Umí léčit některé nádory, ale uplatnění si našla i v estetické chirurgii. I díky tomu zažívá nyní fotodynamická terapie velký "boom" například ve Spojených státech.
Nedoceněné kouzlo moderní medicíny
Fotodynamickou terapií se dá léčit široké spektrum onemocnění. Velmi často se užívá v kožním lékařství. V tomto oboru jsou zatím právně schválené dvě diagnózy: bazaliom a aktinická keratóza.
BazaliomBazaliom je nejčastější nádor, který existuje. Spolu se spinaliomem tvoří jednu pětinu všech nádorových onemocnění v České republice. Bazaliom je zhoubný, ale nemetastázuje. Jde o kožní nádor, který je z osmdesáti procent na obličeji, protože souvisí se sluněním. Může být ale i jinde na těle. Jde sice vyříznout, ale chirurgický zákrok na obličeji může být někdy nebezpečný, pokud se bazaliom nachází například u oka. Aktinická keratóza
|
Fotodynamická terapie se dá také použít u nádorů močového měchýře a k celkové terapii makulární degenerace sítnice. To znamená, že kvůli nenormálnímu růstu krevních kapilár v sítnici člověk ztrácí zrak a slepne.
"Nejslavnější diagnóza, která se léčí fotodynamickou terapií, ale u nás se nepoužívá, je rakovina plic. Podmínkou však je, že nádor musí být dostupný bronchoskopicky," vysvětlil MUDr. Roman Šmucler, ředitel Centra fotonické medicíny, které se na fotodynamickou terapii specializuje od roku 2006.
Pomůže mastička a speciální světlo
Fotodynamická terapie se používá buď topicky, to znamená na povrchu těla, nebo intersticiálně - uvnitř těla.
Principem topické fotodynamické terapie je, že se na postižená místa nanese speciální látka - mast - která je fotosenzitivní, tedy citlivá na světlo.
Nechá se tři hodiny účinkovat, aby se mohla dostatečně "vsáknout" do tkáně. Poté se postižené místo osvítí určitou vlnovou délkou. Nádor na tkáni začne "svítit", fosforeskovat, aby lékař rozpoznal přesný rozsah nádoru.
Tento fakt se dá velmi dobře využít i při diagnostikování zhoubných nálezů. Když se poté použije jiná vlnová délka, tkáně pak "zabije", buňky odumřou.
Zjednodušené schéma působení fotodynamické terapie. 1. nanesení nebo vstříknutí účinné látky, 2. působení v postižené oblasti, 3. ozáření, 4. rozpad škodlivých buněk
Konec jizvám
Největší výhodou fotodynamické terapie je fakt, že se nemusí do tkáně řezat. Po zákroku tedy nezůstávají jizvy. Navíc se provádí ambulantně a pacienti nemusí trávit čas v nemocnici.
Terapie se dá také při recidivě opakovat. "Další velkou výhodou je, že zvyšuje imunitní reakci, narozdíl například od chemoterapie, která imunitní reakci organismu snižuje," dodal Roman Šmucler.
I když se fotodynamická terapie použije u metastáz, které nedokáže vyléčit, alespoň prodlouží dobu života. Navíc nemocný nemusí ležet v nemocnici (pokud to umožňuje jeho celkový zdravotní stav) a svůj čas může trávit veselejším způsobem.
Ovšem i fotodynamická terapie má svá proti. "Je potřeba dost látky, a ta nedokáže dokonale prostoupit všechny nádory. Některá světla projdou jen do milimetru, ale dnes už experimentujeme se světly prostupujícími až do jednoho centimetru," vysvětlil MUDr. Šmucler.
Na nádory i na vrásky
Kromě nádorů je ale fotodynamická terapie velmi užitečná i v estetické medicíně. Jizvy po akné nebo vrásky "žehlí" spolehlivě.
Pacientka s jizvami po akné před léčbou fotodynamickou terapií a následně po léčbě.
"V současnosti je to velký hit v Americe. Dá se totiž použít na spoustu věcí v kosmetice, kde to z medicínského hlediska nemá zas až takový význam," řekl Roman Šmucler.
V Česku se s fotodynamickou terapií experimentuje od 80. let. Od roku 2006 se na ni speciálně zaměřuje Centrum fotonické medicíny 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Od roku 1989 se terapie využívá i v klinické práci.
Skupina odborníků pod vedením MUDr. Šmuclera dosud fotodynamickou terapií ve Všeobecné fakultní nemocnici, centru estetické medicíny Asklepion a Wellmanově laboratoři v Bostonu ošetřila 30 000 pacientů. V Praze léčbu fotodynamickou terapií podstoupilo 15 000 pacientů. Tento vysoký počet je nesrovnatelný například s USA.
"Ve Spojených státech to doposud byly vzorky dvaceti až osmdesáti pacientů," podotkl Roman Šmucler.
Fotodynamickou terapii znali už ve starověku
Lehce kuriózní na celé metodě je fakt, že ji jen v jiné formě znali už ve starověkém Egyptě.
"Toto kouzlo moderní vědy pro ně bylo běžnou terapií rakoviny. Znali výtažky z bylin, které aplikovali na ránu, pacient si pak sedl na sluníčko a nádor odumřel. Uměli to i Mayové. Není to tedy nic tak nového, jen se to teď znovu našlo," vysvětlil Roman Šmucler a dodal, že "velká medicína" konečně začíná fotodynamickou terapii uznávat.
