Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Svět teenagerů na síti: sebevědomí podle počtu lajků

  • 25
Sociální média jsou pro teenagery přirozené prostředí, ve kterém se však rodiče občas cítí jako ryba na suchu. Jaký vliv může mít neustálé sdílení selfies na formující se sebevědomí adolescentů? Zeptali jsme se psychologa Jana Kulhánka.

„Na formování sebevědomí v dospívání má především vliv dlouhodobý vztah s oběma rodiči. Dobrý vztah s matkou pomáhá dívkám mít mámu jako vzor, dobrý vztah s otcem, který svou dceru chválí, zase povzbuzuje její sebevědomí a jistotu, že je dobrá taková, jaká je,“ vysvětluje psycholog Jan Kulhánek z pražské psychoterapie Anděl. V dospívání také pro děti začnou hrát prim i názory kamarádů a spolužáků. A právě kontakt s nimi na sociálních sítích se zdá být tak snadný a možný prakticky nonstop.

Obrazovka snese všechno

„V dospívání je také velmi důležitý kontakt s vrstevníky, dívky touží být přijímané svými spolužáky a jsou velmi citlivé na kritiku, zejména jejich vzhledu. Sociální sítě v tomto věku posilují pocit blízkosti, pokud má dívka dostatek „živých“ kamarádů, a naopak posilují pocity osamělosti, když se kontakt s vrstevníky redukuje hlavně na sociální sítě. Problém je také v tom, že papír a počítač snese všechno, komentáře na sociálních sítích nejsou zdaleka vždy jen pochvalné a podpůrné,“ dodává psycholog a naráží tak na problém kyberšikany.

Podle průzkumu provedeného kosmetickou firmou Dove mezi britskými dospívajícími od 13 do 18 let věku dvakrát naroste tlak, který cítí při užívání sociálních médií (ze 30 % na 60 %). Každý týden pak dívky stráví v průměru hodinu a 24 minut focením svých selfies a jejich úpravou, aby na své vrstevníky udělaly co nejlepší dojem. Ten pak hodnotí zejména podle počtu získaných lajků - v průměru by si přitom každá z nich přála třikrát víc pozitivních reakcí, než kolik jich v současnosti dostává.

Co s námi dělají sociální sítě?

A pokud má dívka či chlapec již vytvořený negativní vztah ke svému tělu, podle průzkumu Dove má z užívání sociálních médií špatné pocity a touží ještě více po ocenění. I to je jeden z důvodů, proč firma rozjela kampaň na podporu sebevědomí s názvem #NoLikesNeeded (Lajky nejsou třeba).

„Někdy mě aktivita mojí dcera on-line děsí,“ prozradila nám pětatřicetiletá Mirka, matka čtrnáctileté Mariky. „Na Facebooku a dalších sítích je v podstatě neustále, jakmile má volnou chvilku, tráví ji česáním a líčením a nakrucováním se před zrcadlem ve snaze udělat si co nejlepší selfie. Denně jich nafotí klidně padesát až sto a dokonce mi přiznala, že pokud získají méně než 40 lajků, tak je maže, protože je to málo,“ svěřila se nám Mirka. Jenže její dcera rozhodně není v dnešní době výjimkou. Přestože jako rodiče nemůžete příliš ovlivnit aktivitu svých dětí on-line, stále toho ještě můžete udělat docela dost.

V žádném případě nenechte dítě posílat nikomu své fotky ve spodním prádle nebo dokonce bez něj a opakujte mu, že co je jednou na internetu, zůstává tam už navěky - i když hloupé fotky smažete a zbavíte se třeba celého účtu.

Bavte se o rozdílu mezi virtuálním a reálným světem. Fotky celebrit (včetně jejich účtů na sociálních sítích) a modelek jsou retušované a dál upravované, proto se zdají tak dokonalé. Pobavit se můžete i o tom, jak se většina lidí podvědomě snaží udělat svůj život on-line zajímavější a krásnější, než jaký ve skutečnosti je.

Proberte také hodnotu opravdového přátelství a rozdíl mezi přáteli z masa a kostí a těch virtuálních. Pokud někdo sdílí a lajkuje moje příspěvky, neznamená to nutně, že je to můj přítel a měla bych si proto rozmyslet, co všechno mu o sobě prozradím.

Jak budovat sebevědomí

„Rodiče mohou pomoci hned několika věcmi - jednak mají jít dětem dobrým příkladem, sami se mají o své tělo přiměřeně starat a mít ho přiměřeně rádi, stále se nekritizovat, nezdůrazňovat například nadváhu. Pak je důležité dítě zdravě podporovat k pozitivnímu sebeobrazu, chválit, říkat mu, že mu to sluší, ale také nedovolit mu přejídat se sladkým a směrovat ho k přiměřenému pohybu. Nakonec je velmi podstatný zmiňovaný dobrý vztah s mámou,“ nabádá rodiče psycholog Jan Kulhánek.

V době kolem puberty je běžné, že se dívky i chlapci začnou více zajímat o svůj vzhled a budou se snažit zapadnout do party nebo se naopak nějak individuálně projevit. A i když se asi neshodnete na všech kouscích v šatníku a nebude vám po chuti nápad na tetování nebo piercing, můžete dětem ustoupit třeba s bláznivým účesem, který mu tak jako tak odroste. Nepřecházejte ale bez povšimnutí nejrůznější snahy o diety a razantní fitness plány. Mohlo by jít o známku narušeného vidění svého vlastního těla.

„To se obvykle děje postupně. Poznáme to tak, že dítě tráví svým vzhledem stále více času, převažuje neoprávněná sebekritika, vyjadřování negativního vztahu k sobě, z toho plynoucí špatné nálady. Tuto nespokojenost se sebou a svým tělem může pak dívka řešit skrze jídlo různými dietami nebo nadměrným cvičením. Anebo se sociálně uzavírá, přestává chtít chodit mezi děti,“ popisuje psycholog s tím, že v takové situaci by měli rodiče s dítětem vyhledat odbornou pomoc.

, pro iDNES.cz