Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Schizofrenici slyší hlasy aneb největší mýty o duševních chorobách

  1:09aktualizováno  1:09
Duševně nemocní jsou agresivní, nebezpeční a jejich porucha je důsledkem nešťastného dětství. Schizofrenika poznáte podle toho, že v hlavě slyší hlasy a má rozpolcenou osobnost. Děti psychickými chorobami netrpí. Představujeme vám největší mýty o duševních chorobách.

Ilustrační fotografie - Schizofrenie | foto: Profimedia.cz

Duševní onemocnění a poruchy nejsou vůbec tak ojedinělé, jak si většina lidí myslí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky připadá v naší republice 172 neurotiků na deset tisíc obyvatel, 39 schizofreniků na deset tisíc obyvatel a 84 lidí z deseti tisíc trpí nějakou afektivní poruchou.

Ověřte si, zda o psychických poruchách znáte pravdu, nebo jste podlehli některému ze známých mýtů:

Mýtus: Schizofrenici slyší hlasy

Zřejmě nejběžnějším omylem, kterého si lidé v souvislosti se schizofrenií dopouštějí, je přesvědčení, že všichni schizofrenici slyší v hlavě hlasy, které k nim promlouvají a našeptávají jim.

"Je pravda, že jedním ze symptomů nejběžnější formy schizofrenie jsou sluchové halucinace. Nemocní v takovém případě mají pocit, že slyší hlasy, které komentují jejich chování, nebo jim napovídají, jak se mají chovat," říká psycholožka Marcela Vojířová.

"Nicméně existuje mnoho typů schizofrenie a sluchové halucinace se nemusí objevit zdaleka u všech. Jde pouze o nejznámější symptom tohoto onemocnění, nikoli nejběžnější," dodala doktorka.

Mýtus: Duševně nemocní jsou nebezpeční a agresivní

Duševně nemocní pacienti získali pověst mimořádně nebezpečných a agresivních individuí. Psychiatrické statistiky a výzkumy však přesvědčivě dokázaly, že agresivita u duševně nemocných osob není, obecně vzato, větší než u ostatní populace.

Například studie provedená v roce 1998, zveřejněná v Archives of General Psychiatry, zjistila, že pokud psychiatričtí pacienti nezneužívají alkohol či drogy, jejich průměrný stupeň agresivity se nijak neliší od stupně agresivity duševně zdravých lidí. Podle zprávy American Psychiatric Association je mnohem větším problémem agresivita směrem k duševně nemocným než agresivita, které se duševně nemocní dopouštějí.

Mýtus: Duševní choroba je důsledkem špatného dětství

Získali jste pocit, že duševně nemocní lidé měli špatné dětství, zkušenost s týráním či zneužíváním, nebo měli alespoň nevyrovnaný vztah se svou matkou? Příliš se díváte na béčkové horory. Nepříliš šťastné dětství rozhodně duševní onemocnění vyprovokovat nemůže.

"Určujícím faktorem v případě duševních onemocnění je genetická predispozice," říká psycholožka Marcela Vojířová. "Pokud je mi známo, žádný výzkum nikdy neprokázal, že by nešťastně prožité dětství mělo nějakou souvislost s rozvojem duševní poruchy v pozdějším věku."

Například studie provedené v roce 2007 a zveřejněné v The Journal of Nervous and Mental Disease se zúčastnili lidé, kteří jako děti přežily holokaust. Výzkumy však neprokázaly, že by se mezi nimi vyskytovaly častěji duševní poruchy než u ostatních.

Mýtus: Schizofrenici mají rozpolcenou osobnost

"Jde o častý omyl, kterého se laická veřejnost dopouští," vysvětluje Marcela Vojířová. "Lidé mají tendenci plést si schizofrenii s mnohočetnou osobností."

Jenže porucha mnohočetné osobnosti nemá se schizofrenií nic společného. Základní charakteristikou mnohočetné osobnosti je přítomnost několika osobností, které se střídají v přebírání kontroly na chováním nemocného. Schizofrenie naopak postihuje schopnost lidí myslet jasně a logicky. U naprosté většiny schizofreniků je však přítomna pouze jedna osobnost.

Mýtus: Duševní onemocnění se netýkají dětí

Většina lidí se domnívá, že psychické choroby se týkají jen dospělých a nemohou postihnout děti a dospívající. Případné dětské problémy s psychikou se často odbývají s tím, že jde pouze o dočasnou záležitost, ze které děti brzo vyrostou.

Jenže podle statistik National Institute of Mental Health trpí psychickým problémem každý pátý nedospělý člověk (tedy dítě nebo dospívající). Přibližně dvě třetiny z nich však nevyhledají žádnou odbornou pomoc a některé psychické problémy skutečně zmizí bez lékařské pomoci. Jedno z třiatřiceti dětí trpí depresí a u dospívajících už se tento poměr zvyšuje na jednoho z osmi.

Sebevražda je celosvětově třetí nejčastější příčinou úmrtí u lidí ve věku od patnácti do čtyřiadvaceti let a šestou nejčastější příčinou úmrtí u lidí od pěti do patnácti let. Schizofrenie se sice zřídkakdy objevuje u dětí mladších dvanácti let, ale ve skupině dospívajících už postihuje tři osoby z tisíce.

Mýtus: Elektrošoky se mučí pacienti v léčebnách

Elektrokonvulzivní terapie (ETC), laicky elektrošoky, si získala velmi špatnou pověst a mnozí lidé ji považují za barbarskou, dávno přežitou metodu, kterou psychiatři mučí své pacienty. Za svou špatnou pověst "vděčí" nadužívání v prvních letech po jejím objevení a také filmu Přelet nad kukaččím hnízdem.

Jenže ve skutečnosti představuje elektrokonvulzivní terapie jednu z nejúčinnějších metod léčby lidí velmi těžkou depresí. Používá se už od roku 1938, a lékaři po ní sáhnou obvykle v okamžicích, kdy ostatní léčby, jako psychoterapie a farmakoterapie, selžou. Pacienti jsou navíc v průběhu její aplikace v narkóze, takže nic necítí.

Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Iva Frühlingová (11. října 2017)
Iva Frühlingová: Každá máma si občas potřebuje odpočinout od dětí

Bývalá modelka a zpěvačka Iva Frühlingová (35) se ukázala po delší době ve společnosti. Rozpovídala se o mateřství na plný úvazek, nové knize a nápadech na...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Dcera má účes na ježka. Jak reagovat na sexistické poznámky?

Nechala jsem své sedmileté dceři ostříhat vlasy nakrátko a strašně mě překvapila reakce některých lidí z našeho okolí. Nevím vůbec, jak na jejich nemístné...  celý článek

Další z rubriky

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu
Osm raných příznaků rakoviny, které byste neměli ignorovat

U velkého počtu nemocných jsou některé nádory objeveny až v pokročilém stádiu. Včasně diagnostikovaná rakovina přitom významně zvyšuje šanci na vyléčení. Které...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Máslo nám moc neprospívá, tělo se bez něj obejde, ale chutná nám

„Máslo naše tělo v jídelníčku vůbec nepotřebuje,“ uznává výživová odbornice společnosti STOB Hana Málková a dodává, že ho jíme, protože nám chutná. A tak je to...  celý článek

Ilustrační fotografie
Srdce se náhle zastaví až 70 lidem ze sta tisíc. Do 10 minut je pozdě

Když náhlá zástava srdečního oběhu potká někoho s dobrou fyzickou kondicí, jeho okolí je zděšeno. Obecně se totiž má za to, že sportem si zdraví utužujeme, tak...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Novinky ve světě micelárek: dvoufázová voda, nebo micelární gel?
Novinky ve světě micelárek: dvoufázová voda, nebo micelární gel?

Před pár lety si všichni pořizovali micelární vodu, výrobci ale zašli ještě dál. Zázračné micely, které vážou všechny ne... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.