Ilustrační snímek

Ilustrační fotografie - Schizofrenie | foto: Profimedia.cz

Schizofrenik může ublížit okolí. Pravda, nebo mýtus?

  • 11
Se schizofrenií se pojí mnoho mýtů. Mezi nejrozšířenější patří, že lidé trpící touto duševní chorobou jsou psychopati a okolí nebezpeční. Ve skutečnosti se jen malé procento dopouští kvůli své chorobě násilí.

„O tom, že přítel má schizofrenii, jsem se dozvěděla rok poté, co jsme spolu začali chodit. Nechtěla jsem si připouštět, že by to pro nás mělo znamenat nějaký problém. Ničeho ani po deseti letech nelituji. Jen jsem byla na začátku hodně naivní a neinformovaná,” přiznává třicetiletá Lucie.

Ze své zkušenosti dodává, že velkým problémem byly především předsudky okolí. “Setkala jsem se s tím, že můj přítel je cvok, a když nebude pod dohledem, tak určitě někomu ublíží.”

Právě obecně rozšířené mímění, že je schizofrenik nebezpečný, je jedním z největších mýtů o této chorobě.

Spíše ublíží sobě než jiným

Server www.stopstigma.cz, který bojuje s mýty kolujícími o schizofrenii, upozorňuje na to, že se nemocné osoby častěji dopouštějí násilných trestných činů pouze tehdy, když se nepodrobují řádné léčbě.

Nemocní dostávají antipsychotika a podrobují se odborné terapii, při níž se pacientům i celým rodinám pomáhá zvládat stres. Součástí léčby je také pomoc začlenit takového člověka do běžného života nebo i do zaměstnání. Vyléčit úplně ale chorobu nelze.

Antipsychotika nebo také neuroleptika napomáhají nemocnému ovládat symptomy, jako jsou halucinace, paranoia nebo bludy. Výzkumy American Journal of Psychiatry uvádí, že až šedesát procent lidí se schizofrenií, kterým byly předepsány antipsychotické léky, je neužívají, jak by měli. Následky bývají bohužel velmi vážné.

Spíše než násilí na druhých se schizofrenici dopouštějí násilí sami na sobě. Čtyřicet až padesát procent osob nemocných schizofrenií se pokusí o sebevraždu, dvanáct procent úspěšně. Psychiatři proto vyzývají ke spolupráci i rodinné příslušníky, kteří by pomohli nemocnému dodržovat pravidelný režim včetně podávání léků.

Úmrtí? Choroby srdce i dýchání

Čeho by si tedy měli lidé pečující o osobu se schizofrenií všímat? Během prvních šesti až devíti měsíců, kdy nemocný začne užívat léky, mohou přicházet sebevražedné představy. Pokud tento problém nastane, je vždy nutné upozornit lékaře, ale léky rozhodně nevysazovat. Zároveň je potřeba být obezřetný ve chvíli, kdy je dotyčný obzvlášť psychotický a ocitá se mimo realitu.

Sebevraždě mají podle všeho také blíže ti z nemocných, kteří mají pocit, že se dostali do beznadějné situace. Duševně zdravý jedinec by ji přitom zvládl jako každou jinou krizi.

Některé zahraniční statistiky dokonce svědčí o tom, že lidé se schizofrenií jsou spíše obětí násilí a zločinu, než že by sami páchali násilnosti.

Život se schizofrenií je náročný pro pacienta i pro okolí, nicméně při dobré spolupráci s lékařem a užíváním léků se dá situace určitým způsobem stabilizovat. Dbát se proto musí na vyvážený jídelníček, dostatek pohybu, omezení alkoholu a vyvarování se kouření.

Že je životospráva důležitá, potvrzuje skutečnost, že schizofrenici umírají v porovnání se zdravou částí populace mnohem častěji kvůli různým zdravotním komplikacím a délka jejich života je až o dvacet procent kratší. Umírají zejména kvůli kardiovaskulárním chorobám, vyskytují se u nich i metabolické poruchy a dýchací potíže.

fakta o schizofrenii

Nejde o běžnou dědičnou chorobu, ale spíše o komplexní genetickou nemoc, která může mít různé spouštěče. Mezi ně se řadí například komplikace během těhotenství a porodu, zřejmě v důsledku poškození vývoje mozku, nebo nákaza těhotné virovým onemocněním.

Schizofrenie postihuje rovnoměrně ženy i muže. První příznaky choroby se přitom u mužů dostavují mezi 16. a 25. rokem. U žen o něco později, nejčastěji mezi 25 a 30. Diagnózu stanovuje psychiatr na základě pozorování a rozhovoru s nemocným, neexistují žádná objektivní laboratorní vyšetření, která by nemoc stanovila. V Česku trpí touto duševní chorobou okolo sta tisíce lidí.