč přihlášku posílají většinou ženy?

Když sledujete všechny díly, zjistíte, že jsou tam z devadesáti procent ženy dominantní. V domácnosti se cítí zneuznané, mají pocit, že je rodina málo doceňuje. Tisíckrát jsem slyšela: „On si mě začne víc vážit, až tady bude mít jinou. Konečně pozná, jaký to je, když tu nejsem.“ Jedním slovem frustrace.

Proč se nehlásí podobně frustrovaní manželé?

Pamatuju si pár takových případů. Jeden manžel se přihlásil, protože si myslel, že mu odvezeme manželku a on bude doma sám a v klidu, ale divil se, když zjistil, že mu přivezeme jinou.

Liší se nějak jednotlivé řady?

Ty první dvojice netušily, do čeho jdou: o jaký typ pořadu se jedná, že za to budou peníze. Šly do toho pro zábavu a aby si něco vyzkoušely. Do druhé řady už se hlásili ti, kteří se chtěli buď zviditelnit, nebo chtěli peníze. Třetí řada byla hodně výjimečná tím, že se ozvalo hodně rodin, které nebyly v pořádku. Měla jsem pocit, že si přes nás řeší svoje manželské krize.

Manželka stráví v náhradní rodině deset dní. Není to málo?

Je to strašně moc. I pro nás je to velmi náročné a všichni jsme po těch deseti dnech psychicky naprosto vyždímaní. Často se od těch žen dozvíte mnohem víc, než můžete zveřejnit, ale jim pomůže už to, že se mohou svěřit. Nejdřív je to zmatek, žena se motá v kuchyni, kterou nezná, a druhý den se začne rozčilovat, že nemůže najít pepř. Kolem čtvrtého dne se jí začne stýskat a maximálně pátý den už pláče.

Takže to nejde pojmout jako dovolenou?

Většinou si to pěkně odžijou. Samozřejmě si ze začátku myslí, že si deset dní někde pobudou, shrábnou prachy a půjdou domů, ale tak jednoduché to není. Často jsem na začátku slyšela „No, já ti tu brečet nebudu“, ale čtvrtý den se mi ta žena svíjela na posteli.

To musí mít zřejmě i terapeutické účinky.

Přesně. Strašně moc věcí si ty ženy uvědomují. Jsou v cizím prostředí a pořád porovnávají. V tomhle směru to považuju za velmi pozitivní. Psychologové nám říkají, že jsme hodně nahuštěná manželská poradna. Na co oni potřebují půl roku, my stihneme za deset dní. Deset dní pod tlakem, pak výbuch a úleva.

Šla byste do Výměny manželek?

Ne! Asi mám spoustu věcí, které bych nechtěla ukazovat, a uvědomuju si možné důsledky.

Hodně mě pobavil případ, kdy se manžel, adventista a abstinent sedmého dne opil a obtěžoval náhradní manželku…

Adventisti se k tomu odmítli vyjádřit, protože „nic nebylo a Bůh jim odpustil“. Jak je to jednoduché. Údajně byli v jakési církevní kázni, což znamená rok trvající přísnější důraz na mravnost. Tím se to dalo do pořádku. Ten člověk byl jednoznačný pokrytec. Léta si na něco hraje, něco říká své rodině, cepuje svoje děti a pak při první příležitosti se nejen napije, ale ještě leze po cizí ženský.

Je to jediný případ, kdy muž takhle vystartoval?

Můžu říct: „Bohužel ano.“ Vlastně teď v poslední řadě dostala manželka dvakrát pusu na dobrou noc a hodně ji to rozzlobilo, ale rovnou si to vyříkali a nic se nedělo. To jsou jediné dva příklady, kdy došlo k „přiblížení se“.

Kdysi se jedna z poslankyň sociální demokracie pohoršovala, že výměnou dítě přichází o matku a trpí. Co si o tom myslíte?

Je to absurdní. Děti jsou nakonec nejvíc v pohodě. Náhradní máma teskní po svých dětech, tudíž si mateřský pud vybíjí na dětech vyměněných a jsme u toho i my... Myslím, že je spíš rozmazlujeme. Navíc tátové doma zůstávají. Já mám vždycky pocit, že když odjede matka, tak se zhroutí rodina, ale tak by to nemělo být. Co by se stalo, kdyby šla máma na deset dní do nemocnice?

Co Výměna manželů, nechystáte něco takového?

Chtěla bych se o to pokusit, jen se obávám, že místní chlapi v domácnosti tolik nefungují, takže bude problém najít aspoň jeden pár. Chlapi by do toho museli jít z čisté recese.

,